Pojďte a pokuste se zopakovat úspěch 1.expedice, která navzdory nepříznivým podmínkám zmapovala cestu za vzácným endemitem - Ucháčem Jesenickým…
Ucháč – označení pro vřeckovýtrusou houbu, kterou jste v lese již zajisté potkali. Avšak existuje několikero snadno zaměnitelných druhů – pojďme si je tedy nyní krátce popsat…
Ucháč obecný (též jedlý či hojný) – !jedovatá! jarní houba (duben až červen), navzdory druhovému jménu nepříliš hojná. Roste v jehličnatých lesích, zvláště pod borovicemi, na písčitých půdách. Klobouk je tmavě kaštanově hnědý, mozkovitě zprohýbaný. Třeň bílý, někdy načervenalý, výtrusný prach bílý. Vůně nevýrazná, příjemně houbová.
Dlouho byl masově konzumován napříč Evropou, u nás ještě roku 1950 tržní houbou, avšak otravy z něj jsou datovány již před sto lety. Roku 1966 prokázána jedovatost, izolován gyromitrin – při otravě zasahuje centrální nervový systém, v konečné fázi až selhání jater a ledvin. Letální dávka gyromitrinu údajně obsažena v 300-400 g syrové houby, tepelnou úpravou či sušením se jej odstraní až 99 %, avšak NERISKUJME!
Ucháč obrovský – jedlá jarní houba. Roste v listnatých lesích, na mrtvém dřevě. Výskyt vzácnější než ucháč obecný. Má světlejší hnědý klobouk, v průměru větší, ale méně kadeřavý. Pozor – velmi časté otravy v důsledku záměny s ucháčem obecným!
Ucháč čepcovitý – nejedlá podzimní houba. Výskyt vzácný, hojnější ve vyšších polohách, v jehličnatých lesích. Klobouk hnědý podobně jako ucháč obecný, ale často se 2 až 4 nahoru směřujícími cípy.
Ucháč obecný je možno zaměnit ještě za smrže. Ty však mají klobouk jamkatý a všechny u nás rostoucí druhy jsou jedlé.
UCHÁČ JESENICKÝ – houba, kterou lze nalézt během celého roku. Roste prý v jehličnatých i listnatých lesích. Jde však o tzv. endemický druh, vyskytující se pouze ve specifických vrcholových partiích Keprnické hornatiny v Hrubém Jeseníku. Zajímavostí je, že ještě před 15 lety byl tento druh považován za vyhynutý. Podrobněji viz Jesenický houbař č.4/2016. Nyní zařazen do kategorie kriticky ohrožený druh, proto nesbíráme ani jinak nepoškozujeme!
Druhy jako ucháč obecný či ucháč obrovský jsou poměrně dobře zmapovány, avšak Ucháč Jesenický byl již dlouhé roky považován za vyhynulý. Od podzimu r.2015 se jeho podrobnějšímu studiu věnuje vědecký tým pod vedením Mgr. Horymíra Klobouka, jež prokázal výskyt několika jedinců ve vrcholových partiích Keprnické hornatiny Hrubého Jeseníku. Předsednictvu Jesenického mykologického klubu se podařilo zúčastnit jedné z výprav Mgr.Klobouka a následně přivést do dané lokality účastníky 1.výroční vycházky JMK, kteří tak byli prvními mimo vědeckou obec, kdož mohl na vlastní oči spatřit vzácný exemplář Ucháče Jesenického.
Podrobnější informace z této výpravy uvádí shrnující článek v časopise UT-horal:
Stručný záznam z expedice dne 22/1/2017:
Po noci strávené u turistické útulny Tři kameny, kterou všichni členové Jesenického mykologického klubu přežili ve zdraví, se společně odebrali na vycházku. Z místa noclehu (=úvodní souřadnice) pokračovali po Pekařovské cestě (vlevo) až k prvnímu rozcestí, kde je čekal 1.úkol: určit majestátní strom lišící se od ostatních, na němž jsou dvě různé turistické značky. Počet písmen českého rodového jména stromu = A.
Dále se skupina vydala po pěším turistickém značení až na křižovatku, kde vpravo viděla stejné exempláře jako na předchozím zastavení, vlevo pak opět jeden strom, který se na první pohled lišil. 2.úkol: určit tento strom. Počet písmen českého rodového jména stromu = B.
Trasa pokračovala rovně po lesní cestě až na místo, kde se cesta opět rozvětvuje a stromy již umožňují částečné výhledy. 3.úkol: Porozhlédnout se kolem sebe a po pravé ruce najít na stromě tuto značku: 
Určit strom se značkou z fotografie. Počet písmen českého rodového jména stromu = C.
Odtud se kroky naší expedice ubíraly cestou mírnějšího stoupání (tedy tou blížší výše hledané značce) a zastavily se na poslední křižovatce jejich cesty, kde vládne „MÁŇA“. Zde po pravé ruce účastníci uviděli již známou bílou značku s nápisem „xyzD“, kde "xyz" je trojciferné číslo. 4.úkol: Ciferace čísla xyz na značce = D.
Už jen krůček zbýval k lokalitě bájného jesenického endemita. Vy, díky úsilí všech předchůdců a důkladnému zmapovaní trasy členy JMK, můžete vykročit již na jistotu do těchto míst:
N 50° (AxB - BxD). (CxD - A) (A+B) (BxD - B)
E 017° (BxD - CxD). (AxC - C) (B+D) (AxB - AxD)
Pokochejte se lokalitou, krásnými výhledy a svůj nález můžete stvrdit podpisem v logbooku. Pro vaši památku na expedici slouží razítko, které je však nedílnou součástí keše typu letterbox hybrid - prosím neodnášejte! Stejně jako razítko, by po vaší návštěvě v keši měl zůstat i logbook s tužkou. Keš není odpadním košem ani odkladištěm nepotřebných hloupostí. S ohledem na občasné extrémnější podmínky prosím o důsledné uzavírání jak vnitřního, tak i vnějšího obalu. Děkuji.
Přeji příjemný lov!
| Historie keše |
| 21/1/2017 - uložení krabice |
| 22/1/2017 - skupinový betatest (členové JMK) |
| 23/6/2017 - 2.betatest + kontrola (Bady Grease) |
| 17/1/2018 - publikace |
| 20/1/2018 - FTF (besinka) |