Keš Vás zavedla na místo, kde je lom Hluboká.
Lom Hluboká leží nedaleko obce Dachov v okrese Chrudim. Dva zatopené lomy v okolí Železnohorských lesů jsou v soukromém vlastnictví. Těžila se zde žula a správcem lomu byl Jindřich Vaško, mladší bratr Františka Vaška, který si lom od chrudimského okresu pronajal. Nedaleko lomu se nachází bývalá osada Ležáky, která byla dne 24.června 1942 vypálena nacistickým Německem.
Ve strojovně lomu, která je již dnes srovnána se zemí, byla ve dvojitém stropě ukryta vysílačka Libuše, s kterou radiotelegrafista Jiří Potůček-Tolar, z výsadku Silver A informoval Londýn o situaci v Protektorátu.
S Londýnem se Potůček poprvé spojil 15. ledna 1942. Vysílal z kamenolomu Hluboká (kde byl s falešnými doklady na jméno Alois Tolar zaměstnán jako noční hlídač) u obce Ležáky a z Bohdanče. Protože hrozilo zaměření vysílačky, byla postupně přesouvána do rybářské výzkumné stanice na sádkách u Lázní Bohdaneč, mlýna v Ležákách a školy v Bohdašíně u Červeného Kostelce. V polovině června 1942 se s ní přemístil do nového úkrytu u sedláka Antonína Burdycha v osadě Končiny u Bohdašína, kde na něj ale 30. června 1942 udělalo gestapo zátah.
Poslední zpráva vysílaná Potůčkem do Londýna: 26. června 1942, Libuše, 06260/42. Ležáky u Vrbatova Kostelce (Skuteč), kde jsem byl se svou stanicí, byly srovnány se zemí. Lidé, kteří nám pomáhali, byli zatčeni. Jen s jejich pomocí jsem mohl zachránit stanici a sebe. Fred v ten den v Ležákách nebyl. Nevím o něm a on neví o mém nynějším umístění. Doufám však, že se nám podaří dát se opět dohromady. Zůstal jsem nyní sám. Lidé se bojí a jsou nedůvěřiví, lze těžko navazovat nové styky. Pro případ, že bych se nesešel s Fredem, udejte mi jméno a adresu jeho nástupce. Udejte mi, prosím, heslo depeší 869–97, šifrou tohoto telegramu. Příští vysílání ve 23 hodin dne 28. června.
Během druhé světové války bylo rádiové spojení hlavním - v podstatě jediným možným - prostředkem spojení mezi protektorátem a Londýnem. Přesto, že bylo organizováno a zajišťováno příslušníky armády, bylo od standardního rádiového spojení polních armád zásadně odlišné: muselo fungovat v hlubokém utajení na nepřátelském území, zcela izolovaně od všech forem technického, materiálového a bezpečnostního zajištění, zhusta odkázáno pouze se základním vybavením na schopnosti improvizovat a využívat spolupráci s místním odbojem. Příprava výsadku, organizace spojení, technické prostředky a vlastní radiokomunikace muselo odpovídat těmto specifickým podmínkám tak, aby rádiové spojení výsadku bylo během celé operace spolehlivé a bezpečné.
Stručný provoz radiostanice:
7. ledna 1942 – zvoleno stanoviště pro umístění vysílačky (lom Hluboká u Ležáků)
9. ledna 1942 – zahájení vysílání (neúspěšné)
15. ledna 1942 – zdárné spojení s londýnským odbojem
30. března až 13. dubna 1942 – porucha vysílací stanice
3. června až 16. června 1942 – porucha vysílací stanice
10. června až 17. června 1942 – Libuše umístěna v ležáckém mlýně
17. června 1942 – přesun vysílačky na Bohdašín
noc z 25. na 26. června 1942 – poslední odeslání depeše
27. června 1942 – gestapo vydává příkaz ke zničení vysílačky
28. června 1942 – přesun přístroje do Končin
30. června 1942 – bez vysílačky prchá její operátor Jiří Potůček
Popis radiostanice
Podle původních plánů měla být výsadková skupina vybavena dvěma stanicemi, a sice jednou přenosnou a druhou stacionární. Na přelomu měsíců října a listopadu roku 1941 ale došlo k přehodnocení dosavadních představ a výsadek do své výbavy získal kufříkovou stanici typu Mark III a záložní komunikační přijímač Hallicrafters Skyrider (pravděpodobně SX-17).
Stanici Mark III vyvinuli britští konstruktéři na počátku druhé světové války. Vedle jednoduchého dvoustupňového vysílače obsahovala přijímač vybavený třemi elektronkami zapojenými coby zpětnovazební detektor a nízkofrekvenční zesilovač. Celá sestava se nacházela v kufru o rozměrech 43 × 27,5 × 18 centimetrů a hmotnosti 15 kilogramů. Použitý záložní přijímač Hallicrafters Skyrider měl rozměry 53,5 × 24 × 28 centimetrů a hmotnost 25 kilogramů. Ve své době patřil ke špičkovým přístrojům mezi profesionálními přijímači.
Zdroj: http://www.vhu.cz/posledni-depese-od-libuse/
https://www.crk.cz/CZ/LIBUSEC
28.3.2021 Vydala jsem se na revizi krabičky, ale sama jsem ji nedokázala najít... bud ji někdo přemítil nebo padla za oběť majiteli přilehlého pozemku (těžko soudit, jestli je majitel tak nerudný, nebo nerozdýchal kačery, kteří nepochopili, že mají auto nechat na místě označeném pro parkování a místo toho jezdili až ke keši).
Keš tedy přemístěna na nové souřadnice a aktualizována nápověda.
Keška je nově umístěna u lomu, ke kterému je přístup (ne do něj), ale vysílačka byla u jiného lomu, který je na soukromém pozemku a z veřejných míst není odnikud vidět.
Keška připravena ve spolupráci s didius.falco, moc děkuju :-)