Pevnost Vysehrad / Fortress Vysehrad Multi-Cache

[1.-START] Stojite pred Taborskou branou, vstupu do Vysehradu ze smeru od Pankrace. Tato brana byla vybudovana spolu s predsunutou hradbou (do ktere prave vstupujete) v pulce 17. stoleti, kdyz stare goticke opevneni prestavalo stacit. Zajimava je v tom, ze jako jedina mela padaci most, ostatni brany mely pres suchy prikop jen dreveny mostek.
No a vas prvni, zahrivaci ukol bude nasledovny - zmerit pribliznou sirku vstupniho oblouku brany = A (zaokrouhlete na cele metry), dopocitejte B=A-1 a jdete na souradnice:
N 50° 03.7[A+1]B, E 014° 25.3[A+B-1]A

[2.] V tichosti, za maleho zajmu tehdejsich uradu a medii, byla 1. 4. 1913 v budove pred kterou prave stojite s deseti sverenci zahajena cinnost prvniho humanitniho ustavu pro deti s telesnym postizenim v Cechach. Behem nekolika par let se ustav vypracoval na profesionalni uroven kterou si drzi dodnes a nejvetsi zasluhu na tom ma asi pan profesor, ktery jej zalozil a po kterem byl ustav nedlouho po vzniku pojmenovan.
Na druhe strane ulice muzete videt nizky domek, kde bydlela jista pani spisovatelka, vysehradska patriotka s mirne podivinskymi rysy, ktera vetsinu sveho zivota sbirala a sepisovala povesti z vysehradu. Krome toho byla take prukopnici ceskeho skautingu. Na dome je deska, ktera nam ji pripomina, ale je to bohuzel jen kopie.
No a vasim ukolem bude zjistit rok v kterem byla tato kopie vyrobena. Sectete vsechny cisla=CD a bezte dale na:
N 50° 03.[D+1][C-1]B, E 014° 25.C[D+C][2*B]

[3.] Prave jste prosli branou, pojmenovanou po tehdy panujicim cisari Leopoldovi I. Tato brana je vstup do vlastni pevnosti Vysehradu (ze ktere se mimochodem do finalky uz nehnete).
Pred vami stoji nejstarsi zachovala stavba Vysehradu a soucasne i nejstarsi zachovana rotunda v Praze. Byla postavena za krale Vratislava II. v posledni tretine 11. stoleti a zrejme tehdy slouzila jako farni kostel predhradi. Pozorne oko pozna na zdivu rotundy, ze vchod byl presunut o 90° proti smeru hodinovych rucicek do dnesni polohy. Pro nas je prirozene, ze se silnice rotunde vyhyba, ale byl to hrabe Chotek, ktery tuhle myslenku dokazal prosadit u projektantu pevnosti - jinak by byl Vysehrad o rotundu chudsi. Silnice ale vedla v tak tesne blizkosti stavby, ze vchod musel byt premisten.
Podivejte se na desticku napravo vedle vchodu, kde je mimo jine jeji nazev a zjistete kolikrat obsahuje pismeno "Z" = E. Tentokrat bude pokracovani trochu odlisne - schovali jsme vam tady v okoli mikrocache, kde naleznete souradnice dalsi zastavky, jeji souradnice jsou:
N 50° 03.[D+E]C[E+1], E 014° 25.C[D+B-E][A+E]

[4] S vystavbou vlastni Vysehradske pevnosti se zacalo roku 1653 po schvaleni cisarem Ferdinandem III. Zakladem byly plany Innocenza Contiho s pozdejsimi dodatky Josefa Priamiho. Stavelo se dlouho a draze - do roku 1727 bylo na vysehradskem opevneni prostaveno pres 2 miliony zlatych. Stavba v te dobe znamenala zkazku pro horni vysehradske mesto - jeho zastavba, prakticky vylidnena jiz behem predchozich valecnych udalosti byla zborena a z prostor pevnosti byla na dlouhy cas vysidlena i kapitula. Vlastni pevnost dostala tvar nepravidelneho petiuhelniku s petici bastionu, vybihajicich z jeho rohu (sesty atypicky bastion byl zamyslen na vltavske strane). Bastiony, puvodne pojmenovane podle svetcu, dostaly pozdeji i poradova cisla v ramci systemu prazske pevnosti. Vy prave stojite na bastionu c. 33 (sv. Bernarda) odkud mate krasny vyhled na spoustu prazskych dominant.
Najdete nejkratsi nazev pamatky vyzobrazene na tabuli = F a dopocitejte souradnice:
N 50° 03.[F+A]FB, E 014° 25.[E-1][F-1]D

[5.] Pred sebou vidite kopii barokni jezdecke sochy jednoho ceskeho svateho (original je umisten v Lapidariu Narodniho Muzea), ktera v letech 1678 - 1879 stavala na Konskem trhu (pozdeji se tomu zacalo rikat Vaclavske namesti) na rozhrani s Jindrisskou ulici. Pote kvuli komunikacnim upravam a hlasum, ktere sose vytykaly ze neni pro takove misto dostatecne reprezentativni byla presunuta do depozitare. Na dnesni misto dal pomnik premistit jisty probost (ktereho si budete moci v bode 9 prohlidnout), a to tak, aby cesky knize pohlizel smerem k Prazskemu hradu.
Zjistete kolik se na sose nachazi vinnych hroznu=G. Pokracovani dopocitejte:
N 50° 03.[F+G][D-E][D+C], E 014° 25.[G-B]AG

[6.] Puvodne byla na tomto miste romanska bazilika, zalozena asi roku 1070 Vratislavem II. Chram byl puvodne zasvecen jen sv. Petrovi, pozdeji i sv. Pavlovi a posleze i sv. Klimentovi. Cisar Karel IV. nechal kostel prestavet po roce 1369 podle vzoru jihofrancouzskych bazilik a udelal z nej kapitulni chram. V te dobe byla tato bazilika s delkou 110 m nejdelsi v Praze. Nynejsi novogotickou podobu ziskala az na konci 19. stoleti. Vsimnete si reliefu nad hlavnim vchodem, ktery predstavuje scenu Posledniho soudu.
Na leve strane od chramu se nachazi Vysehradsky hrbitov, kde jsou soustredeny hroby slavnych osobnosti, ktere se ve sve dobe zaslouzily o rozvoj ceske kultury, vzdelanosti a statni samostatnosti. Hrbitov byl zalozen v roce 1600 a v 70. letech 19. stoleti byl zmenen zasluhou Vaclava Stulce na pohrebiste zaslouzilych osobnosti. V roce 1893 byla dokoncena dominanta hrbitova – hrobka Slavin (dnes se tak rika celemu hrbitovu). Dnes ma hrbitov rozlohu 0,81 ha a je zde pochovano vice nez 600 osobnosti ceske kultury a vzdelanosti, mezi nimi napr. A. Dvorak, B. Smetana, K. Capek, B. Nemcova, K. H. Macha, J. Neruda, A. Mucha, M. Ales, E. Destinnova, J. Heyrovsky a dalsi. O hroby slavnych osobnosti pry s laskou pecovala i pani, kterou znate z bodu 2.
Najdete hrob pana Vaclava Hanky a zjistete kolik rukou z nej vycuhuje=H (navsteva hrbitova neni nutna, staci dobry zrak). Dalsi bod nasleduje po dopocitani:
N 50° 03.D[H+A]E, E 014° 25.[H-3]AH

[7.] Kdyz se odsud podivate smerem na zapad, muzete videt vysehradskou skalu (tunel v nem zacal byt budovan roku 1902 aby tenkrat spojil predmesti s vlastnim mestem) a nad ni pozustatky goticke strazni basty, ktera mela za ukol strezit provoz na rece. Basta zvana Libusina lazen byla predmetem romanticke povesti o tom, ze se zde Libuse koupala se svymi milenci a pote je shazovala skalni prolaklinou do reky. Z vysokeho ostrohu, na nemz stoji tato stavba, skocil podle dalsi povesti do Vltavy kun Semik se zemanem Horymirem, ktereho tak zachranil od popravy. Horymir se nesmiril s tim, ze vladyka Kresomysl odmitl jeho zadost o zakaz dolovani stribra na Pribramsku, nebot lid zanedbaval pole. Za vzpouru byl odsouzen k propadnuti hrdla. Semik donesl Horymira po skoku do reky s vypetim vsech sil do obce Neumetely, kde padl a kde je take pohrben. Horymirovi bylo po takovem divu odpusteno. Podobna prihoda se pry na Vysehrade jednou skutecne stala, kdyz ho napadli Pasovsti. Jeden z clenu pasovskeho jezdeckeho oddilu zahnan do uzkych skocil pry s konem do reky, byl vsak zpozorovan a ve vode ubit.
Najdete na tomto miste lampu se smerovymi ukazateli, dohledejte jeji cislo a provedte na nem ciferaci=J (sciteje cisla tak dlouho dokud nedostanete jednociferne cislo). Predposledni stage pred finalem na vas ceka na:
N 50° 03.[J-1][B*C][H-G], E 014° 25.E[J-F]A

[8.] Povest vypravi, ze pri stavbe nedalekeho chramu (bod 6) donutil sv. Petr i certa Zardana, aby prinasel kameny na stavbu. Ten pak hledal prilezitost, jak se pomstit. Nasel si chudeho podruha a znamou certovskou lsti - penize za to, o cem doma nevi – od nej ziskal pravo na jeho nejmladsiho synka. Ten dostal jmeno Petr a stal se knezem. Z certovy moci se mohl dostat, pokud svou prvni msi odslouzi drive, nez Zardan prinese sloup z rimskeho kostela sv. Petra. Cert pro urychleni sebral na kraji Rima sloup z kostela P. Marie. Tento podvod uz nestrpel sv. Petr, vlozil se do toho a certa cestou trikrat srazil do more. Zardan prohral a vzteky mrstil sloup na strechu kostela. Sloup dlouho lezel v kostele, rozlomeny na tri kusy, ktere byly az pozdeji, za Josefa II., vyneseny na toto misto. Jina povest pravi, ze sloup dal vystrelit r. 1420 za oblehani Vysehradu husity hejtman jmenem Cert. Tomu vsak zdaleka neodpovidaly tehdejsi technicke moznosti. Kameny vazi 2,5 tuny a dohromady meri pres 6 metru. Park, ktery se rozprostira pred vami nese jmeno Karlachovy sady a svou rozlohou 1 ha se stava nejrozsahlejsim parkem vysehradu.
Vas posledni ukol predtim nez naleznete cache je tento - najdete sochu probosta, podle ktereho se park jmenuje (tento chlapek mimochodem nechal premistit onu jezdeckou sochu na nynejsi misto, viz bod 5), zjistete na kterou stavbu upira svuj zrak a na spocitejte pocet oken=K. Nyni mate uz vsechny potrebne indicie, abyste odhalili .. misto kde spociva finalni cache :) Jeji souradnice vypocitate takto:
N 50° 03.([K-C+F][J+E-A][D-H+1])-19, E 014° 25.([G+A-K][F+C+E][J+B-H])+24

Kontrola: ciferaci vsech cisel cilovych souradnic byste meli dostal cislo 9.

[9.-FINALE] Hledejte plastovy box velikosti "large" a pri vyzvedavani a vraceni budte HODNE ve strehu, v okoli se to mudly jen hemzi - pokud by hrozilo prozrazeni umisteni cache, radeji se pro ni vratte pozdeji. Po vraceni boxu vratte vse, prosim, do puvodniho stavu!! Smenujte jak je libo, ale kdyz se cache bude postupne plnit predmety s tematikou Vysehradu budeme jen a jen radi :-) Poznamka: kvuli cache neni potreba nekam lezt ci neco nicit - nachazi se na bezpecnem miste.

Dekujeme na navstevu!

Historie cache:

• 22.6.2006 - prvni verze cache
• 18.8.2008 - umistena druha verze (finalni cache presunuta, zmeneno par zastavek, zmena z "regular" cache na "large", kompletne predelane vypocty, pridana podpora pro MultiSolver)
• 3.6.2009 - treti verze, finalka umistena o cca 50m dale

Pevnost Vysehrad by Shade-tree team