LAHOVICKÝ MOST NA SOUTOKU

Soutok Berounky a Vltavy

Meandrující měnící se koryto Berounky před ústím do Vltavy nevytvářelo vhodné podmínky pro budování cesty. Historická cesta z Prahy na Zbraslav vedla přes Velkou Chuchli a Radotín, přes tuto cestu byly na okolní svět napojeny i Lahovice.

V místech dnešního Lahovického mostu tekla Berounka v minulosti jen občasně při povodních. Až od povodně roku 1799 tudy teklo nastálo vedlejší rameno, které z části osady Lahovice oddělilo Lahovičky, a když se sem při povodni roku 1829 přesunul hlavní tok, nechal majitel panství původní koryto pod zbraslavským zámkem zaslepit. Od té doby se Berounka vlévá do Vltavy v současném místě, kde po 139 kilometrech končí svoji pouť.

Nová cesta podél Vltavy

Cestu ze Zbraslavi do Prahy podél Vltavy vybudovala francouzská vojska prolomením barrandovské skály a zřízením dvou dřevěných mostů přes obě ramena Berounky v roce 1742 v rámci Pasovské cesty (nazývané později též Zbraslavská, Dobříšsko-Vimperská nebo Strakonická). V letech 1805–1814 byla tato cesta přestavěna na silnici.

Okolo roku 1920 byl francouzský dřevěný most nahrazen železobetonovým. Při realizaci Chuchelské radiály byl po proudu postaven souběžný most (pro směr do Prahy) a ten byl (stejně jako Branický most a most Závodu míru) uveden do provozu v roce 1964.

Na přelomu tisíciletí byl most v havarijním stavu, a tak bylo rozhodnuto o jeho renovaci. Renovace představovala v podstatě kompletní přestavbu mostu v obou směrech.

Současný most

Nový most byl postaven v letech 2001-2004. Délka mostu je 216,8 m, Délka nosné konstrukce je 193 m. Most má pět polí o rozpětí 30,2 + 43,8 + 43,8 + 43,8 + 30 m. Šířka mostu je 35,15 m a šířka chodníků na mostě je 2 × 3 m. Na novém mostě byly vybudovány také dvě vyhlídkové věže.

Kromě svého zajímavého architektonického ztvárnění má i řadu technických detailů, jejichž obtížnost veřejnost nikdy nemůže ocenit. Dle svých slov jeho autor Ing. Václav Mach u žádného jiného mostu nikdy nenavrhoval tak velikou předpínací sílu na tak malou plochu, jako to bylo u krajního pole tohoto mostu.

Keš

Zatímco řada soutoků významných českých řek má už dávno svoji keš, tento nejvýznamnější soutok Prahy ji paradoxně nikdy neměl. Tato keš je tak tedy určitým zadostiučiněním i pro řeku Berounku, jejíž konec si společně se zdejším mostem keš jistě zaslouží.

Tato keš mostové série však bude oproti zbytku trochu náročnější. K jejímu odlovu jsou totiž zapotřebí minimálně čtyři lidé. A když už jde o soutok dvou řek, bude keš také o vodě. Proto si s sebou vezměte nějakou nádobu či láhev, bude se vám jistě hodit. Vodu si nosit nemusíte, v okolí jí určitě najdete dostatek. :-)

Bonusové číslo pro odlov Prague bridges 18 naleznete tentokrát pod víčkem.