|
 Ahoj kačeři! Vítám vás na mé další keši. Tentokrát v centru Prahy, na jednom z posledních míst bez kolize - ve Vojanových sadech.
 Hello geocachers! Welcome on cache about Vojanovy sady!
Co a kde to vlastně je?
Vojanovy sady jsou veřejný park na pražské Malé Straně v městské části Praha 1 jižně od Klárova. Někdy jsou považovány za nejstarší zahradu v Praze, protože vznikla v 17. století jako součást kláštera karmelitek částečně na místě zahrady zpustlého biskupského dvora založeného ve 13. století. Dnešní název dostaly po roce 1954 po herci Eduardu Vojanovi, který se narodil nedaleko odtud v Míšeňské ulici.
A nyní trocha historie:
Historie zahrady sahá až do středověku, kdy prostor patřil k dvoru pražských biskupů. Zahrada je vyobrazena již roku 1685 na prospektu Prahy od Folperta van Ouden Allena jako lichoběžníkový pozemek se štěpnicí. Jako uzavřená klášterní zahrada, rozdělená na okrasnou část ke kontemplaci, ovocný sad a zčásti na užitkovou zahradu zelinářskou byla zahrnuta do konceptu budování kláštera karmelitek u sv. Josefa již počátkem 80. let 17. století. Karmelitky si zde daly postavit roku 1743 kapli sv. Terezie a roku 1747 kapli sv. Jana Nepomuckého.
Po zrušení kláštera roku 1782 zahradu s klášterem získal ústav anglických panen, které zde počátkem 19. století výsadbu a dosud symetrickou síť cest změnily na anglický park s potůčkem, bazénkem a tůňkou. Park byl poškozen stoletou vodou roku 1890. Po sekularizaci roku 1920 byl park zmenšen. Stavbou budovy ministerstva financí byla západní část zahrady zabrána a upraveny vodní zdroje.
V roce 1954 došlo ke zpřístupnění zahrady veřejnosti a k razantním úpravám. Byly zrušeny kaple, rozšířeny a vyasfaltovány cesty. Vinou vandalů došlo k poničení výklenkových kaplí v ohradní zdi a byla odstraněna unikátní barokní socha sv. Jana Nepomuckého, stojícího na rybě. V letech 1979–2011 se o park staral Jindřich Pavliš, který měl na starosti i o další parky na Malé Straně i jinde na Praze 1. Jeho působení připomíná pamětní deska ve Vojanových sadech
V 80.letech 20. století byly sady zahrnuty do výstavního cyklu Malostranské dvorky. Také v 90. letech pokračovala výstavní činnost, v bazénku byly například dlouhodobě vystaveny sklolaminátové sochy žen od Kurta Gebauera. Po povodni v roce 2002, kdy vltavská voda zatopila sady do výše až čtyř metrů, musely být rekonstruovány.
Jakpak to tam vypadá?
Sady jsou na všech stranách obklopeny stavbami – na východní, vstupní straně odděleny od ulice U Lužického semináře vysokou barokní zdí, na severu jsou přístupné skrz palác Thurn-Taxisů a v západní části ze třech stran obklopeny budovami ministerstva financí, které tvoří bývalý barokní karmel doplněný za 1. republiky novostavbami Františka Roitha.
Park nemá jednotný, vyhraněný charakter. Převažuje ovocný sad a styl anglického parku s okrasnými stromy, v zadní části je vyvýšená terasa s balustrádou, která má charakter klášterní zahrady s pergolou a centrální kašnou. Kromě toho jsou zde květinové záhony, včelí úly, malý skleník, jezírko, dětský koutek, veřejné toalety a tenisový kurt. Vojanovy sady jsou proslulé chovem pávů.
V sadech se nacházejí tři barokní kaple. Raně barokní sv. Eliáše v podobě grotty (umělé jeskyně) s nástropními obrazy ze života proroka a znakem s orlicí nad vchodem; původní vybavení kaple chybí. Vrcholně barokní polygonální kaple sv. Terezie z Avily asi z roku 1743, uvnitř zdobená freskami snad od Jana Karla Kováře, na kupoli oslava sv. Terezie, na stěnách iluzivní malby. Třetí stavbou je přesně nedatovaná výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého šikmo vystupující z ohradní zdi. Výklenky jsou komponovány v osách zahradních cest, v hlavním výklenku jsou pozůstatky výzdoby (reliéfní, nástěnné malby) a stávala zde socha sv. Jana na rybě od Ignáce Františka Platzera z roku 1749 (dnes v Galerii hl. m. Prahy), v bočním výklenku jsou dveře na (veřejně nepřístupné) schodiště na vyhlídkovou terasu nad kaplí.
V kapli sv. Eliáše byla 1663 pohřbena zakladatelka pražského karmelitského kláštera, ctihodná Elekta, jejíž „zázračně neporušené“ (přirozeně mumifikované) tělo je dnes vystaveno v karmelitánském kostele sv. Benedikta na Hradčanech.
What is it?
Vojanovy sady (Vojanovy Gardens) rank due its size of 2,5 hectars among the smallest and at the same time nicest and oldest Prague´s gardens. They are located in the very centre of the historical Prague. The gardens are surrounded by a high build-up area of houses and walls which protect them from the city noice and create a completely intimate ambient. The first impression a visitor gets is total silence and peace. Should the visitor have an a priori feeling that it is necessary to see free nature or have an attractive view this impression will pass soon. He/she feels will namely feel perfectly alone in these gardens.
History
The garden was founded together with the Bishop´s Court originally as an orchard already in 1248. Its area was definitely defined by the two palaces from the North by the Thurn-Taxis Palace and Windisch-Grätz Palace and by the church of St. Joseph from the West which is part of the convent of the Barefoot Carmelites. A great part of the estate buildings was destroyed during the Hussite wars and the garden was parcelled and sold to Prague´s citizens. Only under Ferdinand III in the middle of the 17th century it was bought back again, reunited as a plot and donated for the use to the Barefoot Carmelites. They gradually built their own convent and church of St. Joseph in the premises and a richly decorated chapel of St. Elias in the garden. The garden was solely used as an orchard at that time. Gradually some new buildings and structurally-decorative elements occured in the garden such as the Baroque chapel of Santa Teresa and by a staircase separated view terrace. At the end of the 18th century the garden became the property of the society of the English Virgins and it also received another purpose. It was slowly turned from a fruit garden into an English park and the appropriate modifications were also changing its appearance. Newly a fish pond, decorative coniferous trees and other decorative park trees occured. In 1921 the garden became the property of the independent Czechoslovakian state and became part of the premises of the Ministry of Finances. It was deteriorating for a while and only in 1954 it was definitively opened to the public. Some more architectural historical gems such as a quarterfoil-shaped fountain or a sun dial had were discovered and gradually sensibly restored and put into operation and are currently opened for sightseeing.
Description
The garden was founded together with the Bishop´s Court originally as an orchard already in 1248. Its area was definitely defined by the two palaces from the North by the Thurn-Taxis Palace and Windisch-Grätz Palace and by the church of St. Joseph from the West which is part of the convent of the Barefoot Carmelites. A great part of the estate buildings was destroyed during the Hussite wars and the garden was parcelled and sold to Prague´s citizens. Only under Ferdinand III in the middle of the 17th century it was bought back again, reunited as a plot and donated for the use to the Barefoot Carmelites. They gradually built their own convent and church of St. Joseph in the premises and a richly decorated chapel of St. Elias in the garden. The garden was solely used as an orchard at that time. Gradually some new buildings and structurally-decorative elements occured in the garden such as the Baroque chapel of Santa Teresa and by a staircase separated view terrace. At the end of the 18th century the garden became the property of the society of the English Virgins and it also received another purpose. It was slowly turned from a fruit garden into an English park and the appropriate modifications were also changing its appearance. Newly a fish pond, decorative coniferous trees and other decorative park trees occured. In 1921 the garden became the property of the independent Czechoslovakian state and became part of the premises of the Ministry of Finances. It was deteriorating for a while and only in 1954 it was definitively opened to the public. Some more architectural historical gems such as a quarterfoil-shaped fountain or a sun dial had were discovered and gradually sensibly restored and put into operation and are currently opened for sightseeing.
Keš
Keš naleznete na úvodních souřadnicích. Kód k jejímu otevření je 225.
Keš NENÍ 24/7! Otevírací doba zde:
prosinec – leden po - ne 08.00 – 16.00
únor – březen po - ne 08.00 – 17.00
duben – září po - ne 08.00 – 19.00
říjen – listopad po - ne 08.00 – 17.00
Děkuji geopavkovi za výrobu schránky!
Česká část listingu byla převzata z https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojanovy_sady.
Cache
Cache is placed at starting coordinates. Code is 225.
Cache IS NOT 24/7. Opening hours:
December – January Whole week 08.00 – 16.00
February – March Whole week 08.00 – 17.00
April – September Whole week 08.00 – 19.00
October – November Whole week 08.00 – 17.00
Thank geopavka very much for the production of the cache!
English part of the listing was taken over http://www.praguecityline.com/prague-monuments/vojanovy-gardens.
|