Její stavba byla zahajena v roce 1897 zhruba
po triceti letech planovani a zmen projektu. Planovana byla puvodne
jako uzkorozchodna, ale postavena byla nakonec na normalnim
rozchodu. První vlak po ni projel jiz 15. kvetna 1899. Jiz v dobe
vystavby byla trat kvuli ostrym obloukum a velkemu prevyseni
srovnavana s trati pres rakousky Semmering. V planu byli i odbocne
trate Pernink – Vejprty pres Bozi Dar a druha odbocna trat
mela vest z Novych Hamru pres Chaloupky, Rolavu a Prebuz do
Kraslic. Ta byla dokonce i vyprojektovana a v mapach Rakousko
– Uherskych zeleznic byla dokonce jiz zakreslena. Ale k
vystavbe odbocnych trati nikdy nedoslo.
Tak na takove trati jsem odslouzila 50 let v tezkem provozu. Mozna
jsi se mnou nekdy jel na hory lyžovat nebo na výlet s rodici.
Vzpomen na mekke zelene sedacky oramovane stribrnou tyci. Moji
pomalou houpavou jizdu a topeni, ktere bud nehralo nebo naopak
tavilo cestujicim snehuly. Vzdy ale tak trochu smrdelo naftou. Uz
vzpomínas ? Tak jedeme …
Vyjizdime ze stanice Karlovy Vary Dolni nadrazi, drive Karlovy
Vary Centralni nadrazi. Po mostech prejedeme reky Teplou a Ohri,
projedeme prvnim z mnoha tunelu, ktere nas na ceste cekaji, a
zacneme tocit oblouk a zaroven stoupat az vjedeme na nadrazi
Karlovy Vary N 50° 14.128 E 012° 51.983. To je ve strasnem
stavu. Na konci druhe svetove valky bylo vybombardovano a od te
doby jde o provizorium. Nastupiste se napriklad naposledy natiralo,
kdyz prijela na pratelskou navstevu pani Breznevova. Behem toho co
budete obhlizet tu hruzu, urcite zahlédnete cedulku s jeho presne
zamerenou nadmorskou vyskou. Z cedulky opiste vsechna cisla. Po
jednom je nalozte do vagonku …,… (1. stage)
Jedeme rychle dal. Musime po druhe tratove koleji, abychom se v
miste zvanem odbocka Sedlec, mohli odpojit od hlavni trate, ktera
miri do Chebu. Vyhybka je ovladana dalkove, a proto zdejsi strazni
domek uz neslouzi signalistum, ale pouze k bydleni.
Po sesti kilometrech jizdy vjizime do stanice Stara Role. Ze
stanice se drive na vsechny strany rozbihaly vlecky. Do nekolika
porcelanek, do Rempa, k uhelnemu dolu Ella, ale nejoblibenejsi byla
vlecka firmy Jan Becher. Do te prichazely z Kolina cisterny plne 96
% lihu pro vyrobu trinacteho pramene. Zde na vlecce se lih
precerpal, a co lide neukradli, se vozilo auty do tovarny. Za
stanici je na souradnicich N 50° 14.844 E 012° 49.783 zeleznicni
prejezd. Dnes je automaticky, drive ho ovladal clovek z podivneho
domecku stojiciho nad rekou. Na prejezdu zjisti cislo prejezdu. Je
ve formatu P … (2. stage)
Za prejezdem konecne zacina stoupani, frcime do
Nove Role. Nejprve podel porcelanky, a pak do kopce zvaneho
Limonak. Kdysi zde vykolejil vlak nalozeny limonadou a kopci to
jmeno uz zustalo. Nova Role to je stanice kam usti i jina
trat a to z Chodova. Takze je zde nekolik vyhybek a vlaky se tu
krizuji. Vedle nadrazi je velka porcelanka, kam vede samozrejme
vlecka. Na konci nadrazi na Nejdeckem zhlavi N 50° 16.522 E 012°
46.836 stoji stara vodarna, kde se plnila do parnicek voda. Nahore
pod stitem je zbytek kladky, na které viselo zavazi, které na
zelezne merce ukazovalo, kolik je v nadrzi vody. Na merce, v jeji
spodni casti, zustala jenom jedna cislice vetsi nez nula . (3.
stage)
Po odjezdu z Nove Role, jen co vyjedeme z nadrazi, se konecne
dostavame do poradne prirody. Vpravo pod nami huci reka Rolava,
ktera svou silou pohanela mnoho prumyslovych zavodu. Pokud se
budete pozorne koukat z okenka urcite uvidite nekolik nahonu. U
jedne takove tovarnicky - mlynu na drevo u osady Hamry stoji
zastavka, ktera se dnes jmenuje Nova Role zastavka, ale
všichni, kdo sem jezdi na houby ji znaji jako Smolne Pece. A
50° 17.472 E 012° 45.362 I za jizdy z vlaku zahlednete jaka je zde
podle turistu nadmorska vyska … m (4. stage)
Podel krasne hucici Rolavy dojedeme na zastavku Sucha N
50° 18.650 E 012° 45.019. Moc mista zde není, tak je tu strazni
domek umisten ponekud nezvykle. Mnoho obyvatel Nejdku to sem ma na
vlak bliz nez na Nejdecke nadrazi. Když zde stojite na perone
u koleji, kousek od sebe vpravo vidite stanicnik. To je ten bily
patnik s cisly. Ta nas zajimaji ..,. (5. stage)
Další stanice je Nejdek. N 50° 19.144 E 012°
43.659 Prumyslove mesto a centrum kraje uz pred privedenim
zeleznice. S jejim prichodem zde ale nastaly zlate casy. Prádelna
príze, papirna, valcovani plechu, zelezarny. Do podniku vedly
vlecky. Nadrazi bylo vybaveno vodnim jerabem, remizou s tocnou,
skladem uhli, vahou na vagony, vodojemem, ktery napajely parni
pumpy. Stanice Nydek - Neudek mela v te dobe 50 stalych
zamestnancu. Kolik pak zeleznych sloupu podpira strechu nastupiste
v Nejdku? . (6. stage)
Po necelych dvou kilometrech vjizdime do zastavky Nejdek -
zastavka, lidove Metalis. Je to nejnovejsi stanice na trati. V roce
1951 ji brigadnickou praci postavili zamestanci tovarny Metalis,
aby to meli bliz do prace. Do majetku CSD byla prevedena az v roce
1959. Tovarna tam funguje od roku 1813 a postupne presla z prace se
zelezem na lisovani a liti hliniku.
Opustenim Nejdku se konecne dostavame do hor. Postupne nastoupame
nad posledni domky u Nejdku, projedeme kratkym tunelem a vyjedeme
na zastavce Vysoka Pec. Vysoka Pec mela drive 2500 obyvatel,
stanici s nekolika vleckami, pilu, lom, nakladku dreva a hlavne zde
byla chemicka upravna uranovych rud podniku Jachymovske Doly. Na
vlecku JD zajizdely take tri vlaky denne. Zde se tvorily ucelene
vlaky s uranovym koncentratem, ktere odjizdely rovnou do Sovetskeho
Svazu. Ze zavodu vedla lanovka do bocniho udoli, kde byl system tri
nadrzi slouzicich k ukladani radioaktivnich kalu, ktere sem byli
lanovkou dopravovany. Dnes, kdyz se okolo sebe rozhlednete, koho by
to napadlo? Doslo zde i ke katastrofe. V noci z 9. na 10. cervna
roku 1961 se diky destum protrhla hraz kalovych nadrzi.
Radioaktivni kaly se daly na cestu Rolavou. 70 000 m3
radioaktivniho kalu zamorilo studny podel Rolavy az do Stare Role.
Zvysena radioaktivita byla namerena az v mistech, kde se Labe vleva
do more. Když se projdete po place byvaleho nadrazi, dojdete
az na souradnice N 50° 20.441 E 012° 42.814, kde na jedné strane
uvidite portal tunelu a na strane druhé spatrite rychlostnik, který
narizuje vlakum jakou mají mit rychlost .. (7. stage)
Obloukem stoupame do stanice Nove Hamry. Nejprve mineme misto
zvane U farare. Zde byl prejet vlakem novohamersky knez.
Udalost pripomina pomnicek na souradnicich N 50° 21.074 E 012°
42.809. Dejte si pozor a nenechte se prejet. I ten nejmensi vlak
vazi desitky tun a jeho brzdna draha je nekolik stovek metru. Kolik
let bylo knezi, když se v roce 1949 nechal prejet? .. (8.
stage)
Projedeme tunelem, pres ktery horem vedou vleky a sjezdovky, pak
opustime reku Rolavu, do teto doby nasi vernou souputnici, a jsme
na zastavce na naspu nad centrem obce. Nove Hamry jsou pekna
horska obec, ale po odsunu Nemcu se je uz nepodarilo dostatecne
dosidlit, a tak zde dnes zije pouhych 270 obyvatel, pred válkou to
bylo okolo 2 000 obyvatel. Na souradnicích N 50° 21.593 E 012°
43.230 je zeleznicni prejezd, zde spise prechod. Jake pak ma cislo
P? … (9. stage)
Radeji ale rychle opustíme vybydlené nádraží a pokracujeme
do další horské stanice. Tou je Tisova u Nejdku mezi
lidmi proste Kukacka, podle hospody vedle nadrazi. Nadrazi Tisova N
50° 20.482 E 012° 43.795 je nejhezci nadrazi na trati. Mezi okny
nadrazi zjistite jeho presnou nadmorskou vysku …,… m
n. m. (10. stage)
Dokladem toho jak tezce a neustálými serpentinami se zeleznice
probiji do hor budiz to, ze pesky je odsud do Nejdku 1,5 km, ale
vlakem jsme urazili 10 km. Nekteri lide se bavi tim, ze zde z vlaku
vystoupi pesky dojdou do Nejdku, kde do stejneho vlaku opet
nastoupi.
Dál trat vede v hlubokem skalnim zarezu. V zime jsou tu skaly
obaleny ledem a obrimi rampouchy. Zarezy se vsak take snadno
zasypou snehem, ktery neni kam odklizet. Zde je na souradnicich N
50° 20.233 E 012° 44.567 stary krasny kamenny mostek nad
trati. Aby nebyl most nicen prilis nalozenymi povozy, jsou u obou
vjezdu umisteny vymezujici patniky. Na Nejdecke strane je
ješte jeden maly kameny patnik a na nem cisla K 6 a pod nimi
v další rade … (11. stage)
Dál po uboci Tisovskeho vrchu - Pajndlu dojizdime do zastavky
Nove Hamry zastavka - Sejfy. Dnes je zde jen mala budka, ale
drive zde stavalo velke nadrazi Seifenhausel. N 50° 20.967 E 012°
45.090 Byly zde tri koleje, krizovaly se tu vlaky a v letni sezone
zde dokonce koncily nektere mimoradne sezoni spoje. Chodilo se
odsud na rozhlednu Pajndl a potom na obcerstveni a tanecek do
restaurace Sommerfrische Waldesruh. Po odsunu Nemcu byly koleje
vytrhany a budovy postupne zboreny, aby snad nepripominaly stare
casy. Vedle dnesni budky je pomerne velka rovna plan. To je místo,
kde stávalo nadrazi a byly další koleje. Naproti peronu je
stanicnik. Uz vite, co to je, tak cisla na nem jsou ..,. (12.
stage)
Dalsi zastavka Tellerhauser, dnes Oldrichov u
Nejdku, je ve velkem stoupaní a proto, nez zde v roce 1955 zacaly v
osobni doprave jezdit pouze motorove vozy, stavely zde jen nektere
vlaky. První motorove vlaky se zde objevily v roce 1932 a zastavka
byla zrizena v roce 1933. Vlaky tazene parni lokomotivou by se zde
do stoupani nerozjely.
Po chvilce stoupani konecne dosahujeme na souradnicich N 50° 21.247
E 012° 46.872 nejvyssi bod trate v 915 m n.m. Z Dolniho nadrazi v
Karlovych Varech jsme nastoupali takrka 600 metru a dostali se tak
na vrcholove plane Krusnych hor. Od zeleznicniho prejezdu trat
pomalinku klesa do stanice Pernink. Na souradnicich N 50° 21.332 E
012° 46.907 je hodne zvlastni navestidlo. Je to dle predpisu tzv.
prejezdník. To je stozarove navestidlo, které strojvedoucimu
navesti otevreny nebo zavreny prejezd pro auta. U nas v Cechach se
prejezdniky skoro nepouzivaji, ale zdejsi prejezd je opravdu
extremni, a tak je dobre, kdyz strojvedouci dopredu vi, jestli
prejezd funguje nebo ne a tomu prizpusobi svoji rychlost. Na
prejezdniku je cedulka XO …. (13. stage)
Nez dojedeme do stanice Pernink prejedeme impozantni 20
metru vysoky viadukt. N 50° 21.818 E 012° 46.433 Kolik má oblouku?
. (14. stage)
Nadrazi Pernink je po Sumavske Kubovo Huti druhou nejvyse polozenou
stanici u nas. Je ve vysce 902 m n.m. Hned u nadrazi zacinaji
sjezdove trate. Diky sjezdovkam sem jezdival v osmdesatych letech
vlak Snehulak, ktery mival az deset narvanych vagonu. Z Perninku do
Horni Blatne trat vede skoro po rovine, ale po otevrene horske
plani. Takze zde vzdy byly nejvetsi problemy se zavatymi kolejemi.
K prorazeni zaveji se pouzivaly tezke pluhy tlacene nekolika
lokomotivami, parni snehomety, snehove frezy, a kdyz bylo nejhur,
byl pouzivan i plosinovy vuz, na ktery byl namontovan tryskovy
motor ze sovetske stihacky MIG. Spotreba paliva pry byla naprosto
neuveritelna. Zaveje v techto mistech nejsou jen povidanim z doby
davno minule. V roce 1986 zde v trimetrovych zavejich uvizl vlak i
s lidmi a vyprosteni byli az po 24 hodinach. V roce 1998 jsem byl v
techto mistech takovemu uvaznuti pritomen osobne.
Na konci plane je stanicka Horni Blatna. Je to historicke
hornicke mestecko, kde se vzdy kutaly ze zeme nejake kovy. V dnesni
dobe se zde poprve v jeho historii nic netezi. V letech, kdy
zdejsimu kraji vladl podnik Jachymovske Doly, zde trat v podstate
koncila a dal se clovek dostal jen na zvlastni povoleni. Byly to
vlastne takove predsunute hranice. Dal uz byl uran a vezni. V te
dobe se take uzavrel prechod do Johangeorgenstadtu a nova koncova
stanice drahy Potucky nedisponovala zadnymi nalezitostmi pro
obstarani provozu parnich lokomotiv. Bylo tedy zamysleno vse
vybudovat v Horni Blatne a trat do Potucku provozovat uz jen jako
neverejnou vlecku pro uranove doly. V Horni Blatne byl proto
narychlo vybudovan vodojem na plneni parnich lokomotiv a je zde
zachovana tzv. popelna jama na souradicich N 50° 23.271 E 012°
46.021. Jama slouzila k vybirani popela z parnich lokomotiv. Kolik
kamennych schodu vede na dno popelne jamy? . (15. stage)
Od techto planu bylo upusteno diky rychlemu nasazeni motoraku na
tuto trat. Proto i dnes muzeme pokracovat dal do zastavky Potucky,
zastavky, ktera stejne jako Oldrichov u Nejdku vznikla az s
nastupem motoraku, protoze lezi v moc velkem sklonu. Potucky
se staly koncovou stanici z donuceni diky politické situaci v
padesatych letech. N 50° 25.817 E 012° 44.313 Zdejsi male nadrazi
na neco takoveho nebylo pripraveno. Slouzilo puvodne hlavne pro
pracujici zelezaren Erla, kam vedla i vlecka. Jaka je nadmorska
vyska nadrazi v Potuckach podle cedule …,… (16.
stage)
Uz nam zbyva urazit poslední kousek cesty. Z prudkeho kopce dolu
sjedeme na nadrazi Johanngeorgenstadt. Z kopce dolu obcas ujel z
Potucku nejaky ten vagon do Nemecka. Tam však prijel poctive
prostrileny od pohranicniku. Johanngeorgenstadt to je
skutecne koncove nadrazi Krusnohorskeho Semmeringu. Dnes pekne
opravene nadrazi, kam zajizdi z nemeckeho vnitrozemi moderni
jednotky Desiro. Presto se na souradnicich N 50° 26.281 E 012°
43.725 nezapomente podivat na starou zachovalou vodni pumpu i s
lucernou. Na nadrazi také zapatrejte po cedulce s presnou
nadmorskou vyskou nadrazi … (17. stage)
To jsou poslední cisla, která vas dovedou k pokladu.
Pokud jste zjistovali cisla peclive, mate 51 cislic. Kazdou
cislici nalozte do jednotliveho vagonku v nalezenem poradi. Zalezte
nekam do tepla a zavetri a zacneme sibovat.
N 50° 2 (vagon 3) . (vagon 26 + vagon 37) (vagon 28 + vagon 34)
(vagon 44)
E 012° 4 (vagon 39 - vagon 24). ( X + Y )
X = (rozchod kolejí na této železnici v mm) / vagon
15
Y = (vagon 5 + vagon 6 + vagon 9 + vagon 17 + vagon 22 + vagon 30 +
vagon 32 + vagon 35 + vagon 41 + vagon 46 + vagon 47 + vagon 48) /
vagon 8
Pro vetsi prehled pouzijte pomucku obrazek vagonky.
Vypocet vas dovede k micro cache, kde najdete vzorecek pro
vypocet souradnic finalniho pokladu.
Papirek se vzoreckem neodnasejte.
Prejeme prijemnou zabavu!