Hruboskalsko Pokud chce člověk najít, jak vznikl název Český ráj, musí se zastavit v Sedmihorkách u Turnova, místa s minulostí odkazující na lázeňství v tomto kraji. To zde v polovině 19. století byly objeveny prameny vod. Jejich účinky byly považovány za léčebné a do krajiny tak přilákaly spousty hostů, ale i pacientů z krajin blízkých i vzdálených. O několik let později, přibližně roku 1870 vysloví jeden z mnoha význačných hostů, kteří Sedmihorky navštěvovali, památnou větu, jenž tento kraj ještě více proslaví a dá mu dnešní jméno „Ty skály, to je úplný ráj”. Právě touto větou vše začíná a nikdo už této oblasti neřekne jinak, než Český ráj. Původně tak bylo označováno pouze Hruboskalsko, až později se tento název rozšířil i na přilehlé okolí.” Pojem Český ráj nebývá v literatuře vždy jednotný. Někteří autoři jej zužují pouze na skalní pískovcová města v okolí Turnova, Jičína a Mnichova Hradiště, jiní do něj zahrnují i část Podkrkonoší či Podještědí a další opět pouze oblast výskytu tzv. kozákovských drahých kamenů. V současném rozdělení se turistická oblast Českého ráje rozkládá mezi Máchovým krajem v Pojizeří, Lužickými a Jizerskými horami, spolu s Ještědským hřbetem na severu. Důležitými centry této oblasti jsou dnes Turnov a Jičín, ale i Sobotka, Mnichovo Hradiště, Železný Brod a Lomnice nad Popelkou. Jako vstupní brána je považována Mladá Boleslav.
Mapa Českého ráje
Český ráj má velice pestrou geologickou minulost. V mladších starohorách pokrývalo celé jeho území moře. Ve starších prvohorách ustoupilo, některé níže položené části, například Železnobrodska, však postupně znovu zaplavilo. Na dně se usazovaly břidlice a slepence, v přeměněné fylitové oblasti vápence a dolomity. V nich vznikly například známé Bozkovské jeskyně. Na konci prvohor byla zemská kůra vyzvednuta, moře pokleslo a na území dnešního Českého ráje vznikla mohutná pánev, postupně zanášená sedimenty. V té době byly břehy jezer, řek a bažin bujně porostlé kapradinami, přesličkami, cykasy a plavuněmi. Padlé kmeny byly zaneseny splaveným materiálem a položily tak základ ložiskům černého uhlí. Naštěstí složité úložné poměry nepovolují jejich těžbu a v dlouhodobém plánu se ani s těžbou nepočítá.
Skalní město
V druhohorách, v období svrchní křídy, tj. před 80 až 100 milióny let, byly rozsáhlé oblasti severních a severovýchodních Čech několikrát zaplaveny mořem. Sedimenty mělkého a poměrně teplého moře měly i významný podíl na tvářnosti celé krajiny Českého ráje. Téměř 20 miliónů let se v něm usazovaly částice rozrušených hornin přinášené sem řekami z Jizerských hor a Krkonoš. Ta největší, která se nacházela na tomto území, byla Jizera, jež svojí deltu měla mezi Turnovem a Jičínem. Zatímco jemné částečky byly zanášeny poblíž jizerské delty, křemitá zrnka písku do velikosti 1-2 mm se spojovala vápnitým a hlinitým tmelem. Tak vznikaly postupně pískovcové skály v dnešním prostoru Prachova, Mužského, Hruboskalska, Turnovska, Maloskalska a jinde. Nejstarší a nejtvrdší vrstvy tvoří křemité cenomanské pískovce. O něco mladší jsou pískovce z období turonu. Svrchní turon vytváří podloží kvádrových pískovců, na nichž vznikala známá skalní města Českého ráje.
Geologická minulost
Ve třetihorách nadále pokračují horotvorné pochody. „Severovýchodní Čechy zasahuje další vlna vulkanické činnosti, kdy žhavá láva vystupuje na povrch rozevřenými trhlinami a dává podobu kopcům Kumburk, Bradlec, Veliš, Mužský aj. V té době vzniká i zcela ojedinělý společný útvar, Trosky. Jedná se o vypreparovaný dvojsopouch z olivinického nefelinitu, jež je symbolem Českého ráje.
Vyhlídka na kapelu
Současný konečný ráz krajiny se utvářel ve čtvrtohorách. Střídáním dob ledových a meziledových byla působením mohutné říční a větrné eroze vymodelována mimo jiné skalní města do své dnešní podoby. Jako váté písky byly uloženy spraše a sprašové hlíny. Mají hospodářský význam nejen pro zemědělce, ale i jako ložiska nerostného bohatství.
Skalní město
Český ráj leží v mírně teplé oblasti, členitý reliéf však způsobuje, že na nevelké ploše dochází ke značným klimatickým kontrastům. Významnou klimatickou hranicí mezi teplejší Jičínskou pahorkatinou a chladnějším Krkonošským podhůřím je Kozákovský hřbet a jeho pokračování směrem k východu. Podle délky teplého a chladného období a podle množství srážek se rozlišuje několik klimatických okrsků, od mírně teplého a mírně vlhkého, které v Českém ráji převládají, až po chladnější a srážkově dost bohaté okresy při úpatí Jizerských hor a Krkonoš.
Průměrná roční teplota
Nejkrásnější a nejvýznamnější místa Českého ráje spojuje již desetiletí Zlatá stezka s pečlivě udržovanými červenými značkami. Celá páteř oblasti se vine a klikatí v celkové délce devadesáti devíti kilometrů roztodivnými směry od Mnichova Hradiště až do Jičína, překonává údolí, vršky, potoky, lučiny, skalní města, středověké hrady i borovicové lesy. Pokud si člověk vybere Český ráj pro dovolenou nebo jako zajímavou prohlídku, bude mít nepřeberné množství typů na výlet. Od návštěvy hradu, zámku, zřícenin, skalního města, přírodních zajímavostí, městské věže, muzea atd. Inspiraci lze hledat z různých internetových portálů, například česky-raj.info.cz.
Turistické cíle
Zastávka č. 1: První zastávkou vám bude skalní okno, které se nachází na skále jménem xxx. Na této skále je vidět několik skalních forem, vy si všimněte především skalního okna a skalního sloupu. Jak vzniká skalní sloup a jak se mu říká lidově. Existuje legenda, podle které si můžete splnit přání. Postavte se zády k této skále, do ruky si vezměte šišku a hoďte za sebe - přitom si něco přejte. Pokud šiška proletí otvorem ve skále, vaše přání bude splněno. Jsou však dvě varianty legendy- podle první je počet pokusů neomezený a když se netrefíte, nic se nestane, druhá varianta říká, že pokusy jsou jen 3 a když se netrefíte, s vaším přáním to dopadne zle. Rekapitulace: 1. Jak se skála jmenuje?, 2. Jak vzniká skalní sloup?, 3. Jaký je lidový název pro skalní sloup? Odpovědi pro první stage se nacházejí na tabuli Osudová.
Skalní okno
Zastávka č. 2: O kousek dále po turistické cestě se nachází další místo, které bych vám chtěl ukázat. Naproti této stage se nachází socha, která je umístěná do skalní průrvy. Zajímalo by mě, koho tato socha znázorňuje, případně i pokud budete vědět, čí je tato socha patronem. Rekapitulace: Jak se jmenuje socha, která je umístěná naproti této stage? Odpovědi pro stage 2 se nacházejí na tabuli Osudová.
Skalní stěna
Zastávka č. 3: Cesta pokračuje dále a my se zastavujeme u další skály, kde budeme hledat Tafone. Cestou od sochy sv. xxx směrem k zámku je potřeba se otočit, jinak tafone přejdete a zároveň zvednout oči, jinak je neuvidíte. Na předchozí tabuli jste si mohli přečíst, jak tafone vzniká, takže nebude těžké tuto otázku zodpovědět. Jak vzniká tafone a kde se tafone objevuje? Rekapitulace: 1. Jak vzniká tafone, 2. Kde se tafone objevuje? Odpovědi pro stage 3 se nacházejí na tabuli Osudová.
Tafone
Zastávka č. 4: Další zastávka pro Vás bude mimo turistickou cestu, o to větší to bude překvapení, co se tam bude skrývat. Tvar se nachází na levé straně cestou k zámku. Bohužel u této mnou vybrané stage není informační tabule, odpovědi proto hledejte na následující tabuli v zámecké rokli. Při vstupu do zámecké rokle si lze všimnout rostlin, které nejsou pro skalní město typické. Které to jsou? Napište alespoň dvě. Tyto rostliny se zde vyskytují díky tzv. eutrofizaci. Co to znamená? Jak se odborně nazývá jev, při kterém invazní druhy rostlin vytlačují původní vegetaci? Ještě jedna dobrovolná otázka ke skalní bráně. Jak se nazývá naše největší skalní brána a v jakém národním parku se nachází? Rekapitulace: 1. Které rostliny jsou v této oblasti pro skalní město netypické? Napiš alespoň dvě. 2. Co to je eutrofizace?, 3. Jak se nazývá odborně jev, při kterém invazní druhy vytlačují ze svých stanovišť původní vegetaci?, 4. Jak se jmenuje naše největší skalní brána a kde se nachází? (dobrovolná otázka) Odpovědi pro stage 4 se nacházejí na tabuli Zámecká rokle.
Skalní brána
Zastávka č. 5: Po xxx značené turistické cestě se dostanete na xxx vyhlídku, ze které je za slunečného počasí nádherný pohled na zámek Hrubá Skála a v dáli také Trosky. Přímo na vyhlídce se nachází pamětní deska, zajímalo by mě, jaká tělovýchovná jednota je zde zvěčněna. Rekapitulace: 1. Jaká turistická barva vás zavede k vyhlídce?, 2. Jak se jmenuje vyhlídka?, 3. Jaká TJ se nachází na pamětní desce? Odpovědi pro stage 5 hledejte u vyhlídky na zámek (není její pravé jméno).
zámek Hrubá Skála
Zastávka č. 6: Cestou k dalšímu bodu naší cesty na žluté a současně i modré turistické cestě potkáte zbytky kdysi lázeňské cesty, na které se nacházely léčivé prameny. Dnes se z této cesty zachovaly pouze tři. Každý nese své jméno, proto by mě zajímalo, které to jsou? Před samotnou stage se nejspíše trochu zapotíte. Bude Vás totiž čekat výstup po schodech nahoru. Až se konečně vyškrábete nahoru, bude vám odměnou velký průchozí skalní komín. Samotná oblast s průchodem skalním komínem nese slavné jméno, se kterým se lze setkat u západního pobřeží Nilu. Jaké to je? Pískovcové skalní město vzniká procesem eroze. Ten stále probíhá a nelze zastavit. Na skály však působí a působily i další dva faktory, které erozi zrychlily. Které? Rekapitulace: 1. Jak se jmenují tři prameny, které se nacházejí na žluté a současně modré turistické cestě?, 2. Jaké nese jméno skalní komín?, 3. Pískovcové město vzniklo procesem eroze, na skály ale působil a působí i jiné faktory, které dva to jsou? Odpovědi pro stage 6 najdete jednak při chůzi na turistické cestě, tak i na informační tabuli Pod ...
Skalní komín
Zastávka č. 7: Další zajímavou zastávkou je skalní amfiteátr. K tomu se lze dostat sestupem po shodech od skalního komínu po modré turistické cestě. Pro lokalitu se vžili dva názvy. Ten první označuje název amfiteátru a ten druhý spíše lidový název pro tvar, který připomíná. Jaké jsou tyto názvy? Oblast byla po douhou dobu člověku skryta, objevena byla teprve nedávno. Kdy to bylo a kdo zde prováděl archeologický výzkum? Severní ostrh, někdy také nazývaný Hrad byl využíván jako kolonizační. Bohužel se nedochoval a není znám ani z písemných pramenů. Ve kterém století nejspíše vzniknul? Rekapitulace: 1. Jaké dva názvy má tato lokalita?, 2. Kdy byla oblast objevena a kdo zde prováděl archeologický výzkum?, 3. Na severní straně ostrohu byl kdysi hrad, ve které století nejspíše vznikl? Odpovědi pro stage 7 hledejte na tabuli Čertova ruka.
Amfiteátr
Zastávka č. 8: Další vyhlídka na naší společné procházce po Hruboskalsku. Vaším úkolem bude zjistit, jak se tato vyhlídka jmenuje? Pokud se dobře rozhlédnete, na obzoru uvidíte nejvyšší bod Českého ráje, který je znám svým nalezištěm drahých kamenů a také vyhledávaným místem paraglidingu. Jak se tento kopec jmenuje? Tuto krajinu by měla v blízké budocnosti protnout frekventovaná silnice, spojující Liberec a Lipník nad Bečvou. Jaké nese označení? Rekapitulace: 1. Jak se jmenuje vyhlídka, na které se nacházíte?, 2. Jak se jmenuje nejvyšší bod Českého ráje?, 3. Jak se jmenuje silnice, která by měla protnout srdce Českého ráje? Odpovědi pro stage 8 hledejte na tabuli u vyhlídky.
vyhlídka
Zastávka č. 9: Tento tvar se nachází na Zlaté cestě Českým rájem. Pro někoho to bude obyčejná díra, ale pro nás to bude alespoň na chvíli pseudozávrt. Tato forma je povrchová uzavřená sníženina kruhového, eliptického nebo protáhlého tvaru, připomínající krasový závrt. Dosahuje průměru od několika metrů do několika desítek metrů a hloubky od 1 m do 20 m. Protože se zde nenachází informační tabule, otázky byly čerpány z blízké vyhlídky. Jak se jmenuje osamělá skalní věž řídící svou kapelu? Ve skalním městě lze spatřit mnoho živočichů, při velkém štěstí i největší žijící sovu, jejíž rodové jméno je Bubo bubo. Jaký je její český název? Která invazní dřevina je velmi nebezpečná pro naší přírodu, především kvůli špatně se rozkládajícímu se jehličí, které vytváří neproniknutelný koberec? Rekapitulace: 1. Jak se jmenuje skalní věž, jež řídí svojí kapelu?, 2. Jak se česky nazývá sova Bubo bubo?, 3. Která invazní dřevina je pro naší přírodu nebezpečná? Odpovědi pro stage 9 hledejte jednak na informační tabuli vyhlídka U Lvíčka a také vyhlídka Na Kapelu.
Pseudozávrt
Zastávka č. 10: Tento pohádkový les nebo také arboretum se nachází na červené turistické cestě. Vstup je zde zdarma a při troše štěstí bude otevřena čajovna s venkovním posezením pro načerpání životní energie :-) Zajímalo by mě, kdo se zasadil pro založení Arboreta a v jaké to bylo roce? V Arboretu se také nachází jeden z největších stromů planety Sekvojovec obrovský. Dorůstá výšky 100 metrů a dožívá se věku 2 až 3 tisíc let. Dokážete zjistit kolik jich je zde je vysazeno? (můžete zkusit odhadnout i jeho momentální výšku) Rekapitulace: 1. Kdo založil Arboretum?, 2. V jakém to bylo roce?, 3. Kolik Sekvojovců obrovských je zde vysazeno? Odpovědi pro stage 10 hledejte na tabuli Arboretum Bukovina.
Arboretum
Zastávka č. 11: Skalní hřib se nachází mimo značenou turistickou cestu nedaleko od Arboreta. Jeho nalezení by vám nemělo dělat problémy. Skalní hřib je skalní mezoforma modelována působením geomorfologických činitelů do hřibovitého tvaru. Horní část, kterou nazýváme hlava, všude přečnívá přes spodní část označovanou noha skalního hřibu. Na modelaci nohy se významně podílí eolická činnost, kdy při zemském povrchu je unášecí, a tím i korazní činnost větší než v horní části skalního útvaru. Protože v blízkosti hřibu není informační tabule, odpovědi hledejte u Arboreta. Českým rájem prochází tzv. Zlatá stezka Českého ráje. Zajímalo by mě, kdy tato stezka vznikla a jak je dlouhá? Rekapitulace: 1. Kdy vznikla tzv. Zlatá stezka Českého ráje?, 2. Jak je tato stezka dlouhá? Odpovědi pro stage 11 hledejte na tabuli Arboretum Bukovina.
Skalní hřib
Zastávka č. 12: Na této zastávce bude ukázáno, jak dokáže být skála modelovatelná lidskou rukou. Podle historických záznamů bylo toto místo vytvořeno sochařem Chládkem z Turnova, jež jej vyhotovil pro Františka Adama z Valdštejna. Sochař vytesal do skály oltář lásky, vedle něhož stála nahá milenecká dvojice. Oltář byl zakončen soškou Amora. Naproti, ve skalní prohlubni, byla vytesána široká pohovka, pod níž se choulí dva lvi. Zajímalo by mě, kdy nejspíše sochařské výtvory vznikly? Jak je vidět, ze soch už postupně zůstaly jen fragmenty. Kdo všechno k tomuto zničení napomohl? Při vstupu do Adamova lóže si lze všimnout tmavých štěrbin a nepřeberného množství pavučin. Který pavouk rád využívá toto místo? Rekapitulace: 1. Kdy zde František Adam z Valdštejna vytesal oltář lásky?, 2. Ze sousoší i lóže se už zachovaly pouze fragmenty, kdo všechno ke zničení napomohl?, 3. Jaký pavouk toto místo obývá? Potřebné odpovědi hledejte na info tabuli Adamovo lóže.
skalní gauč
Stage 1: 1. Jak se skála jmenuje?, 2. Jak vzniká skalní sloup?, 3. Jaký je lidový název pro skalní sloup?.
Stage 2: Jak se jmenuje socha, která je umístěná naproti této stage?
Stage 3: 1. Jak vzniká tafone, 2. Kde se tafone objevuje?
Stage 4: 1. Které rostliny jsou v této oblasti pro skalní město netypické? Napiš alespoň dvě. 2. Co to je eutrofizace?, 3. Jak se nazývá odborně jev, při kterém invazní druhy vytlačují ze svých stanovišť původní vegetaci?, 4. Jak se jmenuje naše největší skalní brána a kde se nachází? (dobrovolná otázka)
Stage 5: 1. Jaká turistická barva vás zavede k vyhlídce?, 2. Jak se jmenuje vyhlídka?, 3. Jaká TJ se nachází na pamětní desce?
Stage 6: 1. Jak se jmenují tři prameny, které se nacházejí na žluté a současně modré turistické cestě?, 2. Jaké nese jméno skalní komín?, 3. Pískovcové město vzniklo procesem eroze, na skály ale působil a působí i jiné faktory, které dva to jsou?
Stage 7: 1. Jaké dva názvy má tato lokalita?, 2. Kdy byla oblast objevena a kdo zde prováděl archeologický výzkum?, 3. Na severní straně ostrohu byl kdysi hrad, ve které století nejspíše vznikl?
Stage 8: 1. Jak se jmenuje vyhlídka, na které se nacházíte?, 2. Jak se jmenuje nejvyšší bod Českého ráje?, 3. Jak se jmenuje silnice, která by měla protnout srdce Českého ráje?
Stage 9: 1. Jak se jmenuje skalní věž, jež řídí svojí kapelu?, 2. Jak se česky nazývá sova Bubo bubo?, 3. Která invazní dřevina je pro naší přírodu nebezpečná?
Stage 10: 1. Kdo založil Arboretum?, 2. V jakém to bylo roce?, 3. Kolik Sekvojovců obrovských je zde vysazeno?
Stage 11: 1. Kdy vznikla tzv. Zlatá stezka Českého ráje?, 2. Jak je tato stezka dlouhá?
Stage 12: 1. Kdy zde František Adam z Valdštejna vytesal oltář lásky?, 2. Ze sousoší i lóže se už zachovaly pouze fragmenty, kdo všechno ke zničení napomohl?, 3. Jaký pavouk toto místo obývá?
Odpovědi zasílejte na adresu horava2000@centrum.cz Každému z Vás vřele doporučuji navštívit jednak skalní město, tak i přilehlý zámek Hrubá Skála. Otevírací dobu naleznete na stránkách: http://www.castles.cz/zamek-hruba-skala/ Další kulturní památkou je blízký hrad Valdštejn. Oficiální stránky jsou http://www.hrad-valdstejn.cz/ Zdrojem textů mi byla má vlastní diplomová práce na téma Využití GPS ve výuce geografie na příkladu skalních tvarů Hruboskalska. Fotky byly pořízeny v průběhu dokončování DP. Přiložené mapy v listingu jsou získány ze serveru google.com Pokud se Vám budou zdát otázky nejasné, ozvěte se mi a já rád pomůžu. Jde spíše o to se pobavit, navštívit a dozvědět se opravdu zajímavé věci. U každé stage rád uvítám foto. Osobně bych volil trasu se startem u skalního okna vzhledem k tomu, že se trasa postupně vrátí na zámek. Ale je na každém, jak si trasu zvolí. Ještě bych Vám rád poradil, že většina odpovědí se nachází na informačních tabulích. Odpovědi pro první tři stage se nacházejí na tabuli Osudová. Odpovědi pro stage 4 se nacházejí na tabuli Zámecká rokle. Odpovědi pro stage 5 hledejte u vyhlídky na zámek (není její pravé jméno). Odpovědi pro stage 6 najdete jednak při chůzi na turistické cestě, tak i na informační tabuli Pod ... Odpovědi pro stage 7 hledejte na tabuli Čertova ruka. Odpovědi pro stage 8 hledejte na tabuli u vyhlídky. Odpovědi pro stage 9 hledejte jednak na informační tabuli vyhlídka U Lvíčka a také vyhlídka Na Kapelu. Odpovědi pro stage 10 a 11 hledejte na tabuli Arboretum Bukovina. Poslední zastávku a potřebné odpovědi hledejte na info tabuli Adamovo lóže.
Nacházíte se v chráněné krajinné oblasti, kde jsou stanovena jasná pravidla pohybu a chování.
Přeji hezký výlet