CZ: Na uvedených souřadnicích cache nehledejte.
EN: Cache is not placed on these coordinates.
Šifrování není tak nová disciplína, jak se může na první pohled zdát.
Co si pod slovem
šifra představit? Encyklopedie Wikipedia definuje slovo šifra nebo šifrování jako kryptografický algoritmus, který převádí čitelnou zprávu neboli prostý text na její nečitelnou podobu neboli šifrový text.
První zmínky o šifrování pocházejí z Egypta a Mezopotámie, kde se pomocí substituční šifry uchovávaly v tajnosti třeba postupy pro glazování keramiky.
At už šlo o utajení výrobních postupů nebo zpráv, které se mohly dostat k nepovolaným očím, šifrování se jako nit táhne napríč věky a kontinenty.
Samotné slovo „šifra“ pochází z Indie – slovo nula, sunya, preložili Arabové jako as-sifr, tedy prázdný, v podobném fonetickém významu se pak dostalo do latiny a následně do dalších jazyků.
Indie sama patřila k částem světa, kde se problematice šifer věnovala velká pozornost, a to nejen teoreticky. Už známá učebnice Kamasutra radí ženám „Osvojte si tajná písma a šifry nebo si vynalezněte vlastní. Důležitá je také znalost nových způsobů mluvy, abyste mohla obratně měnit začátky a konce slov tak, jak právě potřebujete.“
Zajímavý způsob šifrování, známý jako skytalé, se používal v Řecku od pátého století před n.l. Na hůl se navinul pás papyru ci pergamenu, shora dolů se napsal text a aby si příjemce mohl zprávu přečíst, musel navinout pás na hůl o stejném průmeru.
Za zmínku stojí i způsob utajení zprávy o chystaném tažení Peršanů proti Řekům: Demaratus, který se dozvěděl o chystaném tažení Peršanů, seškrábal vosk z dřevěných psacích destiček, tuto zprávu napsal přímo na dřevo a destičky opět pokryl voskem, takže vypadaly jako nepoužité a zpráva se pak úspešně dostala až ke králi Leonidasi. Peršané byli následně poraženi a jejich expanze na západ zastavena.
Římané za galské války používali tzv. Caesarovu šifru, jednoduchou aditivní šifru pojmenovanou po
Juliu Caesarovi, který s její pomocí šifroval svou korespondenci.
Ceasearova šifra spočívá v posunu každého písmena o pevný počet pozic v abecedě.
Příklad ukazuje posun o tři pozice, napr B se kóduje jako E
Princip tohoto šifrování je založen na tom, že každé písmeno zprávy je během šifrování zaměněno za písmeno, které se abecedně nachází o pevně určený počet míst dále - Julius Caesar používal posun o tři znaky.
Počet možných variant klíče této šifry je o jedna menší než počet znaků v použité abecedě. Zvolíme-li hodnotu posunu stejnou, jako je počet znaků použité abecedy, bude zašifrovaná zpráva identická s předlohou. Vyšším posunem, například posunem s klíčem o jedna větší než je počet písmen (znaků) abecedy, dostaneme zašifrovanou zprávu odpovídající prostému posunu o klíč jedna, takže použití klíce hodnoty vyšší než počet znaků abecedy nemá kryptografický význam.
Tato šifra je dnes vzhledem ke své jednoduchosti považována spíše za hříčku, ve své době ovšem patřila ke špičce.
První ucelené dílo věnované šifrám a šifrování se v Evropě objevilo až v roce 1379 v díle
Gabriela da Lavinde, více než pět století po práci
Abu Bakr Ahmada, odrážející vynikající výši arabské kryptografie té doby. O kvalitách této arabské práce svědčí i fakt, že jedna z v díle popsaných substitučních šifer se používala i téměr tisíc let poté, v roce 1775, kdy jí bylo použito v dopise s choulostivými informacemi pro alžírského vládce.
Arabové byli první, kdo objevili a popsali metody kryptoanalýzy. Souhrn arabských poznatků je uveden v jednom oddíle ("Utajování tajných zpráv v dopisech") rozsáhlé čtrnáctidílné encyklopedie Subh al-á sha, která byla dokončena r.1412.
V Evropě dlouho nebyla kryptografie příliš populární veda, bývala spojována s dáblovým učením a tak mnozí badatelé tohoto vědního oboru díky inkvizici končili neslavně.
Významným představitelem evropské kryptografie byl benediktinský opat ze Spanheimu
Johannes Trittheim (1452-1518). Kolem roku 1500 napsal první významnější evropskou knihu o šifrování. Trittheim se zabýval prevážně substitučními systémy. Zavedl a doporučoval vkládání klamačů do šifrového textu. Jednalo se o náhodné vkládání znaků do textu za účelem ztížení statistického rozboru. Panovnické rody (které bežně šifru ke komunikaci používaly) se však zalekly, že vyzradil příliš mnoho tajemství, a snad proto jej označily za čarodějníka.
V 16. století se objevili i první slavní luštitelé. Jedním z největších byl francouzský právník a matematik
Francois Viete (1540-1610), který luštil zašifrované depeše španelského krále a předával je francouzskému panovníkovi Jindřichu IV. Navarrskému. Trvalo několik let, než na to Španelé přišli. Nevěřili, že je možné jejich složitou záměnu rozluštit a žádali svatou stolici, aby postavila Vieta pred soud, protože musí být spojen s ďáblem.
I další významný kryptograf a kryptoanalytik
Giovanni Battista della Porta (1541-1615) byl obviněn ze spojení s ďáblem. Porta navrhl tabulku složité záměny (odlišnou od systému Trittheima). V luštení složitých záměn byl velice úspešný. Jeho hlavní povolání však bylo alchymista a dramatik. Do dějin se zapsal vedle kryptologie i přípravou kysličníku cíničitého.
Významným impulsem v rozvoji šifer byl vynález a masové rozšírení telegrafu v 19. století. Telegraf se dal jednoduše odposlouchávat a snaha o udržení komunikace v tajnosti se tak dostávala do popředí. Ostatně, odposlechy telegrafu se používaly za americké války Severu proti Jihu a nezřídka přinášely zajímavé informace pro obě válčící strany.
Většina používaných šifer té doby byla alfabetického nebo číselného charakteru (další významný impuls pro kryptografii znamenala první světová válka, ale o tom zase jindy).
CZ: Vyluštením následující jednoduché šifry dostanete finální souřadnice:
EN: You'll obtain final coordinates if you successfully decrypt contiguous simple cipher:
MDUGG XTAIW SXHNP YOXIB RHXSN CIEQR KDXID UJBHX
SZKIX CHDXI HSDNN XPIZU GYXHG CMEEX ELWQO KXRVE
WWKJX COTKL XAUMR XCAFA MVFRX HBCVR XERVX NDLVQ
XUUWE XMUNA VQXBT EUUXE LUOXR JINBV LXOSA BVAXN
RJTOG GDXEH OXBFI KYAXY RAMXR BTOXR UNZUJ XOVQU
XTSFU XAPGP XGCIC NXETC RXOYP MPWHW KXCCI XADFO
XCTZH ECXHQ GLTXI IUHDX NBZBK MXGMG PVGXT FJNSA
BYXEK SDXAP MCNXM IDNXC SWPEX ANHLU XCATX HEPEX
EVQXI WFNFX STFQT OEWXP HMESX LHRXA URPXC ZNJAF
XEKLP XDIWW JXOAV LXNRK EOASX TUOXH NJPMP XESNC
UBRLQ XSSYO ZIFXE WNXCR BIXOL WCNKT MBTXO KOMCK
RXRWR IIRXD TYMXI WLGRW OHXNL QXACI BFYBX TQJDI
XEABN XSDPG LHXFV MSDBX OSVWX RKVFY ODXTK LNGVS
XYFUK YMSJX EMGXI RZYBM WGXGE LVXHE JXTTQ MXDLN
IKXEA QQAXG HDOAX RFOLQ XESIX EDFVU WWXSD LDEVX
FSWAP XOJJE XRLXT OQVXY ELXNQ KFPXI SEATE LGKXN
EYVOX ELBVQ MWNAX DTGNX OKQVN XTYOC BXOVI WXNVS
ABXEM ILSMY NXTIX HBCXR HUOFX EGBUA KXECU EOYNE
XSNZJ LXIJI CQTIX XNDPP TXNNA KDXOD EYIOH IXRMS
BFQXT UGXHM KJXEL NZIXR FCHXN ZCJGA EHSXL EJIMF
OXAIC PAYXT VWLLX IDLNR DNXTF BYHBJ XUDKB HXDJV
SNXEC PZHXA JVALX NSSKM IVCXD MRNNM XFSRP YXONL
AXUQQ XRFCD SMZEX TJNTT XEAKX EFEZM TJXNR VXDZS
YXECF KXGWB MXREM IXEBG KRIXE OXSPT XNETB NEPXI
BDHTJ QXNQI NIXEW LYXTJ GZPXE EEOOX EPLBK YXNSU
XDEJY HXOYM OQXTO ESSWQ ULXNK FZRXI INFXN NNSTF
XEWCX OVOFH QGXNC DBKBX EGTYV XSPKX EAKMM XVQOG
XEDBQ MVZXN IARTT XEYVV TZXAG VVHXS DDIHE BXTNH
AXEFB ELICX RIEJX NEJXL NAXOB HLGMH GZIXN TENDZ
SXGDN GSKWX IBLVG AXTLD SKEXU RYXDH BIKCX EABGH