V nedalekých ertkeších jste se seznámili s florou a faunou zdejší vápencové lokality a s dobou jejího vzniku. Zde se dozvíte konec příběhu o tom, jak se tento kolosální vápencový útvar a jeho menší souputníci dostali až na místo svého konečného spočinutí.
Určitě jste si všimli, že místní sněhobílý vápenec nějak nezapadá do okolních beskydských šedočerných skal, a spíše evokuje krajiny kolem Fatry či Malých Karpat a mnohým určitě připomene třeba italské Dolomity… Jak se tady tahle hora vápence ocitla? Tato otázka dodnes není jednoznačně zodpovězená, a kapacity v oboru geologie se nejsou schopni sjednotit na názoru, co se tady před miliony let vlastně stalo. Shodují se jen v jednom, a to, že určitě se jedná o určitou místní geologickou anomálii.

Hora Kotouč a ostatní menší skupiny vápence, jako třeba Kamenárka, jsou izolovanými ložisky vápence, jakýmisi ohromnými vápencovými valouny. Tyto „valouny“ jsou ale dosti přesně oddělené od okolních hornin, a navíc jsou strukturně i barevně odlišné. Ložiska Štramberských vápenců byla v minulosti hojně využívána a těžena – jsou to lokality Kotouč, Horní a dolní Kamenárka, Zámecký vrch, Bluchlerův lom a netěžený Váňův kámen.
Pokusím se vás ve stručnosti s oběma teoriemi vzniku srozumitelně seznámit.
Beskydy a přilehlé pahorkatiny jsou geologicky součástí Karptského oblouku. Karpatský oblouk je významným geologickým prvkem Evropy a i když se to na první pohled jeví jako nepravděpodobné, stále pokračuje ve svém rozpínání. U nás se tento pohyb pohybuje v cm/rok a celé Beskydy se pomalu posouvají směrem na východ. Okolí Štramberka patří do Beskydského předpolí.

První teorie praví, že tenhle kus(y) vápence tady v místě byl(y) „odjakživa“, a jeho současná podoba je výsledkem horotvorných procesů, zejména zdvíhání a klesání lokality nad hladinu tehdejších moří, a následným po(d)souváním geologických „šupin“ - jakýchsi desek pod celý útvar hory Kotouče a okolí.
Druhá teorie naopak praví, že vápence vznikly jinde, pravděpodobně pocházejí z vápencových bradel a krasů podél Váhu z karpatského oblouku a karpatským vrásněním a „ koulením“ se dostaly až na místo, kde leží dnes. Obrazně řečeno, při horotvorných procesech se tyto kopce odlouply od Karpatského oblouku a sklouzly přes Lysou do míst, kde stojíte.
Je to samozřejmě zjednodušení a nadsázka, ale alespoň to dává představu o silách, které tyto horotvorné procesy uskutečnily. Pokud se od souřadnic vydáte na blízkou vyhlídku, tak východním směrem vidíte mohutnou hradbu Beskyd, kterou vápencová hora musela při svém putování překonat.
V současnosti má prioritu druhá teorie, pro kterou hovoří i rozmístění lokalit s vápencem, a také výskyt různých fosilních tvorů, a bývá proto oficiálně prezentována jako ta správná.
O keši:
Souřadnice vás dovedou do malého sedla k rozcestí, na němž naleznete informační ceduli. Na ní je stručný popis vzniku tohoto útvaru, a ještě mnoho dalších zajímavostí. Stojíte-li čelem k tabuli, asi 20 metrů vlevo se začíná táhnout „Jurův kámen“. Jde o svislou vápencovou stěnu, která nevznikla činností lomu, ale jde o původní přírodní útvar.
Pro zalogování keše je třeba odpovědět na tři jednoduché otázky. První dvě naleznete na souřadnicích, pro další musíte zapátrat na místě waypointu 1- Jurův kámen :
A/ Na Infoceduli jsou v úvodním textu pod nadpisem tři číslovky, udávající počet let v milionech let.
Odpovědí A jsou tyto tři číslovky.
B/ O jaký typ vápenců se jedná?
Odpověd B je typ vápence.
C/ Půjdete-li od infocedule cca 80 metrů PODÉL paty stěny Jurova kamene na WP 1, naleznete zde známý skalní geologický útvar.
Odpověď C je obecný název tohoto útvaru.
Pokud si nebudte jisti odpovědí na otázku "C" vyfotte se alespoň před bustou jistého velikána...
Odpovědi posílejte přes profil, zalogujte se a když odpovědi nebudou správné, odpovím přes mejl.
Závěr:
Srdce ownerovo bude úplně šťastno, když si zapamatujete, že tenhle vápencový kopec se sem přikoulel odněkud z Karpat, pro zjednodušení – třeba od Trenčína?
Přeji vám příjemnou procházku!
