Říká se, že stojí na místě bývalé hradní studny. Je zasvěcena Proměnění Páně Krista a byla vybudována roku 1771 Josefem Eustachem Kračmer (rožmitálský lesmistr)
Od šedesátých let 19. století se na Třemšíně konávaly Národní slavnosti kterých se účastnili lidé z širého okolí. V roce 1869 byl chystaný tábor lidu zakázán. Dále sem v letech 1905 a 1922 směřovaly výlety konané při sjezdech rožmitálských rodáků. Snad naposledy se národní pouť na Třemšín konala hned po válce, v roce 1946. Upomínku na tyto události naleznete, sestoupíte-li do hradního příkopu (vravo ve směru od kapličky), kde naleznete v mostě vsazenou pamětní desku. V roce 2004 byla tradice třemšínské pouti obnovena. Budete-li se tedy chtít zůčastnit krásné mše pod širým nebem u třemšínské kapličky po které následuje i kulturní program, nezapomeňte si do kalendáře poznačit první neděli po 6. srpnu (Proměnění Páně) Podrobnější informace jistě naleznete před tímto datem na www.rozmitalptr.cz Na třemšínské loučce jsou postaveny stánky s občerstvením a krytým posezením, kde můžete zakoupit řadu domácích pochutin včetně pouťových koláčů.
|
Třemšínská pouť
|
6 -SERPENTÍNY - SALMOVA CESTA
Rozvaliny na vrcholu a zbytky staveb v blízkém okolí nejsou již bohužel zcela pozůstatkem bývalého hradu, ale jedná se o zbytky úprav z doby romantismu, kdy vládu nad rožmitálským panstvím získal v roce 1793 Vilém kníže Salm-Salm, jenž se stal v tomto roce arcibiskupem pražským. Prvky těchto úprav jsou i dnes dobře znatelné. Jedná se predevším o chodníky a prostranství kde stávaly altány. Budete-li zdolávat vrchol od východu po zelené turistické značce, narazíte na serpentíny, jenž bývají také označovány jako Salmova cesta. Zřejmě jediným zmapováním vrcholu a rozložení staveb zůstává náčrtek rožmitálského lékaře j. Kerbra
Tremšín v době Romantismu dle J. Čáky z knihy Brské toulání
|
Náčrtek J. Kerbra z knihy Třemšín - J.P.Hille
|
7 -TŘEMŠÍNSKÁ "ROZHLEDNA" - VRCHOL
Trocha filmové slávy
Kočár do Vídně
Zřejmě poprvé si zvolil filmový štáb lesy kolem Třemšína k natáčení filmu Kočár do Vídně
rok: 1966
Režie: Karel Kachyňa
V hlavních rolích: Iva Janžurová, Jaromír Hanzlík a Luděk Munzar.
0:32:10 – Nemecká kolona stoupá serpentinami
|
0:32:42 – J. Hanzlík se snaží ukrýt kočár v lese
|
0:37:07 – Kočár přijíždí k Gangloffovu kříži
|
0:37:15 – Rozcestí u Gangloffova kříže.
|
0:53:02 – I. Janžurová pozoruje ruské vojáky vedoucí německé zajatce po cestě z Třemšína.
Lotrando a Zubejta
Po třiceti letech se filmaři na Třemšín vrátili a ten se stal místem pro natáčení exteriérů pohádky Lotrando a Zubejta
rok: 1996
Režie: Karel Smyczek
Půjdete-li k vrcholu směrem od kapličky, odbočte před příkopem vlevo (část loučky s pozesením v jejímž rohu strom je) a jděte podel něj. Na jeho konci narazíte na strom na nějž loupežníci v čele se starým raubířem Lotrandem (Jiří Pecha) zavěsili zhruba v 17. minutě filmu obchodníka s bižutérií pana Lustiga (Arnožt Goldflam)
Filmový záběr
|
Reálný záběr
|
Po jeho objevení se Lotrando (Jiří Strach) řítí pro pomoc kolem Třemšínské kapličky
Filmový záběr
|
Reálný záběr
|
S peřinou a pomocí uhání zpět opět kolem kapličky a po mostě přes hradní příkop.
Filmový záběr
|
Reálný záběr
|
Další místa natáčení jsou jen těžko určitelná. Objevíte-li je, neváhejte se o nich zmínit.
Prach a broky
Další filmový strom tentokráte z pokádky spíše pro dospělé Prach a broky naleznete, vydáte-li se před mostem podél příkopu pro změnu vpravo. Ten si zahrál v amatérském filmu (ovšem zpracovaném na profesionální úrovni) pocházejícího z dílny sdružení ROSENTHAL. Právě na něm loupežník Juraj Jánošík v 21. minutě filmu hrál za ranního kuropění na svou fujaru.
Filmový záběr
|
Reálný záběr
|
Ve filmu se setkáte s krásnými záběry okolních lesů a to zejména hřebene nezi vrcholem Třemšína a Hengstu. Chcete-li poznat i další místa natáčení a zároveň se pochochat krásou zmíněného hřebene, vydejte se po žluté turistické značce směrem na Hengst. K místu kde loupežníci přepadli povoz vás zavede keš HENGST a k filmovému úkrytu loupežníků keš ČERTOVO VŘETENO. Rozhodtete-li se absolvovat tento filmový výlet pěšky, doporučuji nechat auto v obci Hutě, po asfaltové cestě a červené turistické značce vystoupat na Třemšín, po žluté přejít po hřebenu (neobcházejte po žluté Holý vrch) na Hengst a odtud dál po žluté k lovecké chadě Roubence, kde žlutou značku opustíte a rovně se po asfaltce dostanete zpět do Hutí. Cyklisty upozorňuji, že žlutá jde po hřebeni převážně lesní pěšinou na níž se nachází několik suťových polí, která se zdolávají špatně i pěšky.
Novoroční pochod na Třemšín
Patříte-li k vášnivým turistům účastnících se rádi turistických pochodů, pak vás srdečně zvu na každoroční Novoroční výstup na Třemšín jehož první ročník se uskutečnil v roce 1971. Start je libovolný a cílem je samozřejmě Třemšín. V Třemšínské boudě si pak můžete vyzvednout diplom za vaši účast a občerstvit se klobásou, čajem či něčím ostřejším. Cestou se můžete setkat s rozmanitými způsoby zdolání vrcholu. Někdo volí běžky, jiný psí spřežení či koně, jiná skupinka volí koňské síly spoutané v motorech maloobjemových motocyklů povětšinou z produkce firmy Jawa (napodobit se je nepokoušejte. Je sem vjezd zakázán). Všude ale narazíte na postávající skupinky přející si vše nejlepší do nového roku a na jejich okolo pobíhající čtyřnohé miláčky roztodivných ras a velikostí. A to vše dohromady tvoří jedinečnou atmosféru prvního dne nového roku. A jelikož se říká "Jak na Nový rok, tak po celý rok", je novoroční výstup na Třemšín jistě tou správnou volbou jak do nového roku vstoupit.
Bývalo hezkým zvykem, že kdo dosáhl na Nový rok vrcholu jako první, našel zde jako odměnu lahvinku. Dnes tomu tak již není, každopádně rozhodnete-li se strávit na Třemšíně přímo půlnoc, nebudete jistě za hezkého počasí litovat a tento zážitek vám bude určitě dostatečnou odměnou.
---------------------------------------------------------------------------------
Závěrem bych chtěl vyzdvihnout a poděkovat místní lesní správě a podniku Lesy ČR, jenž tento prostor v minulosti obhospodařovali. Všechny přístřešky, ukazatele a informační tabule které zde naleznete jsou jejím dílem. Bohužel většina z nich po restutici a navrácení Arcibiskupství praškému zmizela. V roce 2009 byla prohloubena a upravena Třemšínská studna a v roce 2013 byla doplněna stříškou a rumpálem. Z díry v zemi naplněné ztrouchnivelým dřevem a lepenkou se stal opět partyzánský bunkr. A nesmíme zapomenout ani na opravu Třemšínské kapličky a zejména Tremšínské boudy, při jejíchž rekonstrukci byly nalezeny zajímavé architektonické prvky a byla zprístupnena, aby poskytla útocište tem jenž Tremšín navštíví.
Odkud a kudy kam
Jako možné parkovište mohu doporučit:
- Hájovna Na Dědku (N 49° 33.989 E 013° 48.280) a odtud dále po zelené turistické značce. Zhruba polovinu cesty budete absolvovat po asfaltu a dále se po poměrné kvalitní zpevněně lesní cestě projdete i Salmovou cestou(6).
- Obec Hutě. Malé parkoviště se nalézá na konci obce před hájovou (N 49°35.38433', E 13°48.15860'). Odtud vede asfaltová cesta téměř až k vrcholu po červené turistické značce. Jestliže budete mít dostatek sil, doporučuji se vrátit do Hutí po žluté turistické značce přes Holý vrch (neobcházejte ho po žluté, ale jděte stále rovně a na žlutou se za ním se opět napojíte), Hengst (Kobílí hlavu) a odtud sestoupit stále po žluté až k chatě Roubence (Možnost občersvení u studánky) a odtud zpět po asfaltu a již neznačené asfaltové cestě do Hutí. Procházka po hřebenu opravdu stojí za to. O možnosti odlovu dalších keší nemluvě. Okruh má cca 10 km a vede pěšinami a místy suťovými poli, není tedy vhodný pro cyklisty nebo kočárek. Takto tedy vypadá doporučený okruh s odlovením keše na mapě.
Pamatujte na to, že se nacházíte v CHKO.
|