Na podzim roku 1423 se v Praze sesel tzv. svatohavelsky snem, ktery mel zprostredkovat smir mezi katolickou a husitskou slechtou, k cemuz se pridali i prazsti husite. Byl to pokus o zajisteni miru pro zemi, obranu proti mozne zahranicni intervenci, hospodarskou obnovu a zajisteni pravnich jistot.
Byl to pokus vysachovat ze hry taborskou a orebskou obec, coz by vedlo k jejich politicke izolaci a snad i postaveni mimo zakon.
V poslednich kvetnovych dnech se sily svatohavelske koalice pokusily oblehnout Zizkovo vojsko v Kostelci nad Labem, ale tomu se podarilo uniknout.
U Malesova pak doslo k rozhodujici bitve dne 7. cervna 1424.
Jeji liceni v nekterych knihach dalo podnet k ukvapenemu zaveru, ze povestne husitske vozy zde byly pouzity k primemu utoku, ale puvodni prameny mluvi jen o tom, ze se Zizkovym vojskum podarilo nepritele zaskocit v hlubokem udoli a tak dosahnout plneho vitezstvi i bohate koristi. Mezi 1200 padlymi byli rytir Hlas z Kamenice, Cenek z Myslina a praporecnik prazske strany Petr Turkovec. Nekde je mezi padlymi uvaden take Zizkuv zet, ale neni jasne, kdo by jim mel presne byt. Spis nez vozy naplnene kamenim a spoustene dolu z kopce prispela k vitezstvi strelba z houfnic, jejiz vyznam behem nedlouhe doby mnohonasobne vzrostl.
3.1.2020
Změna souřadnic, změna hintu