Primo u reky Dyje, ktera tvorila jednu z os praveke kolonizace, se na dnesnim novohradeckem uzemi usazovali prvni osidlenci jiz v mladsi dobe kamenne. Nasvedcuji tomu prihodni a terenni predpoklady mohutneho ricniho meandru, ale i nahodne nalezy kamennych industrii. Pro Novohradecko, ktere v te dobe pokryval husty prales, mela velky vyznam tzv. dolni stezka, vedouci kolem Dyje a dale do vnitrozemi. Pohybovaly se po ni obchodni karavany zprostredkovavajici smenu vyrobku, ale prochazely tudy a v povodi reky se i docasne usazovali Keltove, Germani a od 6. stoleti n.l. i Slovane.
Prvnimi historicky dolozenymi majiteli tohoto uzemi byli premonstrati z louckeho klastera ve Znojme, kteri ho v roce 1358 smenili s moravskym markrabetem Janem Jindrichem Lucemburskym. Ten zde - na nejuzsim miste skalnate sije, asi 80 metru nad hladinou Dyje - postavil dnesni tzv. dolni hrad, a to jako opevnene sidlo plastoveho typu vyuzivane k prilezitostnym loveckym pobytum. Dodnes se z nej zachovala nizsi parkanova hradba a do ni unikatne vlozeny soustredny oval vnitrni hradby o sile az tri metru, postupne zvysovany az na trinact metru.
Postupem casu se na Hradku vystridalo nekolik slechtickych rodu. V 17. stoleti za Scherfenbergu na nej dolehly hruzy tricetilete valky. Okolni vesnice byly popleneny a nedostatecne zajisteny hrad byl v roce 1645, za nejasnych okolnosti, obsazen a castecne poboren svedskym vojskem generala Torstensona. Jeho vojensky vyznam byl od teto doby jiz minimalni. Poborene casti nebyly obnovovany – jiste pro nedostatek financnich prostredku, ktere novi majitele venovali v nebyvalem rozsahu na prestavbu sidelniho Vranova, ale i proto, ze se od zakladu zmenil nazor na tradicni obytnou roli nepohodlneho kamenneho hradu leziciho navic v lesich a stranou hlavnich cest. Vrchnosti byl opusten – nejpozdeji Althanny, kteri v roce 1680 ziskali vranovskonovohradecke panstvi opet do sveho majetku a kteri ho drzeli az do konce 18 stoleti. Jeho nektere zachovale budovy vsak byly nadale aspon zcasti vyuzivany – jako docasne utociste nebo i skladove zazemi rozsahlych vrchnostenskych hospodarskych provozu v jen tri kilometry vzdalenem Lukove.
Pocatkem padesatých let, tedy kratce po komunistickem puci, se Novy Hradek ocitl ve velice prisne hlidanem, tzv. zakazanem pasmu, do nehoz meli pristup jen vojaci Pohranicni straze. Az tzv. sametovy prevrat v roce 1989 umoznil volny pohyb v drive tak strezenem Podyji a na samotne zricenine i opetovne zavedeni rizeneho navstevnickeho provozu. Tim, ze na ni ustala na ctyricet let veskera lidska cinnost, se vyrazne zanedbala pece o jeji stavebni stav, na strane druhe ji to vsak - trochu paradoxne - ochranilo pred modernimi devastacemi. V nepritomnosti cloveka tu navic zacaly probihat volne prirodni procesy, ktere zpusobily srustani prirodnich prvku se stredovekou architekturou hradu. Vznikla „srostlice“, zachovavajici Novemu Hradku autenticky vzhled starozitneho sidla, je dnes mimoradne cennym krajinotvornym prvkem v prostredi prvni, nejprisneji chranene zony Narodniho parku Podyji.
Prirodni, ale i stavebne historicke hodnoty hradu jsou opravdu mimoradne. Ocenila je i vlada CR, ktera ho v roce 2002 - spolu se Statnim zamkem Vranov nad Dyji - vyhlasila za narodni kulturni pamatku.
Vrele vam doporucujeme prohlidku, ktera opravdu stoji za tech par desetikorun. Dozvite se pri ni mnoho zajimaveho o historii a uvidite fascinujici vyhledy na meandrujici reku Dyji. Zricenina je pristupna denne v kvetnu az srpnu a dale o sobotach a nedelich v zari a to od 10 - 18h. Posledni prohlidka zacina v 17h. Poledni prestavka je od 12 - 13h. Mimo oteviraci dobu je prohlidku mozno uskutecnit jen vyjimecne, a to se souhlasem spravy zriceniny a zpravidla jen pro vetsi skupiny osob. Prohlidky v zimnim obdobi nejsou mozne.
Novy Hradek je soucasti prvni, nejprisneji chranene zony Narodniho parku Podyji - proto dodrzujte pravidla navstevniku a zejmena nevstupujte mimo znacene cesty.
DOSTUPNOST:
- autem smerem od Znojma silnici na Masovice do Podmoli a dal smerek k Lukovu az na krizovatku s bunkrem (viz waypoint PARKING), dal uz musite pesky (cca 3km). Tez je mozne vyjit z Lukova po cervene pesi a cyklisticke stezce (cca 3,1km) a na rozcesti Pricky dale "po zelene"
- nejblizsi autobusove zastavky jsou v obcich Lukov (3,9 km od zriceniny) a Podmoli (4,5 km od zriceniny)
- nejblizsi vlakove zastavky jsou v Citonicich (6 km z Lukova) a v Olbramkostele (6 km z Lukova)
Zdroj a vice informaci na www.novyhradek.net, cache navazuje na dnes již archivovanou GCYBXV.