Mohutny hrbet tvaru kovadliny objima ze severozapadu mestecko Tisnov. Ma slozitou geologickou stavbu, v niz se stridaji pruhy kremencu a vapencu z devonu. Modravy a ruzovy mramor tu vylamany byl pouzit pri stavbe nedaleke baziliky klastera Porta Coeli v Tisnove i pro zdobeni mnoha brnenskych budov. Ametyst, achaty, citrin, malachit a kristal jsou jen nektere ze zde nalezanych drahokamu, prvni zpravy o jejich vyskytu zde pochazeji jiz z roku 1669.
Ve stredoveku se Kvetnice povazovala za horu bohatou stribrem, existovaly i zpravy o nalezech zlata v ni ci ve vodach potoka Besenek, co omyva jeji severozapadni upati. Bohatstvi Kvetnice a okoli bylo substratem pro hrde rceni starych Tisnovaku, zaznamenane dokonce na jednom ze sgrafit tisnovske radnice: "Kvetnice hora, Besenek voda, drazsi nez cela Morava." Baryt se zde tezil v letech 1890 az 1908, o dalsi tezbu se pokouseli okupanti za protektoratu.
Masiv Kvetnice se dale cleni ve tri vrcholy: v jizni casti turiste hojne navstevuji kremencovy skalni utvar Velka Skala (446 m n.m.). Pri jeho upati se naleza hranacova halda. Na vychodni rozsose nalezneme vrchol Mala skala (387 m n.m.). V severni casti lezi nejvyssi vrchol Kvetnice (469,5 m n.m.) se skalami, ktere jsou tez mistem dalekeho vyhledu (469,5 m n.m.).
Kvetnice je v soucasnosti zalesnena, jeste ve 30. letech 20. stoleti vsak jeji svahy pokryvala lesostep. Nalezneme zde vice jak 350 druhu vyssich rostlin, z tohoto poctu na 55 ohrozenych, kuprikladu oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), kavyl vlaskovity (Stilpa capillata), kavyl slicny (Stipa pulcherrima), zlutuchu mensi (Thalictrum minus), materidousku casnou (Thymus praecox) nebo materidouska olysala (Thymus glabrescens). Z fauny jmenujme vyskyt vice nez 250 druhu motylu, 31 druhu plzu a 46 druhu ptaku.
Nejvetsi faunisticky vyznam Kvetnice spociva v tom, ze jeji podzemni prostory jsou zimovistem 12 druhu netopyru a vrapencu. Ostrovni poloha na rozhrani Boskovicke brazdy a Ceskomoravske vrchoviny, clenity relief a pestre geologicke pomery mista stoji za pozoruhodnym bohatstvim druhu i druhovych spolecenstev. Roku 1950 proto byla Kvetnice vyhlasena za statni prirodni rezervaci, dle noveho zakona z roku 1992 vsak byla jiste ku skode mista prehlasena jen na prirodni pamatku. Kvetnici vede zelene znacena trasa a jejimi partiemi prochazi i naucna stezka "Kolem Tisnova". Nejvyssiho bodu masivu dosahneme z nadrazi v Tisnove po ctyrkilometrovem stoupani.
http://www.treking.cz/regiony/rozhledny-u-brna.htm
http://www.rockhound.cz/
Kes je ulozena pobliz jednoho ze tri Kvetnickych vrcholu - Male Skaly (387 m n.m.) Jedna se o malebny kout Kvetnice, proto se tu snazte chovat tise a ohleduplne k okolni prirode.