Tato jednoduchá multina vás seznámí s místy spojenými s Farním sborem Českobratrské církve evangelické v Kutné Hoře. Pokud stojíte na úvodních souřadnicích, jste na Palackého náměstí, což je ideální východisko k prohlídce většiny kutnohorských památek. Takže kdybyste se na poslední chvíli rozhodli pro něco jiného, nemáte to daleko.
Stage 1 - Evangelický kostel
Leží necelých 200 m od Palackého náměstí v ulici Jiřího z Poděbrad čp. 308 (nad klášterem Voršilek). Zdaleka nepatří mezi staré památky Kutné Hory. Přesto od jeho postavení uplynulo již přes sto let. Budovu navrhl pražský architekt František Buldra, rodák z nedalekého Kaňku. Stavbu provedl během půl roku, od května do prosince 1887, místní stavitel J. Procházka. Od té doby slouží kutnohorským evangelíkům. Nejprve tehdejší Evangelické církvi reformované, která se v prosinci 1918 v Čechách a na Moravě spojila s Evangelickou církví luterskou a spolu vytvořily dnešní Českobratrskou církev evangelickou. Ve městě, naplněném vrcholnými gotickými i barokními stavbami, bylo obtížné vytvořit další přiměřený bohoslužebný objekt. Architekt jej však zdařile vyřešil klidnou řeckou horizontálou kontrastující jak gotické vertikalitě, tak i vypjatému baroku. Použil tedy prvek kontrastu a do města vnesl sloh zde zcela neznámý, který nepoužívá motivu oblouku. Budova je postavena v neoempirovém slohu, což je svým způsobem unikát nejen mezi chrámovými stavbami. Vždyť empir sám je stavební a výtvarný sloh tehdy nepříliš vzdálené napoleonské doby. Vychází výlučně ze slohů starověkého Řecka. Strohost a jednoduchost antických slohů umožnila empiru účelné řešení staveb ve slohové čistotě a s dodrže-ním symetrie. Při srovnání s jinými empirovými stavbami vidíme, jak projektant důkladně promyslel celkový tvar fasády i jednotlivých detailů. Vše vyniká jednoduchostí a přitom i krásou. Zvláště na průčelí si všimněme kulatých fabionových říms, zubořezů, trojřezů (triglyfů), kapek, meandru. Vynikají hladké sloupy, i sloupky nesoucí vstupní portál. A nade vším kalich, symbol české, tzv. první, reformace. Na průčelním štítu nese kostel nápis „Památce mučedníků kutnohorských“. Odkazuje tím do minulosti města a do českých dějin. Ve středověkých šachtách spočívají kosti snad až pěti tisíc husitských mučedníků, stoupenců Husových. Řecké slovo pro české ‘mučedník’ zní „martyr“. Současně to však znamená i ‘svědek’. Minulost se tak stává přítomností: Totiž aby přítomnost evangelických křesťanů ve městě znamenala a přinášela svědectví o svobodě, o radosti a o závaznosti, kterou vnáší do života Kristovo evangelium, jeho radostné a nadějné poselství.
Vašim úkolem je kostel obejít a zjistit 4 šestimístná čísla na 4 lampách v těsné blízkosti kostela. Seřaďte je od nejnižšího k nejvyššímu a přiřaďte písmenům. Máte první půlku souřadnic finálky:
N 49° 5E.WEP'
Edit: Jedno číslo je stržené, než bude opraveno, máte ho zde: 661389:
Stage 2 - Evangelický hřbitov
Evangelický hřbitov leží vlevo od silnice ve směru na Gruntu, zhruba pět set metrů za koncem obce, vcelku nenápadný, skrytý pod korunami vzrostlých lip. Po postavení evangelického kostela v roce 1886 a brzy po vzniku evangelického farního sboru (tehdy evangelické reformované církve) v roce 1891 začali kutnohorští evangelíci uvažovat o zřízení vlastního hřbitova. Některé rodiny měli hroby na evangelickém hřbitově v Libenicích. Na městském, římskokatolickém, hřbitově Všech svatých bylo pro evangelické pohřby vyhraženo oddělení jen podél zdi v dolní části hřbitova.Již na výroční schůzi na jaře 1896 bylo „presbyterstvu (tj. zvolenému vedení farního sboru) uloženo, aby v záležitosti zřízení hřbitova na pozemcích nad bývalými Martinskými šachtami aneb i jinde konalo šetření a svým časem podalo určitou zprávu, případně konečný návrh“. Tak to zaznamenal první evangelický farář a pozdější senior Viktor Szalatnay. Nakonec byl roku 1908 zakoupen za 2600 K pozemek pod městským hřbitovem a v roce 1909 získáno povolení pro stavbu hřbitova. Vlastní stavba se pak po letech úsilí uskutečnila až roku 1913, při tehdy vybudované silnici do Grunty; byla svěřena staviteli F. Hrivkovi. Slavnost posvěcení hřbitova se konala v neděli 28. září 1913 za značné účasti, včetně tehdejšího starosty města J. Macháčka. Hřbitov nestojí přímo u silnice. Má zhruba obdélníkový tvar a je ohrazený cihlovou zdí (ta v současnosti potřebuje opravit a vpodstatě celá nově omítnout). Přístupová cesta stoupající od gruntecké silnice nás přivede ke vchodu. Kovaná železná vrata jsou umístěna zhruba uprostřed delší strany hřbitova. Za nimi se otevírá pohled na hřbitovní kapli, čtverhrannou budovu se dvěma okny, přiléhající ke středu zadní zdi hřbitova. Je postavena v secesním slohu, krytá břidlicí, na předním štítě nad masivními dřevěnými dvoukřídlými dveřmi je kalich s nápisem „Pokoj vám!“. To je pozdrav vzkříšeného Krista, když se setkává se svými učedníky (Jan 20,19).
Již v roce 1915, k 500. výročí Husovy kostnické smrti, byl na prostranství před kaplí vztyčen Husův pamětní kámen. Na přední straně je pod citátem z novozákonního listu Židům (11,4) „Umřev ještě mluví“ nápis „M. Jan Hus 1415 – 1915“. Zezadu je reformátorovo slovo „Stůjte v poznané pravdě, která nade vším vítězí a mocná je až na věky“.
Nevstupujte na hřbitov, není to nutné. Nalevo od vchodové brány je informační tabule. Opište sedm letopočtů z části Z HISTORIE (opakující se letopočet ignorujte) a seřaďte je chronologicky. Znovu jednoduše přiřaďte písmenům a máte druhou půlku souřadnic finálky:
E 15° 1F.LTB'
Ke keši:
Keška je plechová krabička velikosti cca 200 ml. Může sloužit na VÝMĚNU CWG či TB i nějakého dětského haraburdí.
BETATEST provedl jazzlinka a patří mu náš dík.