U finalky se prosim chovejte nenapadne. Diky.
Laskov
Obec Laskov lezi v nadm. vysce 300 m na plosine mirne naklonene k vychodu, proteka jim nepatrny, dnes skryty potucek zvany Laskovsky, ústici pod vsi do Sumice, nedaleko nad dolnim mlynem zvanym Trnak. K obci patri osada Kandie, Dvorek a od roku 1963 i obec Krakovec. Nazev obce vznikl od osobniho jmena Lasek (snad Ladislav), priponou -ov ve vyznamu prisvojovaciho jmena. Od roku 1667 ma Laskov vlastni obecni pecetitko - uprostred stojici hrabe, po stranach kosy, dole snop a pod nim hak. V roce 1996 byly vytvoreny znak a prapor. Znak je z erbu majitelu Laskovskych ze Svabenic a znaku Zastrizlu, majitelu krakovskeho panstvi. Na modrem poli je zlata rozletita strela, jejiz 4 dily predstavuji Laskov, Krakovec, Kandii a Dvorek, pod strelou je stribrna lilie. Tyto prvky se opakuji i na modrem casti praporu, jehoz list ma 3 svisle pruhy - zluty, modry, zluty.
Nejstarsi pisemny zaznam je z roku 1349. Prvnim vlastnikem Laskova byl rod z Opatovic. Tito majitele prodali Laskov Bohusovi ze Slavojova - Schüfzendorfu. Pozdeji presel majetek do rukou klastera Augustinianu v Lanskroune a to v roce 1384. Tehdy byl polozen zaklad rozsahleho panstvi klastera Vsech svatych na predhradi Olomouckem, kam posleze majitele presidlili. Majitele se stridali az do roku 1683, kdy majetek zakoupil klaster Augustinianu u Vsech svatych v Olomouci. Roku 1693, za panstvi prelata Ambroze Engelmanna, byl zamek restaurovan do barokni podoby.
V roce 1887, byla provedena velka oprava zamku do dnesni architektonicke podoby.
Tehoz roku zde prenocoval sam rakousko-uhersky cisar Frantisek Josef I. se svou druzinou. Dodnes je nanadvori zamku pametni deska, ktera tuto udalost pripomina.
Obec Laskov se nachazi na ploche terase rozsireneho údoli Sumice pred jejim vtokem do
Terezskeho údoli smerem k Namesti na Hane. Severovychodne od obce se vypina strmy masiv Rmizu, jehoz prehistorickeho hradiska vyuzilo opevnene lezeni z husitskych valek a ktere bylo pomerne novou literaturou mylne oznacovano za zbytek sidla vladyku z Laskova. Podle ni mela trvat do pocatku 17. stoleti. Na jihu obteka obec zminena Sumice, zamek stoji zapadne od rozsirene navsi, ve svahu severovychodne od neho je situovan farni kostel Nanebevzeti p. Marie, ktery byl zrizen r. 1612 v ramci pokracujici protireformace. Predpokladanou renesancni podobu ztratil pri rozsireni v r. 1806. Kostel ma vyzdobu z doby po 2. sv. valce kterou provedl malir Kohler. Varhanni skrin je ze zbouraneho kostela ve Svitavach. Puvodni hrbitov kolem kostela byl zrusen a roku 1839 zalozen novy, kde se nachazi i hrobka majitelu panstvi - rodiny Kolaru. Skola byla postavena v r 1855, drive se ucilo ve zrusenem pivovare.
Jizne od zamku se rozklada samostatny hospodarsky dvur, ktery nemel funkci predzamci. Od zamku je oddelen dendrologicky hodnotnym parkem. Prikopy a pripadne valy zmizely beze stop. Pozdejsi zastavba vyrostla predevsim podel komunikaci smerem na Krakovec, Kandii a Pencin.
Kandia
Je osada patrici k Laskovu, lezi v údoli potoka Pilavky, v miste je kaplicka sv. Floriana. V osade na Pilavce byval jeste za druhe sv. valky mlyn, zvany Horni. Na tomto potoce za obci byval jeste dolni mlyn, zvany Trnak. Dolni mlyn navstevoval
Josef Manes, oba mlyny patrily rodine Sloupskych. Na Pilavce pod vrchem
Svetina u Krakovce byl jeste treti mlyn Kruhak (podle zakrutu potoka) a i tento navstevoval
Josef Manes. Mlyn vlastnil Frantisek Odrazka, ktereho Manes nakreslil jako sedlaka.
Krakovec
Prvni zminka o majiteli je z r. 1342 a nalezel Ondreji z Krakovce. Roku 1460 je zminka o Jirim z Podebrad v souvislosti s predanim majetku v leno panum z Baric. Ve 14. stol. patrilo panstvi moravskemu markrabeti Jostovi, ktery byl synovcem Karla IV. V roce 1609 bylo krakovecke panstvi prodano panum ze Zastrizel a v roce 1613 byl postaven nynejsi zamek na miste byvale tvrze. Stavba pusobi ponurym dojmem, ponevadz byla stavena jako obranny objekt. Jan ze Zastrizel se zúcastnil povstani proti Ferdinandu II. a byl potrestan ztratou majetku. Panstvi bylo prodano panum z Kapelletu, kteri dali postavit na vrchu
Svetina mauzoleum, zasvecene sv. Antoninu Paduanskemu a kaple zde stoji dodnes.
Roku 1768 prechazi krakovecke panstvi do majetku rodu Sylva Tarouccy, jeden z potomku - August Sylva Taroucca - byl pritelem
Josefa Manesa, ktery byl hostem na jeho zamku v Cechach pod Kosirem.Zamek je ctyrkridlova jednopatrova budova, ktera ma pudorys tvaru nepravidelneho obdelniku. Stoji v obci na malem navrsi, ktere na jizni strane prechazi v rovinu a na zapad se prikre svazuje do údoli. Zamek je tedy necim mezi rytirskym hradem, budovanym na nepristupnych kopcich, a tvrzi, ktera byvala na rovine a v osade. Od zapadu a jihu je zamek obklopen dnes jiz neudrzovanym parkem. Na severu a vychode prilehaji k zamku pozemky, na nichz byval drive ovocny sad , ktery oddeloval zamek od hospodarskych budov dvora.
V celkove architekture zamku jsou dodnes patrny pozustatky stare tvrze. Je to predevsim vychodni kridlo zamku, prostor byvalych sypek s malymi okny, samostatnym vstupem a zebrikovymi schody.