Skip to content

Tremsinsky poklad Traditional Cache

Hidden : 3/31/2010
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Keš vás zavede pod vrchol Třemšína k Tremšínské studni, k níž se váže zajímavá pověst.

2.3.2024

Po těžbě je přístup ke keši drobně ztížen. Nicméně keš je dostupná.

Není nutné nijak decimovat okolní borůvčí a pozor na nově vysazené stromky.
Pro snadnější cestu ke keši použijte nápovědu.


! Víčko je šroubovací !

tremsinsky pohlad

Pamatujte na to, že se nacházíte v CHKO.

Kdo nerad čte a má raději hýbací obrázky, může informace o Třemšíně načerpat z pořadu Toulavá kamera

Kdo raději poslouchá, může si o Třemšíně poslechnout na ČRo Plzeň

Třemšín byl od pradávna velmi důležitým místem pro celou tuto oblast. Na Třemšíně uctívali naši pohanští předkové svá božstva a v době válek hledal okolní lid útočiště v jeho hlubokých lesích. Přímo na vrcholu bylo zbudováno útočiště s kamennými hradbami a valy a i proto lidé vzhlíželi k Třemšínu jako ke svému ochránci.
Později byl v těchto místech zbudován hrad patřící rodu Buziců, který byl pojmenován podle Buza, jehož syn Stríšek jinak též Jetríšek zvaný vynikal neobyčejnou odvahou a silou. I o něm vypráví pověst, že holýma rukama zdolal podobně jako Bivoj divokou svini a proto do svého znaku přijal kančí hlavu. Když roku 1110 padl Jetríšek při obraně Vyšehradu proti Polákům, přijali Buzici kančí hlavu do svého rodového znaku, a protože sídlili na Třemšíně začalo se jim říkat páni z Třemšína. Kančí hlava je dodnes i ve znaku města Rožmitál pod Třemšínem. Tito potomci stáli pak za husitských válek na katolické straně a proto když po roce 1420 přišli husité do tohoto kraje, obrátili svou sílu po vypálení teslínského kláštera i proti svým odpůrcům z Třemšína a hrad zcela zničili.
Pověst vypráví že hrad dlouho odolával a již se zdálo, že útoku husitů odolá, když táborským došlo střelivo. Tu ale jeden z vojáků nasypal do děla lískové oříšky, které si přinesl právě od teslínského kláštera a jim již předchozím ostřelováním poničená hlavní věž neodolala. Proto prý na úpatí Třemšína rostou lísky, jejichž oříšky připomínají přilbice husitských bojovníků.

Jednou z mála pamětnic zašlé slávy je i hradní studna ke které se vypravíme. Bývala kdysi opravdovou studní, ale za léta do ní okolní buky navály spousty listí, které její dno zvýšilo na tolik, že dnes je její hloubka jen pár metru. Váže se k ní ovšem zajímavá pověst.

O TREMSINSKEM POKLADU


Zámek v Rožmitále p. Tř.

Pověst mluví o zlatém pokladu ukrytém ve studni. Konkrétně o třech zlatých prutech nebo-li tří zlatých šínech (odtud i název Tremšín), které je možno spatřil pouze jednou v roce a to v čase čtení pašijí na Velký pátek, kdy se země otvírá, aby vydala své poklady. Pro získání pokladu je ovšem nutné po celou dobu cesty zachovat naprostou mlčenlivost a to až do doby, kdy nálezce donese poklad pod svou střechu. Jako většina pokladu má i ten tremšínský svého ochránce. Je jím malý muziček jehož vráščitá tvar připomíná kuru stromu, má dlouhé bílé vousy až po kolena, oblečený je do modrošedých kalhot, hnědé kamizoly se zeleným límcem a na hlavě nosívá zelenou čepičku. S oblibou sedával na mostu před hradní bránou a pozoroval příchozí. V okamžiku, kdy se k němu ale Nekudo přiblížil seskočil hbitě do hradního příkopu a beze stopy zmizel. Přebývá ve starých hradních chodbách z nichž jedna vedla z tremšínského hradu až na zámek v Rožmitále.

Jednou se smluvili tři sousedé z nedalekého Roželova že se pokusí zlatý poklad vyhledat. Vyrazili tedy na Velký pátek, když lidé ze vsi odcházeli na bohoslužbu do Hvoždan a zcela tiše a beze slova stoupali k vrcholu Tremšína. Došli až ke studni na jejímž okraji poklekli a s napětím pozorovali hladinu. Náhle v lese zavládlo zvláštní ticho. Utichl zpěv ptáku a i vánek dosut ševelící v korunách stromů náhle ustal. Srdce sousedu vzrušeně tloukla, když se klidná hladina zčeřila drobnými vlnkami a sousedé spatřili, jak z vody vystupují tři zlaté pruty. Každý uchopil jeden z nich a snažil se jej vytáhnout z vody. Tahali s námahou a usilovně a když už se zdálo, že poklad je v jejich moci, zaburácel lesem nad jejich hlavami mohutný hlas: „Roželov hoří, Roželov hoří!“. „Pro pana krále!“ zvolali zděšeně sousedé jako jedněmi ústy a v témže okamžiku zmizel i zlatý poklad. Sousedé nemeškali a utíkali lesem zpět k domovu. Když ale doběhli na kraj lesa uzřeli nedotčené roželovské chalupy a za jejich zády se lesem v korunách stromů nesl hlasitý smích, který doléhal k jejich sluchu ještě když vcházeli do vesnice. To se tremšínský mužícek, který je schopen zaburácet hlasem obra, smál našim třem sousedum, kterým překazil jejich touhu po pokladu. Sousedé se mlcky rozešli a po pokladu již nikdy nezatoužili.

Zatoužili ale jiní. Jedním z nich byl i vojenský vysloužilec s červenou čepicí, zřejmě husar. Když se i on se svými kamarády snažil ze studny uzmout zlaté pruty, zaburácelo lesem: „Ten s červenou čepicí je můj!“ „Proč právě já?“ vykřikl zdešene vysloužilec a v tu ránu poklad zmizel. Všichni se zdešene rozhlíželi kolem, když se lesem opět nesl skřítkův mohutný smích.

TŘEMŠÍNSKÉ ZAJÍMAVOSTI

Není Velký pátek, nedodrželi jste naprostou mlčenlivost nebo se vám z jiného důvodu poklad nezjevil? Nevadí. Třemšín ukrývá mnoho dalších pokladů a zajímavostí. Tak tedy vzhůru za prvním z třemšínských pokladů a kdo ví, třeba se vám při vašich toulkách podaří zahlédnou i třemšínského mužíčka.

Mapa

1 - TŘEMŠÍNSKÁ STUDNA

Souřadnice keše vás zavedou nedaleko od ní. Není zřejmě původní hradní studnou. Ta původní byla v minulosti údajně zasypána a na jejím místě byla postavena Třemšínská kaple (5).


Před rekonstrukcí
po rekonstrukci
Rekonstrukce 2009

Tuning 2013


2 - PARTIZÁNSKÝ BUNKR

Vydátel-li se od studny (1) dál po ceste po zelené turistické značce, dorazíte pochvíli k partizánskému bunkru. Nyní jej díky přistupovému schodišti najdete bez problémů, ale ještě v 80tých letech minulého století byl dokonale maskován větvemi přilehlého smrku a nalézt ho nebylo příliš jednoduché.


Před rekonstrukcí

Po rekonstrukci


O aktivitě odboje v okolí Třemšína vypovídá i četnost zbudovaných lesních úkrytů, které byly využívány jak členy odboje, tak uprchlíky ze zajateckých táborů. Úkryty byly budovány pracovníky lesního závodu a zásobovány místními obyvateli a to i za cenu, že se v případě prozrazení vystavili postihu. Někteří z nich opravdu nakonec zaplatili za tuto činnost i životem. Na místa pohnutých válečných událostí vás v okolí zavede i několik keší. Zde je výčet několika z nich:

Koenigsmark cache - Němým svědkem událostí je hájovna na Dědku, kde se scházeli členové odboje a kterou časně ráno 26.10.1944 obklíčilo gestapo. Při přestřelce byl zabit syn hajného František Konigsmark a sám hajný, nevida jiného východiska, se pokusil o sebevraždu. Bohužel se jen postřelil a byl tedy převezen do příbramské nemocnice, kde krátce na to zraněním podlehl. Následovalo zatčení Konigsmarkovi ženy a přepadení hájovny Nuslovna, kde došlo rovněž k zatýkání a to i čtyř lesních dělníků, kteří v tu dobu procházeli náhodně kolem.
PARTYZÁN - Tato keš vás zavede k místu mezi Radošicemi a Mladým Smolivcem, kde se nacházel jeden z těchto úkrytů.

Informace o odboji v okolí Třemšína můžete také načerpat z pořadu ČT Neznámí hrdinové - Smrt pod Třemšínem

Z pořadu ČT kde vystupuje ředitel Hornického muzea Příbram J.Felfl a místní badatel F. Hála. HISTORIE.CS - Partyzáni v českých luzích a hájích


Úkryty v okolí Třemšína z knihy Odboj pod Třemšínem - Vojtěch Laštovka

3 - TŘEMŠÍNSKÁ BRÁNA


Třemšínská brána
K Třemšínské bráně, která je nazývána i jako Buk dvoják nebo Buk brána, se dostanete nejrychleji půjdete-li dále od Partizánského bunkru (2) po zelené turistické značce a následně sestoupíte lesem. Jestli se ale nechcete hnát lesem z kopce za šipkou, dostaňte se na cestu po které vede červená turistická značka. Z cesty vede k bráně pěšina a je z ní dobře viditelná. Nemůžete ji tedy minout. Pokud budete procházet samotnou branou doporučuji si pri jejím průchodu něco přát. Mělo by se vám to splnit.

listopad.2017 - Buk dvoják byl poškozen vichřicí. Uvidíme jestli toto poškození ustojí. Doporučuji tedy návštěvu této zajímavosti než zmizí v propadlišti dějin. http://www.brdy.org/content/view/338/38/

Jaro 2018 - I přes poškození buk obrazil a má se se k životu. Snad mu to vydrží.


4 -TŘEMŠÍNSKÁ BOUDA

Nejen vyznavači vícedenního putování jistě uvítájí možnost azilu v Tremšínské boudě, která vám za nepříznivého počasí může poskytnout útočište. Bohužel již nejsou k dispozici lavice se stolem a kamínka, ale bouda je stále přístupná. Za těch několik let co je bouda zrekonstruována a volně přístupná jsem nezaznamenal známky vandalismu. Rozhodnete- li se tedy využít pohostinosti této stavby, pokračujte prosím v této pěkné tradici. Během bobytu se můžete pokochat zajímavými architektonickými prvky, které odhalila rekonstrukce.

Vedle boudy můžete vidět Gangloffův kříž, který nechal postavit na památku svého působení knížecí arcibiskupský lesmistr Karel Gangloff a to roku 1870. Tento muž se zapsal do historie zejména vynálezem některých lesnických přístrojů. Nejznámější je však jeho stroj na výrobu šindele tzv. šindelka. Tu se podařilo objevit až na slovensku. Podbrské muzeum ji získalo, zrekonstuovalo a můžete ji v jejich expozici nejen vidět ale příležitostně je prezentována i v chodu. Dále se Karel Gangloff zapsal do dějin svými postupy v lesním hospodářství. Jeho rukopis můžete vidět v lesích do dnes a to zejména navštívíte-li některý z Brských vrcholů. Jistě vám neuniknou přímé linky přerušující zelené moře lesů. Právě tyto linky dělí jednotlivé porosty. Kříž samotný je ukázkou díla zaniklých arcibiskupských sléváren sídlících v Rožmitále.

2021 - Po předchozí celkové rekonstrukci z let 2006-2007 došlo k výměně střešní krytiny.https://apha.cz/novinky/tremsinska-kaple-dostala-novou-strechu/

Pred rekoustrukci
Rekonstrukce
Po rekoustrukci


5 -TŘEMŠÍNSKÁ KAPLE

Říká se, že stojí na místě bývalé hradní studny. Je zasvěcena Proměnění Páně Krista a byla vybudována roku 1771 Josefem Eustachem Kračmer (rožmitálský lesmistr)

Od šedesátých let 19. století se na Třemšíně konávaly Národní slavnosti kterých se účastnili lidé z širého okolí. V roce 1869 byl chystaný tábor lidu zakázán. Dále sem v letech 1905 a 1922 směřovaly výlety konané při sjezdech rožmitálských rodáků. Snad naposledy se národní pouť na Třemšín konala hned po válce, v roce 1946. Upomínku na tyto události naleznete, sestoupíte-li do hradního příkopu (vravo ve směru od kapličky), kde naleznete v mostě vsazenou pamětní desku. V roce 2004 byla tradice třemšínské pouti obnovena. Budete-li se tedy chtít zůčastnit krásné mše pod širým nebem u třemšínské kapličky po které následuje i kulturní program, nezapomeňte si do kalendáře poznačit první neděli po 6. srpnu (Proměnění Páně) Podrobnější informace jistě naleznete před tímto datem na www.rozmitalptr.cz Na třemšínské loučce jsou postaveny stánky s občerstvením a krytým posezením, kde můžete zakoupit řadu domácích pochutin včetně pouťových koláčů.

Třemšínská pouť


6 -SERPENTÍNY - SALMOVA CESTA

Rozvaliny na vrcholu a zbytky staveb v blízkém okolí nejsou již bohužel zcela pozůstatkem bývalého hradu, ale jedná se o zbytky úprav z doby romantismu, kdy vládu nad rožmitálským panstvím získal v roce 1793 Vilém kníže Salm-Salm, jenž se stal v tomto roce arcibiskupem pražským. Prvky těchto úprav jsou i dnes dobře znatelné. Jedná se predevším o chodníky a prostranství kde stávaly altány. Budete-li zdolávat vrchol od východu po zelené turistické značce, narazíte na serpentíny, jenž bývají také označovány jako Salmova cesta. Zřejmě jediným zmapováním vrcholu a rozložení staveb zůstává náčrtek rožmitálského lékaře j. Kerbra


Tremšín v době Romantismu dle J. Čáky z knihy Brské toulání

Náčrtek J. Kerbra z knihy Třemšín - J.P.Hille


7 -TŘEMŠÍNSKÁ "ROZHLEDNA" - VRCHOL


Vrchol
Půjdete-li k vrcholu směrem od kapličky musíte překonat hradní příkop překlenutý mostem. I ten je dílem knížete Salma. Je to právě onen most kde tremšínský mužíček rád vysedává. Na pravé straně můžete vidět již zmíněnou upomínku na v minulosti konané třemšínské pouti ve formě pamětní desky a o něco výše kámen s letopočetem, který zřejmě odkazuje na vznik mostu.

Třemšínská rozhledna stojí na místě bývalého hradního paláce. Nejedná se o rozhlednu v pravém slova smyslu, ale o upravenou trigonometrickou věž. Další důvodem proč nazvat objekt rozhlednou jen v uvozovkách je její stav, který je natolik kritický, že byly odstraněny přístupové žebříky a bylo tak zabráněno v přístupu na ní. Již léta se rýsují vize nové rozhledny. Realizace ovšem naráží na neustále změny majitelů polesí. Nic méně vítězný vzhled nové rozhledny je již znám a můžete se jím pokochat na http://www.earch.cz/cs/lukas-pejsar-rozhledna-na-vrchu- tremsine Nepřístupnou rozhlednu vám snad vynahradí aspoň možnost zvěčnit se podpisem ve vrcholové knize a výhled na Rožmitál a jeho okolí.

25.7.2015 - Torzo rozhledny padlo za oběť požáru. Možná je dobře, že se tak stalo dříve, než došlo ke zranění některého z návštěvníků. http://www.brdskyspoj.cz/definitivni-konec-stare- tremsinske- rozhledny.html

Po církevních restitucích se tyto pozemky staly majetkem Arcibiskupství pražského a celé martyrium jednání o výstavbě rozhledny s vlastníkem pozemků by se mělo rozjed na novo. Ovšem dle mých informací se Arcibiskupství pražské vyjádřilo ve smyslu, že je si vědomo váženosti Třemšína pro region a stavbu rozhledny přebírá na svá bedra. Tak uvidíme.

27.4.2018 - Realizace rozhledny v režii Arcibiskupství prašského nabývá konkrétní podoby. http://www.objevbrdy.cz/nova-tremsinska-rozhledna-probiha-projektova-priprava-pro-vydani-stavebniho-povoleni.html

31.7.2019 - Realizace rozhledny se blíží. Mluví se o příštím roce. https://region.rozhlas.cz/lesnici-se-tesi-na-novou-rozhlednu-na-vrchu-tremsin-umozni-jim-hlidat-lesni-8020666?fbclid=IwAR00E8f8ehBXqWAFy8q3bfhcKQdTFC4CuZjVoLpTaielUs3uw_ey5IMkMRo

10.2019 - Realizace rozhledny je opět v nedohlednu. Arcibiskupství pražské neuspělo s žádostí o grant z Ministerstva pro místní rozvoj ČR, který měl významnou měrou pomoci při zajištění financování výstavby a navíc udeřila kůrovcová kalamita. http://www.objevbrdy.cz/definitivne-potvrzeno-vystavba-tremsinske-rozhledny-se-odklada-na-neurcito.html


Trocha filmové slávy

Kočár do Vídně

Zřejmě poprvé si zvolil filmový štáb lesy kolem Třemšína k natáčení filmu Kočár do Vídně

rok: 1966
Režie: Karel Kachyňa
V hlavních rolích: Iva Janžurová, Jaromír Hanzlík a Luděk Munzar.


0:32:10 – Nemecká kolona stoupá serpentinami

0:32:42 – J. Hanzlík se snaží ukrýt kočár v lese


0:37:07 – Kočár přijíždí k Gangloffovu kříži

0:37:15 – Rozcestí u Gangloffova kříže.


0:53:02 – I. Janžurová pozoruje ruské vojáky vedoucí německé zajatce po cestě z Třemšína.


Lotrando a Zubejta

Po třiceti letech se filmaři na Třemšín vrátili a ten se stal místem pro natáčení exteriérů pohádky Lotrando a Zubejta

rok: 1996
Režie: Karel Smyczek

Půjdete-li k vrcholu směrem od kapličky, odbočte před příkopem vlevo (část loučky s pozesením v jejímž rohu strom je) a jděte podel něj. Na jeho konci narazíte na strom na nějž loupežníci v čele se starým raubířem Lotrandem (Jiří Pecha) zavěsili zhruba v 17. minutě filmu obchodníka s bižutérií pana Lustiga (Arnožt Goldflam)


Filmový záběr

Reálný záběr

Po jeho objevení se Lotrando (Jiří Strach) řítí pro pomoc kolem Třemšínské kapličky


Filmový záběr

Reálný záběr

S peřinou a pomocí uhání zpět opět kolem kapličky a po mostě přes hradní příkop.


Filmový záběr

Reálný záběr

Další místa natáčení jsou jen těžko určitelná. Objevíte-li je, neváhejte se o nich zmínit.



Prach a broky

Další filmový strom tentokráte z pokádky spíše pro dospělé Prach a broky naleznete, vydáte-li se před mostem podél příkopu pro změnu vpravo. Ten si zahrál v amatérském filmu (ovšem zpracovaném na profesionální úrovni) pocházejícího z dílny sdružení ROSENTHAL. Právě na něm loupežník Juraj Jánošík v 21. minutě filmu hrál za ranního kuropění na svou fujaru.


Filmový záběr

Reálný záběr

Ve filmu se setkáte s krásnými záběry okolních lesů a to zejména hřebene nezi vrcholem Třemšína a Hengstu. Chcete-li poznat i další místa natáčení a zároveň se pochochat krásou zmíněného hřebene, vydejte se po žluté turistické značce směrem na Hengst. K místu kde loupežníci přepadli povoz vás zavede keš HENGST a k filmovému úkrytu loupežníků keš ČERTOVO VŘETENO. Rozhodtete-li se absolvovat tento filmový výlet pěšky, doporučuji nechat auto v obci Hutě, po asfaltové cestě a červené turistické značce vystoupat na Třemšín, po žluté přejít po hřebenu (neobcházejte po žluté Holý vrch) na Hengst a odtud dál po žluté k lovecké chadě Roubence, kde žlutou značku opustíte a rovně se po asfaltce dostanete zpět do Hutí. Cyklisty upozorňuji, že žlutá jde po hřebeni převážně lesní pěšinou na níž se nachází několik suťových polí, která se zdolávají špatně i pěšky.

Novoroční pochod na Třemšín

Patříte-li k vášnivým turistům účastnících se rádi turistických pochodů, pak vás srdečně zvu na každoroční Novoroční výstup na Třemšín jehož první ročník se uskutečnil v roce 1971. Start je libovolný a cílem je samozřejmě Třemšín. V Třemšínské boudě si pak můžete vyzvednout diplom za vaši účast a občerstvit se klobásou, čajem či něčím ostřejším. Cestou se můžete setkat s rozmanitými způsoby zdolání vrcholu. Někdo volí běžky, jiný psí spřežení či koně, jiná skupinka volí koňské síly spoutané v motorech maloobjemových motocyklů povětšinou z produkce firmy Jawa (napodobit se je nepokoušejte. Je sem vjezd zakázán). Všude ale narazíte na postávající skupinky přející si vše nejlepší do nového roku a na jejich okolo pobíhající čtyřnohé miláčky roztodivných ras a velikostí. A to vše dohromady tvoří jedinečnou atmosféru prvního dne nového roku. A jelikož se říká "Jak na Nový rok, tak po celý rok", je novoroční výstup na Třemšín jistě tou správnou volbou jak do nového roku vstoupit.


Bývalo hezkým zvykem, že kdo dosáhl na Nový rok vrcholu jako první, našel zde jako odměnu lahvinku. Dnes tomu tak již není, každopádně rozhodnete-li se strávit na Třemšíně přímo půlnoc, nebudete jistě za hezkého počasí litovat a tento zážitek vám bude určitě dostatečnou odměnou.

---------------------------------------------------------------------------------

Závěrem bych chtěl vyzdvihnout a poděkovat místní lesní správě a podniku Lesy ČR, jenž tento prostor v minulosti obhospodařovali. Všechny přístřešky, ukazatele a informační tabule které zde naleznete jsou jejím dílem. Bohužel většina z nich po restutici a navrácení Arcibiskupství praškému zmizela. V roce 2009 byla prohloubena a upravena Třemšínská studna a v roce 2013 byla doplněna stříškou a rumpálem. Z díry v zemi naplněné ztrouchnivelým dřevem a lepenkou se stal opět partyzánský bunkr. A nesmíme zapomenout ani na opravu Třemšínské kapličky a zejména Tremšínské boudy, při jejíchž rekonstrukci byly nalezeny zajímavé architektonické prvky a byla zprístupnena, aby poskytla útocište tem jenž Tremšín navštíví.

Odkud a kudy kam

Jako možné parkovište mohu doporučit:

- Hájovna Na Dědku (N 49° 33.989 E 013° 48.280) a odtud dále po zelené turistické značce. Zhruba polovinu cesty budete absolvovat po asfaltu a dále se po poměrné kvalitní zpevněně lesní cestě projdete i Salmovou cestou(6).

- Obec Hutě. Malé parkoviště se nalézá na konci obce před hájovou (N 49°35.38433', E 13°48.15860'). Odtud vede asfaltová cesta téměř až k vrcholu po červené turistické značce. Jestliže budete mít dostatek sil, doporučuji se vrátit do Hutí po žluté turistické značce přes Holý vrch (neobcházejte ho po žluté, ale jděte stále rovně a na žlutou se za ním se opět napojíte), Hengst (Kobílí hlavu) a odtud sestoupit stále po žluté až k chatě Roubence (Možnost občersvení u studánky) a odtud zpět po asfaltu a již neznačené asfaltové cestě do Hutí. Procházka po hřebenu opravdu stojí za to. O možnosti odlovu dalších keší nemluvě. Okruh má cca 10 km a vede pěšinami a místy suťovými poli, není tedy vhodný pro cyklisty nebo kočárek. Takto tedy vypadá doporučený okruh s odlovením keše na mapě.

Pamatujte na to, že se nacházíte v CHKO.

Additional Hints (Decrypt)

Zrmv xberal cbq oíyýz xnzrarz. Ilqrw fr mn švcxbh bq iryxéub xnzrar / Va orgjrra tenffebbgf hagre juvgr fgbar. Sbyybj gur neebj sebz gur ovt fgbar

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)