Jan Kašpar se narodil 20.05.1883 v Pardubicích jako syn zámožného majitele tehdy význačného hotelu Veselka. Po studiích na C.K. České vysoké škole technické v Praze se v roce 1907 stal strojním inženýrem.
Jeho první zaměstnání je spojené se vzducholoděmi a automobily - v roce 1908 nastoupil do zaměstnání u firmy Basse & Selve v Alteně v německém Vestfálsku. Zde se začal intenzivně zajímat o letectví. Po návratu do Čech nastoupil krátce do zaměstnání v automobilce Laurin & Klement v Mladé Boleslavi. Již v roce 1909 se vrací do Pardubic a je rozhodnutý postavit si vlastní avion a s ním vzlétnout. Jako první Čech.
Kašparovy aviatické pokusy na letadle vlastní konstrukce i výroby začínají v roce 1910. Stroj má však malý výkon a letadlo se nakonec při pádu zničí (podle jiné verze Kašpar prý toto letadlo rozbil už při prvním pokusu o vzlet, kdy s ním za soumraku vjel do příkopu).
Jan Kašpar ustupuje od myšlenky „být první na stroji vlastní výroby“ a přistupuje na myšlenku „být první“. Rozhoduje se tedy koupit „špičkový stroj Blériotův“ - nebyla to levná záležitost (18 tisíc franků byla na tehdejší dobu částka spíš astronomická), přispět musel jeho otec, kterého ke koupi přemlouval i vážený pardubický občan, baron Arthur Kraus.
Nákup se podařil a dne 13.04.1910 může Jan Kašpar vyzkoušet, jak se sedí v proutěném křesle letadla Blériot XI. Podařilo se mu uskutečnit první skoky do vzduchu v délce několika desítek metrů.
Již ale za tři dny - 16.04.1910 - se Ing. Kašparovi podařil vzlet přes celé pardubické vojenské cviciště dlouhé přibližně dva kilometry. Vzletět se mu prý podařilo proto, že mu do cesty vstoupila kráva... Ať už to bylo jakkoliv, sobota 16. dubna 1910 je oznacována za den zrodu českého letectví. Tehdejší noviny psaly, že „Čech poprvé skutečně letěl nad českou půdou."
Povzbuzen úspěchem, český aviatik na svém francouzském avionu následující měsíce pilně trénoval. Naučil se nejen létat rovně, ale také zatáčet. Konečně 19. června 1910 uspořádal první veřejnou produkci neboli 1. veřejný vzlet aeroplanu - samozřejmě - v Pardubicích.
Tehdejší veřejné produkce byly velmi populární - asi jako dnešní letecké dny. Účast byla velmi hojná, nedělní odpoledne zpříjemňovalo točené pivo, stánky s párky i „oblíbená Šlemrova hudební kapela“. Let byl oznámen ranou z hmoždíře (pro mladší ročníky - výstřelem z děla).
S letounem Blériot XI pak Ing. Kašpar podnikl radu dalších veřejných produkcí v českých a moravských městech. Začátkem roku 1911 už ovládal svůj stroj tak dobře, že provedl přelet Pardubice-Chrudim-Pardubice bez mezipřistání a dokonce i první let s cestujícím, jímž byl bratranec, také aviatik, Eugen Čihák.
Dalším památným dnem byla sobota 13.05.1911 - Ing. Kašpar uskutečnil první dálkový přelet z Pardubic do Prahy, dlouhý asi 120 km, což byl tehdejší rakousko-uherský rekord. Tuto vzdálenost překonal podle tehdejších zpráv za 92 minut, letěl tedy průměrnou rychlostí přibližně 80 km/hod.
Tehdejší tisk píše:
"Podél železniční tratě blížil se letoun od Pardubic ku Praze. Nad Prahou jej obklopila mlha, ale řídě se stříbrnou stužkou Vltavy, zamířil pilot bez váhání k chuchelskému závodišti a přistál. Nejdelší přespolní let v Rakousku-Uhersku štastně končí, pilot si převléká slavnostní oblek a odjíždí do Prahy na svatbu svého přítele."
V této době se aviatik Kašpar stává miláčkem svého města i celého národa.
Bohužel dny slávy netrvaly dlouho - po smrti svého otce v r. 1913, nadšeného příznivce aviatiky, Ing. Kašpar létání na čas zanechal. Definitivní konec s létáním pro něj znamenala první světová válka. Po jejím skončení krátce pracoval jako státní úředník, poté podnikal se dřevem - investice do parní pily mu ale nevyšla. S velkými dluhy, zneuznán, možná i duševně chorý, nakonec svůj život ukončil.
První český aviatik zemřel v Pardubicích, dne 02.03.1927.
Zdroj:
1. Pavel Sviták, LHS, KPP, Od historie k současnosti Pardubického letectví
2. Fleybeck J. - Jan Kašpar, Přemožitelé času
Zajímavosti:
- Na počest Ing. Jana Kašpara se v Pardubicích každý rok koná Aviatická pouť. Návštěvníci s příjmením Kašpar mají vstup zdarma.
- "Špičkový stroj Blériotův" – originál, na kterém aviatik uskutečnil let Pardubice - Praha stále existuje. Můžeme ho vidět v pražském Technickém muzeu, kterému ho daroval sám Ing. Kašpar již v roce 1913.
- V roce 2014 byla Pardubicemi vypsána soutěž na sochu Jana Kašpara. U "odborné poroty" zvítězil 37 metrů vysoký stožár se vzduchovým pytlem. Problém je, že aviatik Kašpar vzduchový pytel nepoužíval, směr větru se tehdy určoval kapesníkem... U "neodborníků" zvítězila socha Aviatika s vrtulí Blériotu.
Nebylo to jednoduché, ale nakonec zvítězil zdravý rozum a od roku 2017 sleduje hemžení na třídě Míru povedená bronzová socha Jana Kašpara s vrtulí letadla Bleriot od autora Františka Bálka. V dlažbě před Janem Kašparem je v noci svítící osa s daty letcova života.
Tak teď už konečně k multině:
Pojďme se podívat po stopách Ing. Kašpara, které v Pardubicích najdeme.
Celková délka od první k poslední stage je cca 5 km.
Vzhledem k opakovanému vymudlení musela být finálka přesunuta - pozor tedy na změnu výpočtu finálních souřadnic.
U Stage 3 sice nemusíte platit za vstup, musíte se ale přizpůsobit omezené otvírací době i možnostem přístupu (blíže u popisu Stage).
Upozornění pro finálku - nedá se k ní dojet autem.
STAGE 1 - N50°02.183 E015°46.247
Stojíte na hlavní tříde města v místech, kde stával hotel Veselka - ve své době kulturní centrum Pardubic.
Zde se dne 20. kvetna 1883, v rodině zámožného hoteliera Františka Kašpara, narodil syn Jan.
Tento hotel zde již nestojí - dne 26.8.1972 byl po 288 letech své existence odstřelen.
Podíváte-li se na zem, najdete pamětní tabuli se zobrazením Veselky a s popisem, který zcela jistě stojí za přečtení.
Číslo A = číslo řádku, na kterém je na této pamětní tabuli uvedeno Kašparovo jméno. Řádky počítejte shora.
A nezapomeňte se zastavit u nedaleké sochy Ing. Kašpara. Socha stojí za návštěvu i v noci, kdy je hezky nasvícená
Pozn.: V okolí je to horší s parkováním, s trochou štěstí lze využít nedalekou tř. 17. listopadu (do 30 min. s parkovacími hodinami zdarma) nebo obchodní dům Palác Pardubice (do 60 min. zdarma).
STAGE 2 - 50°02.025 E015°46.339
Stojíte před domem, kde - jak informuje pamětní deska - prožil Jan Kašpar poslední okamžiky svého života. Nás bude zajímat číslo popisné tohoto domu = číslo B)
STAGE 3 - N50°01.200 E015°46.811
Tato zastavení vás zavede na místo, kde můžete vzdát Ing. Kašparovi poslední hold. Hrobka byla ke 130. výročí narození Inž. Kašpara zrestaurována (velmi vkusně, řekl bych). Při jejím odhalení dokonce zaburácely oblohou gripeny. Na hrobce najdete latinský nápis zároveň s jeho překladem, který znamená "Přes potíže ke hvězdám". Velmi podobné (ale ne stejné) je i oficiální motto RAF.
Počet písmen v latinském nápisu, uvedeném na hrobce = číslo C
Otvírací doba: duben - říjen = 7,00-20,00 / listopad - březen = 7,00-18,00
Prosím o dodržení návštěvního řádu a zákazu vjezdu (i na kole).
STAGE 4 - N50°01.394 E015°45.541
Zde najdete pomník se zajímavým nápisem: "Prvnímu československému pilotu inž. Janu Kašparovi ...". Zajímavým proto, že Ing. Kašpar byl zcela jistě Čech, ale v době svých prvních vzletů byl občanem Rakouska-Uherska.
Tento pomník byl kdysi umístěn tam, kde Jan Kašpar začínal létat. Aby byl více na očích (a také aby se neztrácely makety letadla), byl přesunut na toto náměstí. Během první světové války byla v okolí této stage rozlehlá vojenská válečná nemocnice a po roce 1947 tu bylo postaveno budovatelskou metodou proudové výstavby sídliště Dukla. Mimo jiné zde byli ubytováni vojáci, zaměstnanci a piloti nedalekého vojenského letiště.
Vaším úkolem je zjistit součet dvou římských čísel na zadní straně pomníku = číslo D
Na závěr ještě něco k zamyšlení:
Jistě vás zajímá, kolik bylo let Ing. Kašparovi v době, kdy se mu podařilo poprvé vzletět - je to totiž číslo E.
Letectví se rozvíjelo poměrně rychle. Zkuste si spočítat, kolik let uplynulo mezi rokem, kdy "první Čech letěl nad českou půdou" v avionu ze dřeva a rokem, kdy první člověk letěl v kosmické lodi ve vesmíru = číslo F (zaokrouhlete).
(kdybyste si nemohli vzpomenout - Jurij Gagarin, 12.4.1961, Vostok 1)
Kolik let by bylo prvnímu českému aviatikovi, kdyby se dožil prvních kroků člověka na Měsíci? = číslo G (jen pro kontrolu - Neil Armstrong, 21.7.1969, Apollo 11)
(kontrolní součet indicií: 835)
FINAL STAGE
A teď už letíme pro finálku. Najdeme ji na souřadnicích:
N 50° 0(A-2) . (B-640)(C-7)(D-8)
E 015° 4(E-21) . (F-50)(G-82)(A-2)
Finálka je umístěna tam, kde byl původně umístěný pomník, který jste si prohlédli na STAGE 4 - nedaleko místa, kde byla do první světové války rozlehlá travnatá pláň, nazývaná execírák. Právě toto vojenské cvičiště využíval Ing. Kašpar ke svým leteckým pokusům - zde je tedy to místo, kde „první Čech letěl nad českou půdou“.
Pozor – k finálce se opravdu nedá dojet autem!
Jedna z možností pro krátkodobé zaparkování: N 50°01.450' E 015°45.305'
PŘI ODLOVU POZOR NA MUDLY! Keš opět dobře zamaskujte.