Obrazek psika s gramofonem patri neodmyslitelne ke starym gramodeskam. Malokdo vi, ze krehke gramodesky s touto legendarni znackou se do roku 1938 vyrabely jako na jedinem miste v Ceskoslovensku v Usti nad Labem.
Tovarnu na gramodesky zalozil na strekovskem brehu Labe v roce 1908 Josef Berliner z Hannoveru, bratr vynalezce gramofonu. Byl reditelem nemecke tovarny na mluvici stroje a gramofonove desky Deutsche Grammophon Artiengesellschaft v Hanoveru a ustecka pobocka mela zajistit zasobovani rakouske monarchie. Tovarnu postavil na zelene louce ve ctvrti Kramoly. Pod nazvem Rakouska gramofonova spolecnost s. r. o. zacala vyrabet v roce 1910. Rok predtim se v Anglii dostal poprve na etikety gramodesek legendarni psik Nipper, ktery prekvapene nasloucha hlasu sveho pana znejiciho z gramofonu. Obrazek dal i jmeno nejvetsimu vyrobci „mluvicich“ desek: His Master's Voice neboli Hlas jeho pana.
Nesmrtelny krizenec foxteriera jmenem Nipper zemrel ve veku jedenacti let v roce 1895, tedy asi ctyri roky pred tim, nez ho anglicky malir Francis Barraud po pameti zvecnil pred troubou fonografu. Na puvodnim obraze pes totiz naslouchal zaznamu z fonografickeho valecku, na nemz skutecne mohl byt nahrany hlas jeho pana. Barraud teriera zdedil uz jako dospeleho po svem bratru Markovi, ktery se v Bristolu zivil jako divadelni scenograf. Dne 11. unora 1899 Barraud navstivil sidlo firmy The Gramophon Company v Londyne a zanechal tam fotografii puvodni verze obrazu, tedy jeste s fonografem. Predstavitele firmy se vyjadrili, ze se zabyvaji myslenkou obraz nejak vyuzit. Dne 15. zari 1899 zaslala firma The Gramphone Company Barraudovi dopis, kterym formalne projevila zajem o obraz. Podminkou pro uskutecneni transakce ovsem bylo premalovani fonografu gramofonem. Tak se Nipper poprve objevil na reklamnich materialech firmy GC v zari tehoz roku na doplnku k seznamu vydanych gramodesek. Od roku 1903 se pak objevoval na drevenych a plechovych krabickach na jehly, na ruznych reklamnich predmetech, hracich kartach, atd. Od roku 1910 se obrazek Nippera pouzival jiz na vsech vyrobcich firmy a slovni znamku Gramophone nahradil slogan His Master´s Voice.
Velice brzy se oblibene logo objevilo i na usteckych gramodeskach. Nemecka spolecnost ho pouzivala v anglicke licenci, ale gramodesky nesly sve jmeno. "Nazvu bylo nekolik, treba Koncert Record Gramophon nebo Monarch Record Gramophon. Na kazde desce pak bylo otisteno jmeno mesta Usti, cesky, nemecky ci dokonce hebrejsky, podle toho, na jaky trh deska smerovala. Ustecke desky se prodavaly do cele stredni a jihovychodni Evropy.
Na zacatku 1. svetove valky se vyroba musela zastavit, obnovila se az po odezneni valecneho embarga na zakladni surovinu - indicky selak. V polovine dvacatych let potom pohltila nemecky podnik vcetne jeho ceske filialky britska spolecnost The Gramophone Company neboli His Master's Voice. Pejsek Nipper se tak stal nedilnou soucasti usteckeho gramofonoveho prumyslu.
Tovarna na gramodesky prosperovala v Usti az do roku 1938, kdy britska materska spolecnost, zrejme dobre informovana, prestehovala vyrobu do Prahy jeste pred zahajenim okupace pohranici. Tovarni objekty v Kramolech potom vyuzila Nemecka rise a firma Siemens- Halske v nich zahajila vyrobu elektrosoucastek pro radary, vysilacky a dalsi valecnou techniku. Do ustecke tovarny se uz Britove nevratili. Opet prokazali svou proziravost. Tusili, jaky ceka osud soukrome podnikani v zemi spadajici do sovetske sfery vlivu. Po valce se do arealu nastehovala Tesla a v 50. letech se tu vyrabely ceskoslovenske magnetofony Metra. Byvala tovarna na gramodesky stoji dodnes nedaleko Marianskeho mostu. Jmenuje se vsak ZPA Ekoreg a produkuje merici techniku. Po puvodni vyrobe v tovarnich halach nezbylo ani pamatky. Pocetnou kolekci usteckych desek ale uchovava ustecky archiv, je jich tu k osmi tisicum. Nejsou pritom jen mrtvym inventarem, davne hlasy z nich stale promlouvaji.
Velký dík za umožnění adopce kačerům Sikulka a Pavelkas
Kes se nenachazi nikde uvnitr objektu. Pri odlovu pozor na mudloprovoz ;)