Dívčí skok - a jak to bylo dál...?
Dozajista znáte pověst o třech pannách z Vrabince, které k zoufalému skoku ze
skaliska u Nebočad donutili zhýralí synové střekovského hradního pána. Dívky raději volily skok do peřejí Labe, aby ochránily svou čest (a zajistily si tak přímý vstup do nebes jako křesťanské mučednice :) ) než aby se staly jejich manželkami. V místech, která k podobnému činu vábí, se příběhů s obdobnou tematikou vyskytuje mnoho.
Stačí vzpomenout dceru rytíře z již zmíněného Střekova, která raději volila skok do hlubin, než aby se stala hříčkou v rukách hrubého šlechtice a nástrojem jeho vilných choutek. Nám zbyla milá vzpomínka na její plavé vlasy, které se zachytily o skalní výčnělky a každoročně se připomínají na jaře ve
formě rozkvetlých žlutých trsů tařice.
Další obdobný případ se týká tří zoufalých dívek z hradu Kamýk, které skočily do vln u Žernosek.
A to se stále pohybujeme jen na březích řeky Labe!
Ale vraťme se do Nebočad.
Nutno podotknout, že první zmínka o této lokalitě se objevuje až v 17. století, kdy se z
Vrabince i Střekova pomalu začaly stávat romantické kulisy v podobě hradních zřícenin a šlechtické dcerky se rodily už jen v honosných a pohodlných zámcích dole u Labe.
Zámky tu pro ně zanechaly luteránské rody pánů ze Salhausenu, jenž
však právě v první polovině 17. století neradi opouštěli zdejší statky kvůli své víře.
Ke vztyčení křížů došlo na zdaleka viditelných místech, což mělo vezdejším i přespolním
jasně hlásat, kde se nacházejí - tedy v krajině křesťanské a nadto katolické, a pověsti o skoku panen do hlubin řeky na sebe nedaly dlouho čekat.
A že ten živel protestantský je již vymýcen.
Pravý vyznavač podobojí si totiž na žádné šminky, kudrlinky a okázalá gesta ve víře nepotrpí, natož aby se tahal s břevny někam na kopec, jen pro tu slávu.
Nyní se však přiblížíme k jádru pověsti. Onen katolický horlivec vztyčil kříž (či v tomto
případě tři kříže golgotské) na našem skalisku a právě tento nový prvek na horizontu
místního poddaného stanul u zrodu pověsti o třech pravých katoličkách.
Novinka na obzoru byla především cílena na poslušnost a zbožnost onoho katolíka.
Kdykoli se místní chalupník v potu tváře napřímil od pluhu, aby si oddychl od
roboty, spatřil ony tři kříže a hnedle si tak připomněl, že vše je v pořádku a že Kristus to již zařídil a jeho čeká věčné vykoupení a Eden. Nicméně kde jsou ony tři světice?
Světice zařídili až romantici ve století devatenáctém. Prchajíce z dříve poklidných měst, jenž se pod
jhem průmyslové revoluce měnila v ocelová srdce, do míst kam se železný
oř ještě nezakousl, zde spočinuli. A tu vybičováni účinkem absinthu a neklidným
pohledem zpět, jejž destilát občas vyvolá, vyplodili onu sekularizovanou
zkazku o skoku tří děvčat do hlubin řeky. Zcela v intencích svého vykořeněného stavu zaměnili Golgotské kříže za prosté pomníky zoufalství a děsu.
A nyní opět přichází na scénu domorodí, kteří svou religiozitou původní foneticky zaznamenaný slovesný útvar ve svém okolí doplňují o potřebný rozměr, jenž jim v novotvaru chyběl. A hle! Již tu máme tři křesťanské světice, tetelící se na konzumaci božské many a věčné teplo.
Smutným, ale pro nás podstatným dovětkem jedné verze místní pověsti je, že se
panny zachránily a labské vlny je živé vyvrhly na blízký ostrov (v pověsti Wehr-Insel), nyní zřejmě rameno přírodní rezervace Nebočadský luh, odkud je zachránil rytíř z Choratic. V této verzi se tudíž žádné nanebevstoupení nekonalo.
Ano. Nyní je zcela nabíledni, že pohledů na onu událost a na její pokračování je vícero…
Lze jen domýšlet, jak dívky hleděly na svého spasitele. Vždyť v pověstech často bývá
zachránce potencionálním ženichem. Ale pohybujeme se v krajině, která vyrostla na základech křesťanského desatera. Mnohoženství, jež v tomto případě přicházelo v úvahu, nelze hledat ani v mysli bludných romantiků. Jak tedy pokračovat?
Popustit uzdu své vášni, držet se v mezích desatera, či na věc jít "od lesa"?
Odpovědět na tyto otázky je vaším úkolem! Sepište místo nudného popisu vaší cesty příběh o tom, jak to mohlo být dál...
Postavy jsou ložené: po třech dívkách z Vrabince a zhýralcích ze Střekova, slovutný
zachránce z Choratic a eventuálně vaše další persona poplatná vašemu důvtipu.
Lokace je taktéž ložená: cestu započneme na onom místě, kde se dívky naposledy odlepily od země a vrhly se do víru pověsti. Dále jsem přidal další body, které umocní váš tvůrčí potenciál. Zakomponujte je do příběhu. Věřte, že jsou inspirativní.
Započněme nyní popisem, který je na celém příběhu tím nejnudnějším, nicméně pro vás nejpodstatnějším.
Začínáme, jak jinak, na Dívčím skoku:
Zde se jako ony tři panny důkladně rozhlédnete a promyslíte dobře, zdali skok do hlubin je tím pravým řešením. Jistěže ne. Takže v obvodu vašeho rozhledu je váš domovský hrad, z něhož nyní ční jen X skalisek. Nu a pohlédněte přes řeku. Směrem JV taktéž ční kopeček. Jistě jako místní znalci víte jak se jmenuje. Je-li to Hora (497m), Bradlo (450m) nebo Vysoký kámen (494m). A v té chvíli získáváte další numera KLM, a to z jeho nadmořské výšky. A teď ta čísla pěkně vynásobte a výsledek dejte na druhou a bude to NOPQRSTU. Nebo pohlédněte vlevo a na skalisku najdete starobylý štítek, jenž vám ukrátí to hrůzné počínání. Štítkymoc doporučuji, budou se objevovat i dále. Poradíte si s nimi snadno. Jsou na nich čísla od 0 po 9 porůznu zpřeházená. Prvnímu číslu na štítku dáte písmeno A, druhému B, a tak dále, a tak to provedete s každým štítkem, který najdete.
Na závěr několik vstřícných rad:
- pokud se vydáte pro inspiraci k dokončení příběhu po svých, žádné rady nepotřebujete
- pokud zvolíte železnici, která celému místu přidala další rozměr, neprohloupíte
- pokud svým motorovým vozidlem narazíte v pomyslném středu cesty za zápletkou
příběhu na pocit strachu o něj, jste správně
a fotky si nechte na doma
https://sever.rozhlas.cz/povest-z-decinska-na-vrabinci-v-noci-neletaji-vrabci-ale-havrani-8377235