Keška je přímo u cesty ve výšce cca 1,3 m, nic nerozebírejte a v klidu odlovte :-) zbytečně moc nemaskujte, ale POZOR, původní mnohostrom přišel o svoji polovinu. Při odlovu kešky prosím mějte na paměti, že se nacházíte v chráněné oblasti. Rovněž bobr je chráněným druhem, proto jej prosím pozorujte, ale nezasahujte do jeho života ani vodního díla.
K bobrovi vás zavede "bobří stezka" jinak také po modré turistické od doporučeného parkování směrem k Mladé Vožici. Pokud chcete bobra spatřit, ideálná dobou je soumrak nebo rozednění, protože bobr je převážně noční tvor. Vhodné je, pozorovat ho proti větru a potichu, má totiž velmi citlivý čich a reaguje na také na dupání apod.
Bobří hráz a hrad
Bobr evropský neužívá stromů jen k potravě. Nemůže-li budovat noru v podzemí, pokácí strom a jeho kmen použije jako základ svého hradu (2,5 m vysokého a 3 m širokého). Pro zaplavení hradu vybuduje na vodním toku hráz Ze svého hradu vyráží hned po setmění a vrací se až pozdě k ránu. Jeho stavební činnost kladně ovlivňuje druhovou rozmanitost dané lokality. V důsledku pokácení některých stromů dojde k prosvětlení území a přilákání dalších živočišných druhů – především ptáků. Vyhledávaným prostředím jsou místa s mírně tekoucí vodou a břehy porostlé měkkými dřevinami jako je vrba, olše, osika, bříza nebo topol.
Bobří hráze představují příčné i podélné stavby v tocích, které mají schopnost zadržet vodu. Jsou stavěny na mělkých tocích s nepříliš velkým průtokem a tam, kde dochází k častému kolísání vodní hladiny. Zvýšení vodní hladiny umožňuje trvalé skrytí vchodů do obydlí pod hladinou a lepší dosažitelnost okolních dřevin z vody. Jsou vybudovány převážně z kmenů a větví utěsněných drny, hlínou a bahnem, ale mohou obsahovat i nalezené antropogenní materiály jako PVC folie aj.
Nejčastějším bobřím obydlím jsou nory. Jedná se o velmi významnou kategorii, ale vzhledem k tomu, že jsou celé pod zemí a jejich vchody ústí pod hladinou, je jejich nalezení velmi obtížné. Při kolísání hladiny vody se však mohou jejich vchody dočasně objevit i nad hladinou. Lze je tak zaznamenat například v letním období z lodi. V zimě může být registrován teplý vzduch, stoupající z dýchacích otvorů. Nápadnější jsou při pochůzkách po břehu nory, u kterých se propadá jejich stropní část. Tyto propadlé nory již bývají opuštěné. Dalším typem obydlí jsou tzv. „polohrady“, tedy nory s horní částí překrytou větvemi a hlínou a tzv. „hrady“, které jsou celé tvořeny hromadou větví utěsněných hlínou.
V souvislosti se stavbou hrází a hradů vznikají ohryzy, které jsou tedy následkem nejen kácení, ale i potravní aktivity bobra, a jsou tedy nejčastěji nalézanými pobytovými známkami. U tenkých větví bývají vedeny z jedné strany (vzniká šikmý požer) a u širších průměrů rovnoměrně kolem celého obvodu (tak vzniká typický požer ve tvaru přesýpacích hodin). Na ohryzaných plochách jsou patrné stopy po velkých bobřích hlodácích. Nalézáme je především na dřevinách, ale zkušený pozorovatel je schopen je zaznamenat i na bylinách. Podle míry ohlodání dále rozlišujeme tři typy ohryzů. Je-li odkousávaná část zcela oddělena, jedná se o tzv. „ohryz dokonalý“. Pokud jsou větev či strom nahlodány, ale dosud k jejich oddělení nedošlo, označujeme ohryz jako tzv. „ohryz nedokonalý“. Třetím typem ohryzu je tzv. „zrcátko“, kdy je nahlodaná pouze kůra na malé plošce. Vzniká nejspíš při ochutnávání dřevin, ale existuje i teorie o tom, že plní funkci orientační značky.