Operačním prostorem pátrání po předmětné ukryté schránce je bývalé tankové cvičiště na severozápadním okraji Českých Budějovic.
Časová náročnost akce se pohybuje někde kolem 1 hodiny.
Terén je hustě zarostlý vysokými travinami a ostrůvkovitě pokrytý stromy, trnitými keři a různou náletovou vegetací. Ve srážkově bohatých obdobích se v krajině nachází spousta lokáčů (velkých louží), jezírek a podmáčených ploch. Aktivní výcvik armády byl v prostoru ukončen v roce 1989. Do vyježděných děr a tankových okopů pak následně armáda zavážela stavební suť, běžný odpad a pak i různé vyřazené výstrojní doplňky. To následně zneužívaly i různé vykutálené firmičky, takže tam skončilo opravdu kde co. Když terén zarostl, tak ho osídlil nejen vzácný hmyz a vzácní obojživelníci, ale i bezdomovci, na zbytky po jejichž koloniích jistojistě také narazíte.
Je tedy zde třeba maximální obezřetnosti a dávat velký pozor kam se šlape a sahá.
Počítejte s tím, že terén je lehce akčnější, takže se můžete i trochu umazat.
Provést pátrání coby noční operaci je sice možné, ale příliš to nedoporučuji.
Nutné vybavení:
- rozstříhaný výtisk slepé mapky (viz odkaz v popisu postupu);
- tenká tužka / propiska;
- GPS navigace anebo smartphone s potřebnou aplikací (postačí i Mapy.cz);
- základní znalosti o používání souřadného systému MGRS (viz níže).
Doporučené vybavení:
- malé pravítko (10 cm a větší) příp. kombinované s úhloměrem;
- tuhé desky na podložení papíru při zakreslování;
- malá svítilna;
- protiklíšťový a protikomáří spray.
TIP: Veškeré obrázky v textu níže lze kliknutím zvětšit na plné rozlišení.
Úvod do MGRS
„Military Grid Reference System“ (MGRS) je topografický souřadnicový systémem používaný v rámci ozbrojených sil NATO k určování pozic na celé Zemi. Je odvozen z mřížkového systému „Universal Transverse Mercator“ (UTM) a „Universal Polar Stereographic“ (UPS), avšak používá jinou konvenci adresace. Ta je optimalizována zejména pro použití v poli, kdy potřebujete rychle a s co možná nejmenší chybovostí při komunikaci řešit kdo je kde a kam se pohybuje.
Jako jeho hlavní výhody spatřuji zejména:
- jedná se o metrický systém (ano - opravdu i Američané a Britové používají v rámci NATO metry a kilometry);
- velice snadno se odečítá z mapy;
- pouhým pohledem na udanou souřadnici vidíte s jakou je uvedena přesností;
- jednoduchým rozdílem souřadnic odhadnete jejich vzdálenost (anebo si ji přesně pomocí jednoduché Pythagorovy věty spočtete - což je luxus v porovnání se systémem stupňů, minut a sekund…);
- komunikaci ve stejné oblasti lze výrazně urychlit vynecháváním neměnících se počátečních částí souřadnic (viz dále);
- z pohledu vedení několika souběžných operací po celé Zemi mi přijde až geniální.
Příklad sestavení souřadnic
Konkrétní souřadnice může vypadat například takto: 1ABC12345678 anebo s mezerami pro přehlednost: 1A BC 1234 5678.
- 1A . . . určení zóny v souřadné mřížce;
- BC . . . specifikace čtverce 100×100 km (100.000×100.000 m) v udané oblasti;
- 1234 . . . vzdálenost od kraje čtverce na východ (zde s přesností na 10 m);
- 5678 . . . vzdálenost od kraje čtverce na sever (opět s přesností na 10 m).
Úrovně přesnosti
|
1A |
|
určení zóny 6°×8° (ve většině případů - viz mapka sítě); |
|
1A BC |
|
určení konkrétního čtverce - tj. úroveň přesnosti 100 km; |
|
1A BC 1 6 |
|
úroveň přesnosti 10 km; |
|
1A BC 12 67 |
|
úroveň přesnosti 1 km; |
|
1A BC 123 678 |
|
úroveň přesnosti 100 m; |
|
1A BC 1234 6789 |
|
úroveň přesnosti 10 m; |
|
1A BC 12345 67890 |
|
úroveň přesnosti 1 m. |
|
|
|
|
Určení zón a čtverců
Na obrázku níže je zobrazen způsob rozdělení zón UTM a jejich kódů. Ve směru západ–východ je definováno 60 pásů širokých většinou 6° a označených čísly 1–60. Ty protínají ve směru sever–jih pásy široké většinou 8° označené písmeny C–X s vynecháním písmen I a O (aby nedošlo k jejich záměně s čísly). Severní polární oblast je pak definována dvěma oblastmi tvaru kruhové výseče označenými písmeny Y a Z a jižní pak výsečemi označenými písmeny A a B.
Jak je zvýrazněno, Česká republika patří téměř celá do zóny 33U a drobná východní část pak do zóny 34U:
Příklad rozdělení zón do čtverců 100×100 km je pro ilustraci ukázáno na tomto obrázku:
Konkrétní lokální mapa v NATO standardu vypadá s kilometrovou MGRS sítí pak například následovně:
(Upozorňuji na dodatečné informace pod mapou a na úpravu pro čtení s červeným světlem v noci.)
Práce s mapou opatřenou MGRS sítí
Standardně se vojenské mapy s MGRS sítí tvoří v měřítcích 1:25.000, 1:50.000, 1:100.000 a 1:250.000.
Určování souřadnic
Určení souřadnic na mapě opatřené MGRS sítí lze provést buďto:
- pomocí speciálního topografického měřítka („Coordinate Scale and Protractor“);
- pomocí 10 cm (100 mm) pravítka (při šikmém přiložení odpovídá naměřená vzdálenost 1/100 vzdálenosti kilometrových čar - viz příklad na obrázku dále);
- kvalifikovaným odhadem (když střed mezi 2 rovnoběžnými čárami je 5, tak pak podle toho kam je souřadnice blíž se odhadne o jaké číslo se jedná spíš).
Obrázek nového měřidla „Coordinate Scale and Protractor“ (zde konkrétně typ zavedený u U.S. Army, U.S. National Guard, U.S. Marines atd.):
A pro ucelený obraz - tři základní topografické (navigační) pomůcky, které jsou v rámci NATO nejrozšířenější:
(Na vysvětlenou - na zobrazeném hodně opotřebeném protractoru byla z prostorových důvodů odstřihnuta úhlová stupnice v MILech, která je potřebná víc pro dělostřelce, než běžného pěšáka, kterého zajímají jen stupně a dále je na něm osazen provázek pro odečítání úhlů. Kompas asi poznáte; tento je podsvícený tritiem, takže jej není třeba pro noční používání nasvěcovat. A ta třetí věc - to je korálkový krokoměr. Popisem jeho používání zde zdržovat nebudu.)
Vysvětlení způsobu používání protractoru - viz příklad na obrázku zde:
Obrázek pro vysvětlení odečtu poměrem pomocí 10 cm pravítka:
Určování směrů na mapě
Základním směrem na mapě je sever. Rozlišuje se:
- SM - sever magnetický (ten ukazuje kompas);
- SG - sever geodetický (je definován směrem místního poledníku);
- SK - sever kilometrové sítě (definován směrem osy sítě).
Rozdílový úhel mezi SM a SG se označuje jako magnetická deklinace.
Rozdílový úhel mezi SG a SK se označuje jako meridiánová konvergence.
Rozdílový úhel mezi SM a SK se označuje jako grivace.
Kladný směr orientovaných úhlů je ve směru hodinových ručiček.
Grivace a magnetická deklinace jsou časově a místně proměnné a proto je třeba si vždy zjistit hodnotu aktuálně platnou v daném místě.
Obrázek pro detailní vysvětlení:
Úhly na mapě se měří ve směru hodinových ručiček.
Geodetický azimut se měří od přímky rovnoběžné s okrajem mapy.
Směrník se měří od přímky rovnoběžné se svislou kilometrovou čárou.
Obrázek pro vysvětlení práce s úhloměrem:
Zdroje:
- Military Grid Reference System (Wikipedia.org);
- Field Manual 3-25.26 „Map Reading and Land Navigation“ (Department of the Army);
- Graphic Training Aid 21-06-001 (USAREUR-cz).
Vypátrání schránky
Při pátrání po ukryté schránce bude potřeba zúročit výše nabyté vědomosti. A aby se jednalo spíš o krátkou pohodovou procházkou, než o sérii otravných mnohakilometrových přesunů, připravil jsem pro principiální vyzkoušení MGRS slepou mapku v měřítku 1:5.000 se sítí po 100 m.
Seznam nutného a doporučeného vybavení - viz úvodní odstavec listingu.
A) Doporučená domácí příprava
- Stáhněte si slepou mapku s úhloměrem a protraktorem v PDF zde: https://drive.google.com/open?id=183-LeKy4aASA21YioebafLSDgEOc-Jqw.
Bude vypadat zhruba takto:
Dokument si (bez změny poměru stran) vytiskněte na papír formátu A4 (raději 2×). Pokud se spokojíte s přiloženým protractorem, tak ani nemusíte řešit zachování velikosti výtisku - klidně můžete tisknout zvětšeně na A3 (alespoň se vám budou lépe zakreslovat a odečítat zjištěné body). Protractor a úhloměr si pečlivě vystřihněte a přibalte sebou.
- Na mapce jsou křížky vyznačeny souřadnice STAGE 1 a STAGE 2. Pomocí protractoru a výše získaných znalostí si je odečtěte a poznamenejte si je vedle mapky coby souřadnice S1 a S2.
- Dále si do slepé mapky zakreslete pozici STAGE 3 (tj. S3) uvedenou vpravo pod odečítanými souřadnicemi S1 a S2.
- Přepněte si navigaci na systém MGRS a vložte zjištěné souřadnice S1, S2 a S3 (v MGRS). Nemáte-li tuto možnost, pusťte na smartphonu aplikaci MAPY.CZ a aktuálně hledanou souřadnici v MGRS (bez mezer) zadejte do vyhledávacího políčka.
- Zabalte si doporučenou výbavu (viz úvod) a vyrazte směr STAGE 1. Parkování aut viz waypointy níže; pokud využijete MHD - vystupte na stanici „U Hvízdala“ (jedou sem autobusy č. 14 a 15 a trolejbusy č. 9 a 59).
B) Činnost v terénu
- Na pozicích S1, S2 a S3 vyhledejte malé hliníkové štítky s údaji o směrnících (viz hinty) a opište si je (jsou uvedeny ve stupních).
- Z pozic S1, S2 a S3 zakreslených do mapy si pečlivě vyneste zjištěné směrníky. Místem, kde se protnou, je pozice FINAL - tj. místo uložení finální schránky.
- Konečné vypátrání finálky a zalogování prosím proveďte co možná nejnenápadněji a schránku opět patřičně ukryjte.
Poznámka: |
I když by teoreticky mohlo k nalezení finální schránky postačovat jen zjištění 2 směrníků, důrazně doporučuji zjistit si všechny 3. Jen tak odhalíte případnou chybu v zákresu a ujistíte se o správném finálním hintu. |
Doslov:
Děkuji METLÁK a VÝLETNÍCI ČB za pomoc, cenné rady a betatestování této mojí prvotiny.
Moc mne potěší, pokud se v logu podělíte o své zážitky a fotky z pátrání (fotky FINÁLKY do logu prosím NEVKLÁDEJTE).
A také uvítám jakoukoliv kritiku a návrhy na úpravy této mysterky - za to také předem díky.
Takže - buďte opatrní a dobře se bavte!!