Jak lovili FTF
Za hustým lesem pod Bukovým kopcem, poblíž Liščí skály, v mechu a kapradí stojí pařezová chaloupka a v ní žijí dva známí skřítci Křemílek a Vochomůrka. Už je nebavilo hrát ve večerníčku a každý večer tropit hlouposti k pobavení dětí a chtěli si užít klidného důchodu v krásné jesenické přírodě. Nové bydlení jim doporučila Liška Bystrouška, která sem již spoustu let jezdí na dovolenou k příbuzným.
Brzy poté, co se zde ti dva braši usadili, je začala navštěvovat zvířátka z okolí a přinášela jim zajímavé zprávy a novinky.
Jednoho večera přiletěla na kus řeči sova Rozárka, a začala jim vyprávět o nové zábavě mezi pohádkovými bytostmi. Všichni se prý zbláznili do hledání krabiček s poklady, kterým se říká kešky a trumfují se, kdo jich najde nejvíc.
„Taky jsem jim pár kešulí schovala poblíž Libiny.“ Chlubila se Rozárka během zobání pohoštění z čerstvých brouků, které jí skřítci nachystali. „A představte si, že když někdo založí novou keš, tak se ti blázni předhánějí, kdo ji uloví jako první. Většinou to vyhraje Jestřáb z Malínské rokle. To víte…jestřáb. Letí jako šipka rovnou za šipkou.“ Rozárka sezobala zbytky hemžícího se pamlsku a chystala se k odletu.
„Vochomůrko, co tomu říkáš?“ Zeptal se svého kamaráda Křemílek. „Nevyzkoušíme si to taky? Už jsme se pokusili o ledasco.“
Vochomůrka si pohladil své kulaté bříško. „Křemílku, nevím, nevím… Posledně jsme zpívali - vstávej semínko holala, bude z tebe fiala - až do úmoru a jak to dopadlo, víš. Místo fialy, divizna.“
„Tentokrát to bude opravdová zábava. Vytřeme všem, co si mysleli, že hoši z mechu a kapradí už patří do starého železa, zrak. Žádný Pikaču, Doktorka Plyšáková, Prasátko Peppa ani Spiderman nás nepředhoní. Příští FTF je naše.“ Bouchl rázně Křemílek pěstí do stolu.
Netrvalo dlouho a jednoho teplého jarního dne zapípal Křemílkovi mobil. Ten vyskočil, jako když do něj uhodí a začal hulákat na Vochomůrku, který se zrovna povaloval venku na terase, chytal bronz na sluníčku, četl noviny a protože už špatně viděl, pomáhal si lupou, aby na drobné písmo v deníku Hrom viděl. „Vochomůrko honem, nová keš v Rejcharticích. Máme to kousek. Slyšel jsem, že Jestřáb teď staví s paní Jestřábovou hnízdo, takže máme šanci být první.“
Vochomůrka nelenil, odhodil lupu, popadl razítko s nickem Dva z pařezu a hnal se za Křemílkem na právě zveřejněné souřadnice. Keš to věru příliš krásná nebyla. Malá tiktakovka na dopravní značce. Ještěže je Křemílek dlouhán a na tu pidikrabičku dosáhl.
„Jsme první, Vochomůrko, my jsme opravdu první, to je paráda, máme FTF!“ Křemílek křičel radostí až Rumcajs, který běžel právě po cestě, mrskl vztekle klobouk do křoví. Nechal doma Manku s večeří a nakonec je z toho jen druhé místo.
Spokojení skřítci se pomalu loudali k domovu, ale když se přiblížili, praštil je přes jejich velké nosy pach spáleného dřeva. A brzy uviděli i sloup dýmu, valící se zpoza kapradí. Přidali tedy do kroku a spatřili to neštěstí. Vodník Česílko hasil jejich pařezovou chaloupku, co mu síly stačily. Hajný Robátko, stojící opodál, je vzal kolem ramen a povídá: „Hoši, ta lupa…to nebyl dobrý nápad. Sluníčko vám podpálilo chalupu. Měli jste velké štěstí, že Bystrozraký zrovna koukal z Bukovky do kraje a všiml si požáru. Česílko tu byl cobydup a tak budete mít chaloupku jenom trochu očouzenou. Střecha to naštěstí vydržela.“
Večer, když už bylo po všem, seděli ti dva před svým zčernalým domovem a přemýšleli, co si počnou.
„Křemílku, co kdybychom to tu nechali tak jak to je a na stará kolena začali trochu cestovat. Navštívíme spoustu krásných míst a třeba se jednoho dne vrátíme zpátky sem, pod Bukovský kopec.“ Zasněně povídá Vochomůrka.
A jak si řekli, tak i udělali. Třeba je někde na jejich pouti potkáte a pomůžete jim, vrátit se zpátky domů.
Tato keš by nikdy nevznikla, nebýt mého geokolegy a kamaráda Patrika alias Shakall7. Jeho šikovné ruce totiž dokázaly zhmotnit moji představu o finálce a musím přiznat, že když mi svoje dílo ukázal, tak jsem nebyla schopna slova. Doufám a věřím, že i vy budete příjemně překvapeni. Moc vás všechny prosím o šetrné zacházení, ať tahle keš dlouho dělá radost tak, jak byla vymyšlena.
Patriku moc díky, doufám, že nás ještě pár společných projektů v budoucnu čeká J
Uvnitř keše vyhlíží první nálezce dva trekáče – jak jinak než Křemílek s Vochomůrkou. Doufám, že se neztratí někde v hlubokých lesích, ale že budou cestovat a časem se nám vrátí zpět do keše.
Ke keši se nejlépe dostanete z turisticky značené cesty na rozhlednu Bukovka. Za rozcestníkem Přední bukový - pod rozhlednou směrem vzhůru stačí v zatáčce uhnout doleva. V okolí keše je spousta pěkných skalek a ve waypointech je i krásné vyhlídkové místo.
Prosím, nepřikládejte k logům fotku finálky, ani ji nezveřejňujte na sociálních sítích, ať si překvapení mohou vychutnat i ostatní. Díky.
Naopak velmi uvítáme, když splníte dobrovolný úkol. Jaký se dozvíte na místě, pokud budete pečliví a přečtete si hint :)
Pokud zjistíte, že chybí klíček od chaloupky, pořádně prosím prohledejte okolní zem. Stává se nám, že občas někomu spadne a ten dotyčný soudruh už ho nechá ležet na zemi. Pokud ho přece jen nenajdete přečtěte si HINT!!!
A na závěr pro vás máme malou třešničku. Když si logbook Křemílka s Vochomůrkou dobře prohlédnete, zjistíte jistou chybu, za kterou vděčíme paní v tiskárně, která evidentně o hře geocaching nemá ani páru :) Toto nesprávně napsané slovo napište jako předmět a pošlete na email ivuledvorak@seznam.cz. Obratem vám přijde zpráva s bonusem. Pokud byste si slova nevšimli, nebo ho zapomněli, klidně mi napište zprávu.
Křemílek s Vochomůrkou již navštívili spoustu krásných míst a nezapomínají posílat pozdravy :)
