Na venkove byvala na jare topena "smrt" a do vsi se prinaselo za zpevu starych pisni "nove jaro".
I stari Prazane vsak meli sve slavnosti na uvitani jara. Byla to "Fidlovacka" v Nuselskem udoli a "Slamnik" v Kralovske obore. Puvodne zrejme mely podobne slavnosti i jine cechy, casem vsak slavili jen krejci svuj Slamnik a sevci Fidlovacku.
HISTORIE
Prvni zminka o Slamniku je jiz z r.1624, kdy se spravce Kralovske obory dotazoval kralovske komory, ma-li byt obora po starem zvyku o velikonocnim uterku otevrena lidu.
O puvodu slavnosti
V Bubnech byl pry ustanoven za kneze jisty vyborny kazatel, kteryzto vynikal znamenitou vymluvnosti, nikoliv vsak svou osobou; byl tak malicke postavy, ze kdyz vystoupil na kazatelnu, bylo mu jenom hlava videti, coz velmi vaznosti slova Boziho bylo na ujmu. V poste a o velikonocnich svatcich hrnulo se vzdy tolik lidstva na tazani do Buben, ze maly kostelik, ktery, jak znamo, na vrsku na Belvederu stoji, nemohl vsecky pojmouti, a proto aby jeden kazdy mohl byti ucasten vyborneho kazani, byla kazatelna vynesena ven pred kostel, a tu v Bozi prirode kazaval pak maly knez neprehlednemu davu posluchacu, mezi nimizto byvalo vzdy nejvice krejcu. Tito ustanovili se na tom, ze udelaji malemu kasateli pod nohy slamnik, aby takto vyvysen nerusil sam svou malou osobou priznivy dojem sveho kazani. A tak take ucinili. A kdyz se v Praze rozneslo, ze v Bubnech kaze pan pater na slamniku, schazelo se tam takove mnozstvi nabozneho lidu, ze z toho posla Casem slavnost, jizto hlavne krejci slavivali na pamatku vyborneho sveho napadu.
(zdroj: casopis LADY z 8.5.1862, prispeli sochorovi- diky :-)
STROZOK
Jiz od casneho rana rozleha se v prazskych ulicich hlucna hudba. Za ni kraci tovarysi krejcovsti a v jejich cele nesena vysoka majka s ozdobne rezanou rukojeti. Na jejim vrcholku houpa se ozdobne vysity slamnik s figurou. Majka je vysnorena barevnymi stuhami a jarnim kvitim, cela jako by kvetla.
Bruskou branou ubiral se pruvod do Bubence, kde vitala je ozdobena brana, take s visicim slamnikem. Mensi slamnicky vlaly i pri cestach a byly vyvesovany po domech. Pruvod dostal se na misto, maje zarazena do zeme a za zvuku hudby tancoval stary, mlady. K slavnosti sesly se velike zastupy Prazanu, byla tlacenice, krik a smich rozlehal se po celem okoli. V prestavkach tanecnich lide kupili se kolem vyrecneho tlampace, ktery pocal vesele „kazani", michaje zname pisne s vlastnimi vytvory, mnohdy hodne skadlivymi. Jmenoval i zname mistry, vytykal vady, jineho chvalil, hanel a nezli se mohl postizeny zlobit, jiz zase drzel jineho, az nakonec vsecky rozesmal, nikdo se nezlobil. Napomenuv mlady lid, „budte cisti a nevinni, jako tento slamnik bily, bez poskvrny maslemi jest pekne okraslen." Vybizel divky: „Devy, chrante se lenosti a kazde svetske marnosti!" Pripil divkam, dostal peniz a kazal mladencum, aby s divkami hodne tancovali. Teprve pozde vecer slavnost koncivala a cesty, jindy osamele, ozivly houfy cetnych navstevniku.
"Lepsi cast obecenstva prochazi nebo projizdi se po parku pri zvuku hudebniho sboru; nizsi tridy hromadi se ve vsi okolo hospudek, kde smesne vysnoreny slamnik na suche vetvi stromu zaveseny jako heslo slavnosti se stkvi..."
...pravil Karel Frantisek Zap v roce 1848 v Pruvodci po Praze
Slavnost zvana "Slamnik" tak v prvni polovine 19. stoleti pojmenovala legendarni hostinec, kteremu se do te doby rikalo Dolejsi krcma.
HOSPODA
Dolejsi krcma nalezela spravci Kralovske obory. Prvni zminka o ni je z roku 1624, kdy tamni obornik Jan Trnovsky zemrel, kdyz byl predtim zbaven sveho uradu, nebot po Bile hore projevil malo loajality cisarske korune. Pravdepodobne se ale pivo v obornikove chalupe cepovalo uz davno. Krome chalupy v Ovenci (Bubenec se az do roku 1880 uredne jmenoval Predni Ovenec, jmeno Bubenec vzniklo zrejme spojenim jmen Ovenec a Bubny) mel obornik jeste kovarnu, zahradu a dva kusy poli.
Drzitel krcmy mel povinnost brat „pivo bile i horke, tez palene" z pivovaru purkrabskeho: vrchnosti platil urok 46 grosu a za robotu jednu kopu 30 grosu misenskych.
Po smrti Trnovskeho ujal se majetku jeho zet Vaclav Sana a manzelka Lidmila. Sanu prevalcovaly valecne udalosti, kdy byl Ovenec (Bubenec) vyplenen. V roce 1645 Sana umrel a krcmu zdedila vdova a synove Jan Vaclav a Mikulas Bernard. Hostinec nefungoval, buh vi, co z nej po tricetilete valce vubec stalo. Majitele se pak pomerne rychle stridali, vetsinou prodejem.
Dalsi majitele a najemci
1741 se novym majitelem stal posluchac bohoslovi Frantisek Antonin Mahner. Ten utrpel ztratu: „Skoda, jakou v krcme zpusobili vojaci francouzsti, bavorsti, polsti a sasti, pobravse neco piva, koralky, drivi a svitiva (podle specifikace z roku 1743 bylo toho za 29 zl. a 54 kr), dosla casem napravy; ale ztrata staveni, az do podvalu strzeneho a rozneseneho, padla na majitele sameho." Musel dvur a krcmu, pole a zahradu prodat.
NOVA KRCMA
Za 400 zlatych koupil roku 1743 poniceny majetek mestan Sebestian Erhart a postavil krcmu novou.
Pravi se, ze ne tuze vystavnou. Kovarnu jiz neobnovil.
Dalsi majitel prodal krcmu (ale jiz bez polnosti) Tomasi Baurovi, podruhu v Ovenci, za 470 zlatych. Ten zacal hostinec opravovat a vlozil do nej jeste 200 zlatych. Vsak o nej take malem prisel. Senkyr Bauer mel dva syny, Martina a Tomase. Ve sve posledni vuli roku 1790 ustanovil, aby se syn Tomas ujal hostince az po smrti sve matky Doroty, bylo mu tehdy jen devatenact. V lednu 1796 pise Tomas junior vrchnosti, ze matka Dorota mu slibila o svatbe, ze mu postoupi krcmu. Tchan mu prislibil, ze jakmile zacne senkovat, vyda mu veno a dve kravy. Dorota vsak synka vyhanela z domu, zavirala pred nim topivo a chtela nazpet, co stalo jeho uceni sevcem. Nakonec sesla uz vekem kapitulovala roku 1805. Po jedenacti letech vsak hostinec kvuli dluhum musel za dva tisice zlatych videnske meny prodat.
Novy majitel, Antonin Kratochvil, dal r.1830 hostinec v najem za 100 zlatych rocne svemu synovci Josefu Kratochvilovi, teprve osmnactiletemu mladikovi. Ackoli smlouva byla na pet let, pachtyr hned po roce hostinec opustil. Radu najemcu ukoncil roku 1837 Frantisek Tuma, nacez Kratochvil usadil na Slamniku sveho syna Frantiska, ktery tu pak senkoval skoro tricet let a hospodu zdedil.
Jeste dve zajimavosti lze uvest k dobe kralovani Kratochvilovic rodiny. Prave na pocatku jejich ery zanikl pred hospodou maly rybnicek. Kdo by neveril, ze tam byl, muze ho spatrit v Narodni galerii na obraze Antonina Manesa. Druha vec uz je trochu legenda - pry se tu poprve zpivala pisen Kde domov muj jako hymnus. Jenze timhle se chlubi v Praze vic hospod.
Z dalsich majitelu uvedme Vaclava Bambaska (1876-1888) a jeho syna Jana (1888-1894), pak vladla hostincem jeho vdova Karolina. Z „Bambaskovic" obdobi se dochovaly prvni fotografie a prvni plany, z nichz vyplyva, ze Slamnik, jak ho zname dnes, dostal svoji podobu roku 1890 zasluhou stavitele a bubenecskeho starosty Aloise Potucka.
Slamnik navstevovaly v te dobe mnohe zname osobnosti, take malir a profesor Akademie vytvarnych umeni Hanus Schwaiger, ktery bydlel proti hostinci ve vile Klare (cp. 59, dnes je z vily hotel nesouci umelcovo jmeno). Schwaiger mel hospodu primo jak na dlani, jeho balkon totiz smeroval do namesti. Primo pred nim se odehravaly jarni poutove slavnosti. Na Slamniku se objevoval i Schwaigeruv pritel malir Antonin Slavicek s jinym malirem, netalentovanym Emilem Holarkem z Loun, ktere s oblibou postvaval proti sobe. Ono se v hospodach tehdy i pozdeji vubec rado vasnive recnilo a postvavalo.
Vsak i v pozdejsich letech sem zabrousila mnoha osoba politicka, chodival sem treba Fucik, Nejedly a mnozi dalsi. Z trochu jineho soudku zrejme byvaly navstevy prezidenta Nejvyssiho spravniho soudu a pozdeji nedobrovolneho politika JUDr. Emila Hachy.
Od roku 1922 mel od Bambaskovych hospodu pronajatu Jan Prazak a po nem jeho syn Karel, ktery zde vydrzel az do roku 1956. Tehdy se tu tocila sedmistupnova a dvanactistupnova plzen a ledy na jeji chlazeni se zavazely az z Modran.
Led se do sklepa vyzdeneho z piskovce ukladal dodnes patrnym otvorem v male predzahradce na jizni strane objektu.
Zajimavym udajem je i vyse tehdejsiho najmu - cinila ekvivalent ceny ctyr piv z kazdeho vytoceneho sudu.
Soucasti vybaveni hostince, jehoz strop zdobily alegorie ctyr rocnich obdobi, byly i dva kulecnikove stoly.
V obdobi protektoratu zde prebyvala nemecka posadka, po ni sovetsti osvoboditele. Pak prisla dalsi rana - socializace podniku. Po ni soudruzi zabavili vychodni sal a zridili zde agitacni stredisko.
Na zacatku sedmdesatych let tu byl celodenni provoz. Chodili sem zejmena starsi obyvatele Bubence posedet i ochutnat vyborna jidla, schazeli se tu i ruzne spolecnosti mladych a mezi denni hosty patrili i ti, kteri odpocivali po prochazce v blizke Stromovce. Casem se provoz Na slamniku zmenil na vecerni. Roku 1970 byla provedena castecna renovace.
Na opacne strane Slamniku, v protahlem sale za vycepem, byla na konci sedmdesatych let vinarna s diskotekou. Ta vsak - na rozdil od agitacniho strediska - nemela dlouheho trvani.
SOUCASNOST
"Na Slamniku, tam je hej, tam hezky holky pivo roznasej" - propaguje hospodu skupina Alkehol. Je to zde napsano na zdi, stejne jako v nekdejsim agitacni stredisku se skvi napis: "Kdyz flamovat, tak do rana, kdyz hospoda, tak poradna, kdyz pivo, tak smichovsky, dame si ho jako vzdycky kazdy vecer se tam sejdem, na Slamnik se vsichni vejdem!"
Paklize vam ve versich neco nehraje, mate pravdu. Puvodne totiz treti strofa znela: "Kdyz pivo, tak krusovicky." To se tu totiz v devadesatych letech tocilo. Jenomze pak se krusovicke pivo znacne zhorsilo, hospoda ztracela hosty, a aby si je najemci ziskali zpet, zavedli tu pivo smichovske, ve zdejsim kraji obvykle, a za najemce ing. Jiriho Hevlera pribyla i plzen.
Z hostince se stalo misto kulturniho vyziti, predevsim hudebniho. Temer denne tu koncertuji a zkouseji ruzna hudebni uskupeni (OOZ, Parademarche, Strahov aj.), zkousi zde divadlo Kure, byval tu i nedelni klubovy biograf.
Po revoluci mel zajem od dedicu Bambaskovych koupit Slamnik Jan Prazak. Lec jeho umysl predbehl - inu, hotovost je hotovost -ing. Zdenek Levyckyj, kontroverzni osoba, majitel a zbudovatel bubenecske restaurace U kavalira a libocke Studny. Plany mel pan Levyckyj mozna hezke, jenze dosly finance. Pan inzenyr si vypujcil 10 milionu od Ekoagrobanky a zarucil se Slamnikem. Vypujcil si pak i od jiste holandske firmy 32 milionu - to jsou informace bezne dostupne na internetu a nejspis jeste nejsou uplne. Podstatne je, ze soud vyhlasil upadek a rozhodl se Slamnik (a Kavalira) prodat. Vyvolavaci cena byla v pripade Slamniku 6 900 000 korun. Tyz soud ale zaroven v polovine roku rozhodl vykon drazby pozastavit, a kauza se tak protahovala. V te dobe se skupina obcanu rozhodla obratit na radnici Prahy 6, aby za vyvolavaci cenu hospodu odkoupila. Slamnik je totiz nemovitou kulturni pamatkou, a navic v pamatkove zone. Radnice priznala, ze o tom dokonce chvilku uvazovala. Skoda ze se toho dobreho napadu zalekli. Slamnik je totiz pro Bubenecaky citlivym bodem. Kus jejich domova jim minuly rezim v sedesatych letech ukradl ve prospech SSSR, potazmo Ruska. Nyni je velmi pravdepodobne, ze se Rusum, kteri razantne zacinaji ovladat tuto lokalitu, dostane do rukou i Slamnik.
Budoucnost Slamniku je tedy velkym otaznikem. Restauraci pry pohlidaji pamatkari - ovsem ti sami, kteri hlidali treba Cisarsky mlyn a podbabskou sladovnu! :-(
(Reflex c.3, 17.1.2008)
Zajdete se sem tedy podivat, nez se mozna Slamnik presune do Zmizele Prahy...
CHARAKTER CACHE
Vhodna i coby popracovni, bez nutnosti prevlekani do keserskeho, nevyzaduje fyzickou kondici ani technicke pomucky.
Cache obsahuje tuzku pri zalozeni a po kazde me kontrole. Lepsi je ale nosit radeji svou - ne kazdy si dava pozor, aby ji neodnesl...
| KARMA |
Aktualni verze: misto c. 2, krabicka c. 8 (od 4.8.2013) |
Aktualni stav: archiv, neni na miste |
 |
Po 4 letech poklidneho zivota byla keska nucena zmenit sve misto, nebot byla opakovane kradena. Uvazovanou archivaci jsem zatim odlozil. Bude-li vsak okoli kesky geocachingem trpet, nebudu mit jinou moznost. Diky, ze to nebudete urychlovat. |
| KEŠKY |
Posledni editace listingu: 29.4.2011 |
Posledni kontrolni navsteva: 18.11.2013 |
| |
DEKUJI ZA NAVSTEVU
 |