|
Tento skalní suk se nachází v obci Sloup na Českolipsku v Libereckém kraji. Skála samotná se rozkládá nad východní částí obce.
Celá skála je tvořena z největší části především pískovcem. Pískovec je klasická usazená hornina tvořena zrny. Horninu můžeme obecně označit za pískovec v případě, že jeho větší část obsahuje zrna, jejichž velkost je 0,06 až 2 mm. Pískovec může mnohdy vytvořit celá skalní města, plošiny, či pásy členěných skal. Pískovcová města mohou vzniknout za pomoci slunce, mrazu, větru a vody. Díky tektonice a procesu zvětrávání je z pískovcovích desek vytvořeno dosti pozoruhodné okolí. Často se můžeme setkat s křemennými pískovci, kde, jak už samotný název napovídá, značnou část tvoří křemen. Celkově však platí, že složení křemene se liší od místa, kde se vyskytuje. I jeho barvy jsou různé - může být šedý, žlutý, klidně i červený. Je možné ho velmi snadno rozdrolit a stejně lehce i zvětrá. Jeho největší využití je v sochařství, stavebnictví a kamenictví.
Skála je přes 35 metrů vysoká, 100 metrů dlouhá a byla svými budovateli, za které jsou obecně považováni Ronovci, značně rozčleněna. A to především v horních patrech, které jsou téměř nedostupné. Ve skalách jsou proraženy uzounké chodby, vytesán prostor kostela, který je pak zakončen věží.Na jihu je stěna skály vystupňována do zahradních teras. Za asi nejzajímavější místo je zde považována hladomorna, která je utvořena do tvaru džbánu.
|
|
Téměř naprostá většina prostor vytesaných ve skále pochází z období přelomu 17./18. století. V té době zde byla založena poustevna, podle toho se skále také občas říká Poustevnický kámen. Skalní suk byl v západní části dříve upraven do podoby parku, dnes je jen řídce porostlý stromy.
Skalní suk je tvořen z téměř nejstaršího pískovce u nás, který vznikl v druhohorách. Již od pradávna posluhoval lidem jako útočiště, právě díky své mohutnosti. A jak vlastně vůbec takovýto skalní útvar mohl vzniknout? Může za to fakt, že okolí skály samo obsahuje v zemi pískovec, který vznikl klasicky stmelováním zrn, a že je v místě, kde se hornina nachází, velice dobrá propustnost vody. Díky tomu se postupně v hornině tvoří menší pukliny a postupně začíná vznikat stále větší a větší masív. Ten se pak vlivem eroze, která však musí působit po dostatečně dlouho dobu (až desetitisíce let), neustále pomalu zvedá a po čase se v určité výšce ustálí a vzniká tak takovýto pískovcový masív.
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) Jaká je barva pískovce na tomto skalním suku?
2) Jaká je hrubost zrn. pískovce (v milimetrech)?
3) Kdy tento suk vznikl? Nikoliv hrad na něm, ale skála samotná a její tvar.
4) Pomocí své GPS zaměřte souřadnice vchodu do skalního masivu (začátek schodů).
5) Ať skalní suk poznáte lépe - tj. i ze vnitř, kolik schodů musíte vyjít, abyste vyšli k pokladně? (Pokud bude zavřeno, tak kolik k zamčeným dveřím?)
6) Popište způsob vzniku tohoto skalního suku.
7) Úkol: Vytvořte fotografii v místě výchozích souřadnic u schodů na vrcholu hradu sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|