Zásluhy na keši patří kačerce Lalibela, která keš založila a patří jí zásluhy na keši i listingu. Bohužel se o keš nemohla déle starat a 17.4.2024 jsem ji od ní adoptoval. Keš i listing zůstaly zcela bez zásahu.
Možná zde procházíte aniž byste věděli, že překračujete neviditelnou hranici dokonce mezi čtyřmi pražskými čtvrtěmi (Petrovice, Háje, Křeslice, Újezd). Toto malebné zákoutí se nachází u rybníka s nepoetickým názvem Vrah a právě „Trojmezí nebo chcete-li Čtyřmezí“ je cache věnována. Na úvodních souřadnicích keš NEHLEDEJTE.
PETROVICE
První spolehlivá zpráva o Petrovicích je až z roku 1352 a je zaznamenána v Registru papežského desátku. Další ze záznamů již konkretizuje prvního známého vlastníka obce - byl jím pražský měšťan Mikuláš Klementer. Klementerové byl bohatý patricijský rod. Protože jižní a jihozápadní svahy nad Botičem byly velmi vhodnou lokalitou k pěstování vinné révy, tak erbovní znamení rodu Klementerů mělo dva vinné listy. Tento erb se stal téměř beze změn znakem městské části dodnes. Klementerové měli Petrovice ve vlastnictví až do roku 1399, kdy je Anna Klementerová přinesla věnem svému choti Johánkovi Kbelskému. Nový majitel nechal opravit kostel a provést výzdobu interiéru celoplošnými freskami, jejichž fragmenty jsou v kostele k vidění dodnes.
www.prahapetrovice.cz
HÁJE
Dřívější malá vesnička byla k Praze připojena v roce 1968. Od té doby se její počet obyvatel, vlivem výstavby gigantického komplexu sídliště Jižní Město, zvýšil z řádů několik stovek na řádově desetitisíce obyvatel. Hustota zalidnění na Hájích dosahuje 9686 obyvatel/km2, což je ještě vyšší číslo než u sousedního Chodova. Počet obyvatel Hájů ale po obrovských přírůstcích v 70. letech 20. století mírně ubývá, protože se více obyvatel stěhuje mimo město.
Historie městské části Háje:
(dříve Malý Hostivař a Háj) byly na české poměry velmi mladou vesnicí. Ještě v roce 1720 byl na jejich území les. Teprve až koncem 18. století je na vojenských mapách zobrazena osada Malý Hostivař. Vazba byla u Hájů dříve silnější na Hostivař než na bližší Chodov. V Hostivaři měli obyvatelé poštu, nádraží a faru. V roce 1841 byla na Hájích vystavěna jediná zbylá památka – malá kaplička sv. Jana Nepomuckého. V roce 1922 se Hostivař stala součástí Prahy, ale jeho tehdejší části Háje a Milíčov se jimi nestaly. Naopak se osamostatnily a vytvořily novou obec. V roce 1967 Háje o samostatnost přišly a byly připojeny k Chodovu, nicméně již roku 1968 byly i s Chodovem připojeny k Praze. V roce 1971 se na hájském katastru začalo stavět sídliště Jižní Město I, a to jeho nejstarší část v oblasti Plickovy ulice. Velká část Hájů byla zbourána, původní komunikace zanikly. Všechna sídliště na Hájích byla dostavěna do konce 70. let.
www.cs.wikipedia.org
ÚJEZD
Městská část Praha – Újezd se nachází na jihovýchodním okraji Prahy u dálnice D1 směr Brno. První zmínka o obci, s původním názvem Újezdec, pochází pravděpodobně z roku 1349. Prvním majitelem byl Jimram, který současně vlastnil sousední Průhonice. Další zmínka týkající se Újezdu u Průhonic pochází z roku 1483. Vše nasvědčuje, že již v 15. století Újezd vlastnil rod Dubečských z Dubče. Obec se rozkládá na cca 370 ha a počet obyvatel k 1.lednu 2014 byl 2891. Obec tvoří dvě sídelní části Kateřinky a Újezd. Na území obce se nachází chráněné území Milíčovského lesa a milíčovských rybníků, které je vyhledávaným rekreačním místem.
www.praha-ujezd.cz
KŘESLICE
První zmínky o Křeslicích se datují do 14. století, avšak osídlení zřejmě vzniklo podstatně dříve. Nejstarší dochované písemné zprávy pocházejí z časů krále Jana Lucemburského. Obec má ojedinělé jméno, výhodné svou výlučností. V celých Čechách se neopakuje a na Moravě se objevuje pouze jednou. Původně byla obec rozdělena na dva díly, Horní a Dolní Křeslice, z nichž jedna část připadala do sféry vlivu feudálních majitelů Průhonic a druhá církvi.
Husitské bouře postihly i Křeslice a v okolí jsou dokumentovány vypálené dvory, zničené rybníky i vinice. Dvě části Křeslic se vyvíjely v průběhu dalších století nerovnoměrně, byly na nich patrné válečné vřavy, zvláště třicetiletá válka. V 18. století se obě části Křeslic spojily a nadále podléhaly Průhonickému panství. Před postavením okresní silnice v roce 1879 procházela křeslickou obcí krkolomná cesta. Nejbližší železniční stanicí se stala Uhříněves a od roku 1926 Horní Měcholupy. V 30. letech vedla již ke Křeslicím moderní okresní silnice, v roce 1931 byla zřízena soukromá autobusová linka Velké Popovice - Královské Vinohrady, která projížděla také Křeslicemi. Elektrifikace byla provedena v roce 1928 a zároveň bylo zřízeno veřejné osvětlení obce. V roce 1918 byla zahájena činnost Sokola. V roce 1922 zde byl slavnostně odhalen pomník, který zřídili pozůstalí po padlých vojínech a byl předán obci. Na základě pozemkové reformy byla od roku 1923 částečně rozparcelována půda a pozemky byly získány k některým hospodářstvím. Po roce 1948 se i zdejších rodin dotklo převzetí majetku Státními statky a rybníky se sídlem v Benešově. V roce 1974 byla obec Křeslice připojena k hlavnímu městu Praze. Doprava byla změněna zprovozněním trasy C pražského metra do stanice Háje v roce 1980, na niž navázaly autobusové linky MHD, jež částečně ovlivnily dojíždění z Křeslic do centra Prahy.
www.kreslice.cz
Souřadnice finálky jsou ve tvaru: N 50° 01.6AB, E 014° 32.9CD. Na jednotlivých stage vyhledej čísla A, B, C, D a doplň je do výsledných souřadnic. Procházka by měla trvat zhruba půl hodiny. Vzhledem k nutnosti překonat jeden potůček není procházka vhodná pro kočárek. V keši není tužka.