Hrad Skály byl založen koncem 14. století Matějem Salavou z Lípy. Poprvé je připomínán roku 1393. Během husitských válek byl držitel panství Skály spojencem hradeckých husitů a jeho nadšení pro myšlenky husitství se nejdéle kolem r. 1430 transformovalo do podnikání loupežných výprav k severním sousedům, do Slezska. Ještě před lipanskou bitvou však odhadl směr dalšího vývoje země a aby zabezpečil majetek uchvácený během husitských válek, tak urychleně přešel na stranu císaře Zikmunda a tím si zabezpečil jeho bezproblémové držení.
Jeho syn - Matěj mladší Salava pokračoval ve válečné, spíše však již jen loupeživé činnosti, jejichž obětí byly panství ve Slezsku i majetky měst Vratislav, Zhořelec, Budyšín. Vojenská obrana postižených nebyla jednoduchá proto nakonec došlo v roce 1447 k dohodě a vyplacení hradů - opěrných bodů Matěje Salavy, s tím, že hrad Skály bude zbořen.
V roce 1454 obnovil hrad jakýsi neznámý rytíř Kočka, od něhož plyne název Katzenstein. V roce 1488 kupuje panství Zbyněk Buchovec z Buchova. Dalším majitelem byl Jana Špetle z Janovic, který v roce 1513 prodal skalské panství knížeti Bartoloměji Minstrberskému, vnukovi krále Jiřího z Poděbrad. Ten vedl ozbrojené spory s knížetem Bedřichem Lehnickým a slezskými městy, které vyvrcholily ve válečnou slezskou výpravu proti hradu Skály. Poměrně velké vojsko (asi 2000 lidí) však podcenilo údržbu a přípravu vojenské techniky na válečné tažení. Obránci tak, podle soudobých pramenů, neměli příliš mnoho práce s obranou. Útočníci po zprávách o blížící se pomoci obleženým proto raději odtáhli od hradu.
Po smrti knížete Minstrberského r. 1515 přešlo panství zpět na Jana Špetle z Janovic (nebylo totiž při prodeji řádně zaplaceno). Opět začalo měnit majitele až ho r. 1528 koupil Zdeněk Lev z Rožmitálu a Jan Krušina z Lichtemburka. V této smlouvě je ještě uváděn hrad Skály se dvorem (hospodářským). Ti však dlouho panství a hrad nedrželi a roku 1534 kupuje panství Jan z Pernštejna.
V roce 1544 koupil panství Bernard Žehušický z Nestájova, který postavil z trosek pod hradem hospodářský dvůr. Když v roce 1563 zemřel, převzal celé panství jeho syn Hertvík. Byla to doba rozkvětu celého panství. Roku 1576, při prodeji panství Hertvíkem Žehušickým z Nestajova bratrům Bohdaneckým z Hodkova se již uvádí hrad jako pustý, ale dvůr v podhradí, jako nově postavené sídlo. Roku 1581 zdědili panství bratři Zikmund a Bernard Čertorejští z Čertorej. Roku 1592 došlo k povstání poddaných. Při dalších prodejích, či dědických děleních se v r. 1625 uvádí hrad Skály jako zřícenina v hlavních částech sice neporušená, ale dávno již neobývaná.
Roku 1626 získává prodlužené panství hlavní věřitelka tehdejšího majitele, Věnka Skocha, paní Beata Křinecká z Hodkova. Ta se, pro víru, vystěhovala do Lužice, ale roku 1642 se navrací zpět do Čech. Přestupuje na katolickou víru, hlavně proto, aby její skalské panství bylo zapsáno do zemských desek, protože když jí bylo r. 1644 panství zapsáno, tak opět odpadla od katolické víry. Proto odchází, tentokrát již definitivně z Čech a r. 1657 prodává skalské panství Vilémovi Albrechtovi Krakovskému z Kolovrat, od kterého panství r. 1662 kupuje Matěj Ferdinand Sobek z Billenberka pro potřeby kapituly nově zřizovaného hradeckého biskupství. Nový majitel, který byl jmenován prvním hradeckým biskupem, nechává r. 1666 postavit v podhradí, v jižním okraji hospodářského dvora, zámeček, sloužící jako letní rezidence hradecké kapituly. S novým majitelem se rovněž mění do té doby někdy místně užívané německé pojmenování Skal Katzenstein na Bischofstein (počeštěný tvar Bišofštajn respektive Bižík je hovorově užíván dodnes).
Prostá, nevelká barokní stavba, má před podélným průčelím podklenuté schodiště na osmi toskánských sloupech, zaklenuté valenou klenbou. Nad spojením obou ramen schodiště byla postavena malá šestiboká dřevěná věžička se stanovou střechou a barokní lucernou. V té době již vlastní hrad nebyl dávno způsobilý k obývání a části hradního stavebního materiálu byly používány i při stavební činnosti v podhradí, v hospodářském dvoře.
Zámeček s mansardovou střechou byl r. 1825 empirově upraven. Roku 1841 byla naproti zámečku na severním okraji celého areálu postavena 
nová, klasicistní budova sloužící potřebám hospodářského dvora, nazvaná úřednický dům.
Po r. 1948 byl celý areál státem odejmut královéhradecké kapitule (formálně v rámci pozemkové reformy) a z jeho hospodářské části vznikl státní statek. V tzv. starém zámku byla Jiráskovým muzeem v Praze zřízena malá expozice, vztahující se k jeho románu Skály. Alois Jirásek totiž umístil do prostředí zámečku a zříceniny hradu děj románu z pobělohorské doby. Hrdinové románu i jeho děj - setkání starého otce, nekatolíka, se synem, jenž se stal kanovníkem hradecké kapituly, je sice romanticky a líbivě napsán, ale k historické realitě má velmi daleko.
Státní statek nebyl příliš dobrým pečovatelem o stavební objekty areálu, proto byl, r. 1974, celý areál předán tehdejšímu n. p. Stavební geologie Praha. Malé muzeum bylo zrušeno, zchátralé hospodářské budovy byly strženy a vlastní "zámecké" objekty byly tímto podnikem opraveny a přizpůsobeny na nové využití - na podnikové rekreační středisko. Rekonstrukce, která do značné míry obnovila někdejší podobu celého areálu, skončila r. 1981. Po r. 1989 je celý komplex využíván jako ubytovací penzion s restaurací veřejně přístupnou i průchozím návštěvníkům, umístěnou v barokním zámečku.
Po odlovení se můžete občerstvit v místní restauraci a najdete v ní stálou výstavku historických obrázků z obce Skály. Také je zde k dispozici free wifi hotspot. Cestou na skalni hrad si jiste povsimnete i nove zrizene naucne stezky.
A ted to dulezite:
Pro uspesne nalezeni teto offset cache se budete muset vypravit, podle vyse uvedenych souradnic, na skalni hrad, kde tesne pod vrcholem vyhlídky naleznete ve skale vytesane znaky "AD + PP" a pod nimi cisla ve formatu: "AB , CD."
N 50° 34,(B) (A+B) (C-6)'
E 016° 08,(B+1) (D-1) (B)'
You must go on the rockcastle Skaly. Near under view point are glyptic letters "AD + PP" and under letters are numbers in format: "AB , CD."
[Last listing update: 16.7.2012]