Perninské rašeliniště
Horské vrchoviště s vyklenutým povrchem a nejmocnější vrstvou rašeliny přibližně ve středu ložiska se vyvinulo na mírném svahu, který je orientován jihozápadním směrem s výškovým rozdílem asi 30 m. Má poměrně malé povodí. Hydrologicky je podmíněno především srážkami a nepropustným podložím. Výskyt hlubokých jezírek není doložen, mikroreliéf byl tvořen spíše množsvím vrstevnicově orientovaných zaplavených sníženin, tzv. flarků, střídajících se s terestrickými (suchozemskými) typy vegetace. V prstenci kolem vrchoviště, tam kde již mocnost rašeliny nepřesahuje 1 m, se vytvořil tzv. lagg, silně zvodnělé přechodové rašeliniště. Na severní nevytěžené části ložiska dosahuje rašelina mostností až 4,5 m.
Vegetace zarůstající těžebny je o poznání chudší. Zvláště tam, kde byla rašelina vytěžena až na minerální podloží, převládají ruderalizované porosty metlice trsnaté, sítin a třiny křovištní. Na místech, kde přeci jen nějaká rašelina zůstala, se obnovují počáteční stádia vrchovištní vegetace se suchopýry a ostřicemi, hojně se uplatňuje bezkolenec modrý. I zde se ale obejvují zajímavější druhy rostlin. V podrostu březových a smrkových náletů roste hruštička menší, hruštice jednostranná a vzácně i plavuň pučivá. Byly zde nalezeny ohrožené druhy hub holubinka rašelinná (Russula helodes) a rozděrka splývavá (Sistotrema confluens).
Těžilo se zde již od 19. století tzv. borkováním, z obnažené rašeliny se od okraje rašeliniště rýčem odkrajovaly cihly ("borky"). Takto odtěžená "borkoviště" nebyla odvodněna ani vytěžena k podloží, a proto se v nich rašeliništní vegetace docela dobře a rychle regenerovala. Objem těžené rašeliny se skokově zvýšil se zahájením průmyslové těžby technologií převzatou ze Sovětského svazu. Těžbě předcházelo kompletní odvodnění ložiska a jeho okolí. Vegetace byla buldozery odhrnuta a rašelina byla po vrstvách odfrézována. Těžba byla po roce 2000 definitivně ukončena. Některé části rašeliniště o celkové rozloze 17 ha byly v rozporu s platnou legislativou vytěženy až na podloží. Nebyla na nich ponechána dostatečná vrstva rašeliny k regeneraci. Odkryto a téměř vytěženo bylo dalších 21 ha. Podrobnější údaje o bilanci těžby nejsou k dispozici, orientační odhad vytěženého množství činí 600 000 až 900 000 m3.
Na rašeliništi převažují nepříznivé podmínky pro existenci živých organismů, zejména neustálé zamokření, nedostatek živin a teplotní kolísání. Prosperují zde proto vzácné a ojedinělé druhy, které se na specifické prostředí dokázaly přizpůsobit. Typickou a nejvíce přizpůsobenou rostlinou je mech rašeliník. Jeho hlavní adaptací je neukončený růst, který se projevuje neustálým přirůstáním vrcholů rostlin, nahrazuje tak postupně odumírající zaplavené spodní části lodyhy. Odumřelé spodní části rostlin se z prostředí bez přístupu kyslíku shromažďují a přetvářejí na rašelinu. Rostliny takto samy vytváří své budoucí prostředí.
Bylinné patro rašeliniště je tvořeno suchopýrem pochvatým a úzkolistým, ostřicemi, všesem, borůvkou, brusinkou, vlochyní a vzácnými vřesovcovitými keříčky - šichou černou, klikvou bahenní a kyhankou sivolistou. Vyskytují se zde i vzácné druhy hmyzožravých rostlin, které nedostatkové živiny doplňují chytáním hmyzu. Z kořisti získávají dusík, fosfor, vápník, draslík i některé těžké kovy. Nejznámější ze zdejších je rosnatka okrouhlolistá, která lapá hmyz pomocí listů, pokrytých lepkavými stopkatými chlupy. Hmyz přitahuje sladká vůně a zářivý vzhled kapek na konci listů. Kolem přilepeného hmyzu se list pomalu svine a potrava je vstřebána. Dalším druhem je bublinatka jižní, která loví vodní organismy pomocí lapacích měchýřků. Vyskytuje se v tůních, ze kterých vytupují její krásné žluté květy nad hladinu.
Jak na keš?
Na úvodních souřadnicích můžete zaparkovat své geovozidlo. Následně obraťte svou pozornost k tabuli naučné stezky Rašeliniště Pernink - Flora, na níž najdete indícii A. Poté se vydejte naučnou stezkou směrem k vyhlídce a na zastávce naučné stezky Rašeliniště Pernink - Revitalizace rašeliniště hledejte indícii B. Pak už stačí obě zjištěná čísla pouze dosadit do následujícího vzorečku a můžete vyrazit pro finálku:
N 50° 21.A, E 012° 48. B
Lovu zdar!
