Annenruhe aneb Tajemstvi lomu na Krizovem vrchu EarthCache

Legenda o Annenruhe

Vesničku Karlín již na mapách oficiálně nenajdete, její jméno úředně zaniklo v roce 1960. Ovšem řidiči jedoucí z Mohelnice do Třebové nemohou minout větrníky, které se nad karlínskými domy tyčí.

Přestože byl Karlín malou obcí, jeho jméno, resp. jeho německé jméno Charlottendorf, vstoupilo nejen do zdejších pověstí, ale také se dostalo do knih a na divadelní prkna. Lidový příběh zpracoval literárně již v polovině 19. století Jan Nepomuk Vogel, beletrickou předlohu údajně jako první zdramatizoval moravskotřebovský herec Krummlovský v roce 1863. Druhé zpracování má na svědomí Eduard Jansa – na premiéře v roce 1868 údajně seděl sám Franz Gromes, jeden z protagonistů příběhu. Oblíbené bylo také čtyřaktové divadelní zpracování Josefa Willhardta pod názvem Annenruhe oder Das Geheimnis des Kreuzberges. V českém jazyce na motivy příběhu mimo jiné vyšla v roce 1972 kniha nazvaná Myslivec a jeho dítě aneb Moravskotřebovská pověst o veliké lásce obchodníka Horáka k myslivcovic Aničce. Písničkář Petr Linhart o ní také složil píseň, kterou si můžete poslechnout zde: http://www.youtube.com/watch?v=-a-TguimIKk

Vše se točí okolo Anny Gläserové, dcery karlínského revírníka Ignatia Gläsera. V Karlínské hájovně (dnes součást Svojanova) se revírníkovi Ignátiovi a jeho ženě Tehle 21. 5. 1801 narodila dcera Anna. Anna měla ještě sestru a bratra. Maminka jí ale brzy zemřela na chrlení krve, to bylo Anně 10 let. Její otec se znovu oženil a macecha chtěla dostat Annu co nejdříve z domu. Otec dal svolení ke sňatku, když byla Anna ještě nezletilá. Jejím manželem se měl stát linhartický rychtář Franz Gromes (23. 1. 1802 - 13. 1. 1880). Do Anny se však zamiloval syn moravskotřebovského starosty Josef Herkner. Anna jeho lásku opětovala, ale rodiče jejich vztahu nepřáli. Anna měla zakázáno chodit do Třebové a tak k tajným schůzkám moc nedocházelo. Celé čtyři roky (v letech 1819 – 1823) si tajně vyměňovali dopisy a příležitostně se scházeli, Josef se pokoušel získat si Anniny rodiče na svoji stranu, ti však jejich lásce nepřáli. Josef na Annu naléhal, aby s ním tajně odešla. Dokonce s tímto plánem souhlasil i Annin bratr. Anna se k tomuto činu, ale nikdy neodhodlala a Josef na nátlak rodičů počátkem roku 1823 vztah s Annou ukončil. Rodiče tedy dosáhly svého.

Anna se záhy z donucení dne 10. 2. 1824 provdala za linhartického rychtáře Franze Gromese. Josef ještě před Anninou svatbou založil na Křížovém vrchu v Mor. Třebové, překrásnou zahradu (nacházela se na místě dnešního lomu) odkud bylo vidět na Annino obydlí. Podle jejího bratra si Anna neustále vyčítala, že nebyla dost silná a neodešla s Josefem. Snad se Bůh slitoval nad touto nešťastnou mladou ženou, snad osud utnul tak krátký život... Anna 23. ledna roku 1825 umírá na chrlení krve, jako její matka.

Byla pohřbena na hřbitově v Moravské Třebové do rodinného hrobu Gromesů. Ještě tutéž noc Josef Annino tělo z hrobu vykopal a boční brankou, jež vede ze hřbitova, jej vynesl do své zahrady rozkládající se na jižní a východní straně Křížového vrchu. Zde Annino tělo pohřbil, bez rakve, do vrstvy řezaných květin, především růží.

Už krátce po Annině pohřbu se okolím začalo šířit tvrzení, že Herkner Annu vyzvedl z hrobu a znovu ji pochoval na své zahradě ve svahu Křížového vrchu, odkud bylo dobře vidět právě na linhartickou rychtu. V předvečer svátku sv. Anny roku 1825 zažilo město velké překvapení.  Legenda vypráví, že v předvečer svátku sv. Anny roku 1825 osvětlily cestu z města k Herknerově zahradě pochodně, ohně plály také na zahradě, kde bylo osvětleno místo podobné hrobu. Pochodně zde tvořily nápisy "Dir Dort" ("Tobě tam") a "Es heisse Annenruhe" ("Ať se to zde jmenuje Annino odpočinutí"), v pozadí hrála hudba. Děj přitáhl pozornost řady obyvatel Třebové i Linhartic.

Josef se nakonec roku 1831 také oženil, ale jeho manželství bylo bezdětné. Nakonec se ve svém domě 27. 6. 1838 zastřelil. Jeho žena nechala zahradu zpustnout.

Není dokázáno, že se toto skutečně událo, nicméně o všech osobách se můžeme dočíst v tehdejších matrikách (nalezneme záznam o tom, že Josef Herkner spáchal v roce 1838 sebevraždu zastřelením, rychtář Gromes žil do roku 1880). Stejně tak je v kronice piaristického gymnázia doložena ona "slavnost" v roce 1825, dopisy, které si Anna s Josefem vyměňovali, poslala Herknerova praneteř správci třebovského muzea Aloisi Czernemu – Josef v nich Annu oslovuje Netty a řádky prokládá básněmi.

Pravdivost legendy také podporuje objevení prázdné rakve v Annině hrobě v roce 1924, v lednu následujícího roku se konala představení u příležitosti stoletého výročí Anniny smrti. O deset let později pak v místech dřívější Herknerovy zahrady našli dělníci při práci ve zdejším pískovcovém lomu kostru mladé ženy, která byla pohřbena v černém hedvábí ve velké vrstvě květin. Šetření tehdy označilo za velmi pravděpodobné, že jde o ostatky Anny Gromesové, rozené Gläserové. Mimochodem, údolíčku pod svahem Křížového vrchu mezi Třebovou a Linharticemi se dodnes říká Anenské …

Po sto letech se příběh této nešťastné lásky tedy znovu otevřel. Bylo navrhováno, aby byly ostatky uloženy do jeskyního hrobu. Nevlastní vnučka Anny však rozhodla, aby byly ostatky pohřbeny znovu do hrobu Gromesů. Na hrobě se ale objevila i mramorová tabulka s nápisem, který v překladu zněl:

Zde odpočívá Anna Gromesová, rozená Gläserová, pohřbená zde 25. 1. 1825 a znovu pohřbena 29. 6. 1934. Ať láska trvá třeba za hrob, však za hřbitovní zdí ať je mír.

V bývalé zahradě se ještě před II. světovou válkou objevila socha plačící dívky - ,,Plačící Anna“, místními zvaná jednoduše ,,Pláče“. Autor, ani kdy a kým byla socha pořízena, se neví. Dnes už se tam bohužel tato socha nenachází. Ozdobou Annina hrobu na hřbitově se stala jiná socha truchlící ženy z již zrušeného hrobu.

Dne 13. 2. 2001 v předvečer svátku sv. Valentýna se u Annina hrobu konala poprvé pietní akce, která by měla snad každoročně připomínat lásku Anny a Josefa. Další, již letitou vzpomínkou na tento příběh je samotný Křížový vrch s upravenými zastaveními křížové cesty.

Zdroje (pověst): http://www.hrebecsko.estranky.cz/clanky/publicistika/annenruhe-aneb-tajemstvi-krizoveho-vrchu.html

http://lennusska.blog.cz/0903/povest-vazana-k-moravske-trebove-annin-odpocinek 

Úvod je pravda dlouhý, ale snad vás příběh Anny a Josefa zaujal a přijmete pozvání na místa těchto událostí, především na místo Annenruhe, na kterém se nachází opuštěný lom. Na geologické mapce níže najdete okolí lomu. V České republice je mnoho lomů, některé jsou stále činné, jiné podobně jako tento pomalu zarůstají, ale jen málo z nich se může pyšnit tak zajímavou historií, jako právě tento malý lom.

Geologická mapa okolí lomu

Legenda:

kenozoikum

kvartér